Rusko je ztracené pro Západ i samo pro sebe, říká expert

Nahrávám video

Západ měl ve vztahu k Moskvě v rukou silné karty, ale nedokázal vytvořit vzájemný partnerský vztah, řekl analytik z University of St Andrews a autor knihy Ztracená země – Příběh moderního Ruska Filip Scherf. Rusko je podle něj ztracené samo pro sebe i pro Západ, protože dlouhodobě vede politiku, která ho od něj oddaluje. Ruská agresivní zahraniční politika přitom podle Scherfa vychází z vlastního pocitu ohrožení.

Rusko je podle Scherfa ztracené samo pro sebe, protože svou politiku ospravedlňuje revizionistickým narativem moderní historie, v němž ztratilo samo sebe. „Ocitlo se ve světě, který si samo vykonstruovalo a kterému z velké části ruská elita i ruská společnost věří. Svět, který tento narativ popisuje, je fundamentálně, kvalitativně i morálně jiný než ten svět, ve kterém žijeme my na Západě,“ míní odborník na Rusko.

Podle něj je velmi těžko představitelné, že by se Rusko v dohledné době změnilo natolik, aby se stalo přítelem Západu. Dodal, že současná tamní elita postupně připravuje následnictví pro generaci, která přijde po ní.

Západ měl ve vztahu k Moskvě v rukou silné karty, které ale nedokázal zahrát takovým způsobem, aby zde vznikl partnerský vztah, řekl Scherf. „Velká část důvodů začíná v raných devadesátých letech, kdy Spojené státy americké byly opojené vlastním triumfem ve studené válce a zároveň nadšené budovat nové kapitalistické a liberální Rusko.“

USA však podle Scherfa opomenuly skutečnou hloubku a tragičnost traumatu, v němž se Rusové utopili po rozpadu Sovětského svazu, kterému byli sedmdesát let učeni věřit. Navíc s nástupem kapitalismu vznikla velká očekávání na růst životní úrovně.

Devadesátá léta v Rusku však byla poznamenána celkovým chaosem ve společnosti. „Jakýkoliv i zdánlivý sen o velmocenském statusu se zdál nadlouho ztracen,“ dodal publicista.

Vědomí vlastní zranitelnosti

Rusko podle Scherfa vede tradiční agresivní zahraniční politiku z pocitu vlastní slabosti, která je dána dlouhými a těžko bránitelnými hranicemi. Z pohledu Kremlu je proto potřeba vytvářet nárazníkové zóny, které tvoří neutrální nebo spřátelené státy, jako je dnešní Bělorusko, komentuje.

„Agresivní politika pramení fundamentálně z vědomí vlastní zranitelnosti, které se ještě prohloubilo v devadesátých letech, kdy si Rusko nedokázalo nárokovat velmocenský status v mezinárodních vztazích, na který má podle vlastního myšlení historický nárok.“

„Rusko je přesvědčeno, že musí být jedním z hybatelů mezinárodního uspořádání – skutečnou velmocí,“ míní Scherf. Pokud má Moskva pocit, že někdo její velmocenský nárok nerespektuje, nebojí se sáhnout k agresivní nebo dokonce vojenské politice, dodal.

Protože Západ nedokázal využít silné karty, které měl v ruce, byl postaven před hotovou věc. Americký prezident Donald Trump se snaží tento trend zvrátit, ale už nemá vůči Rusku silové nástroje kromě teoretického scénáře použití vojenské síly, kterým by Rusko mohl dostat tam, kam chce, popsal analytik.

Požadavky Moskvy

Rusko se na dílčích problémech během vyjednávání o příměří v rusko-ukrajinské válce, kterou rozpoutalo svou agresí, snaží ukázat, že je ochotné se dohodnout, ale až Kreml otevře otázky, o které mu jde především, tak USA nebudou mít nástroj, kterým by ruského vůdce Vladimira Putina dotlačily k ústupkům, poznamenal Scherf.

Spojené státy v úterý oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Moskva platnost dohody podmínila zrušením sankcí uplatňovaných vůči bance Rosselchozbank a dalším finančním institucím zapojeným do mezinárodního obchodu s potravinami a hnojivy. Rusko požaduje jejich návrat do mezinárodního platebního systému SWIFT. Z toho byly ruské finanční ústavy v souvislosti s invazí na Ukrajině vyloučeny.

Moskva také žádá, aby skončily sankce týkající se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Rovněž mají být zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska.

Vztah Rusů k Evropě

„Když jste v Rusku a bavíte se s lidmi, tak oni Evropu na jedné straně milují, obdivují, ale na druhé straně ji nenávidí a vysmívají se jí,“ přiblížil Scherf.

Podle něj obdivují tradiční kulturu, historickou architekturu a blahobyt evropské společnosti. „Na druhé straně nenávidí to, co nazývají nebo vnímají jako dekadentní úpadek tradiční kultury, jako amorální společnost, která se příliš zahleděla do svého blahobytu. Bojí se, že by Evropa třeba právě ve spolupráci se Spojenými státy mohla Rusko v budoucnu znovu napadnout nebo ohrozit. Proto se Rusko čím dál více definuje jako Nezápad nebo Antizápad.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 4 mminutami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 21 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 2 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 14 hhodinami
Načítání...