Rusko a Ukrajina si vyměnily po dvou stovkách válečných zajatců

Rusko a Ukrajina si vyměnily dalších dvě stě válečných zajatců na každé straně, informovalo ve čtvrtek dle státní agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Výměnu potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na síti X sdílel fotografie vracejících se ukrajinských vojáků. Poradce Kremlu Vladimir Medinskij na telegramu uvedl, že Moskva si s Kyjevem nyní vymění celkem pět set zajatců na každé straně v rámci dohody, které dosáhly válčící strany v Ženevě.

„Z území kontrolovaného kyjevským režimem bylo 5. března vráceno dvě stě ruských vojáků. Výměnou bylo předáno dvě stě vojáků ukrajinských ozbrojených sil,“ sdělilo ruské ministerstvo. Vrácení ruští vojáci se podle TASS nyní nacházejí na území Běloruska a následně zamíří do vlasti.

Ruské ministerstvo zahraničí vzápětí podle stejné agentury oznámilo, že další výměna ve formátu tři sta za tři sta zajatců bude následovat v pátek. Ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci návrat dvě stě lidí označil za první fázi současné výměny.

Mezi nyní se vracejícími Ukrajinci jsou podle Zelenského mimo jiné obránci města Mariupol, kterého se Rusko zmocnilo v roce 2022, nebo vojáci, kteří proti invazním silám bojovali v Doněcké, Luhanské, Charkovské a Záporožské oblasti.

Medinskij podrobnosti nepřidal, nedatoval ani zmíněnou ženevskou schůzku. Tu ale zmiňuje v souvislosti se současnou výměnou také ukrajinský koordinační štáb, který zároveň poděkoval americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi a Spojeným státům za jejich práci na návratu Ukrajinců z ruského zajetí. V Ženevě se nedávno odehrála třístranná jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války, v čele ruské delegace byl právě Medinskij.

Výměny i repatriace

Obě strany války, kterou Rusko proti sousední zemi rozpoutalo před více než čtyřmi lety, si zajatce vyměnily opakovaně už v minulosti, vícekrát také repatriovaly těla zabitých vojáků. V některých případech se na tom dohodly na podobných zprostředkovaných mírových jednáních, jako byly právě nedávné rozhovory v Ženevě.

Poslední výměna se odehrála koncem února, kdy Rusko podle Medinského předalo Ukrajině těla tisícovky ukrajinských vojáků výměnou za pětatřicet těl Rusů. Tyto výměny jsou jednou z mála oblastí spolupráce mezi Moskvou a Ukrajinou od zahájení plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...