Rusko odsoudilo další dva Američany. Podle USA jsou obvinění účelová

Nahrávám video

Ministerstvo zahraničí USA apeluje na své občany, aby necestovali do Ruska. A v případě, že v této zemi už jsou či dlouhodobě pobývají, aby ji neprodleně opustili. Toto několik měsíců staré doporučení Washington znovu zopakoval po odsouzení dalších dvou Američanů, jejichž procesy považuje ze strany ruské justice za zmanipulované. Panuje podezření, že Moskva účelově stíhá cizince, aby je následně mohla vyměnit – například za své Západem odhalené agenty.

„Odsuzuje se k trestu odnění svobody v délce šesti let a deseti měsíců v běžném režimu trestanecké kolonie,“ vyslovila verdikt nad dvaasedmdesátiletým Stephenem Hubbardem soudkyně Moskevského městského soudu.

Hubbard, který žil od roku 2014 na Ukrajině, byl po invazi zadržen a nyní odsouzen za údajnou službu v řadách ukrajinské teritoriální obrany. Svůj rozsudek si vyslechl ze známé neprůstřelné soudní komory pro obžalované, které se v Rusku přezdívá akvárium.

V další ruské soudní místnosti, tentokrát s klecí, byl ve Voroněži odsouzen další Američan. Třicetiletý bývalý voják Robert Gilman si odpykává trest tři a půl roku – podle rozsudku měl v opilosti napadnout policistu. Od soudkyně ve Voroněži si však vyslechl další trest v trvání sedmi let a jednoho měsíce, tentokrát za napadení vězeňského dozorce a vyšetřovatele.

„Americké velvyslanectví mi sdělilo, že zítra bude během zasedání Kongresu řešena otázka mého propuštění v rámci výměny vězňů,“ sdělil Gilman, který spolu s Hubbardem patří mezi asi desítku amerických občanů, které aktuálně Rusko vězní. Provinění většiny z nich jsou však podle Washingtonu velmi sporná a jejich stíhání mají diplomaté za čistě účelová. Američané jsou proto důrazně vyzýváni, aby do Ruské federace necestovali.

Redaktorka Deníku N Petra Procházková v pořadu Horizont ČT24 uvedla, že po výměně vězňů z 1. srpna letošního roku se ozvaly hlasy poslanců ruské dumy. „Ti poslanci tvrdí, že v západních věznicích sedí v tuto chvíli asi 120 Rusů,“ sdělila Procházková s tím, že podle velvyslance Ruska v USA Anatolije Antonova je přímo ve Spojených státech uvězněno dvaašedesát občanů Ruské federace.

„Tady je vidět ten nepoměr. Dvaašedesát Rusů v amerických věznicích a pouhá desítka Američanů v Rusku. Z toho bych usuzovala, že ten lov na Američany v Rusku bude pokračovat,“ dodala Procházková.

Rusko si podle ní bude muset zlepšit vyjednávací pozici tím, že zvýší počet nebo váhu uvězněných Američanů. Kreml má v amerických věznicích podle ní zájem především o své hackery, „které Rusko nazývá špičkovými programátory“.

Západ vyměnil vrahy i obchodníky se zbraněmi

„Američtí občané mohou být zadrženi ruskými bezpečnostními orgány, které svévolně vymáhají místní zákony. Velvyslanectví USA má omezené možnosti, jak svým občanům v Rusku pomáhat,“ varuje na webu americká vláda s tím, že ti, kteří pobývají nebo cestují v Rusku, by měli zemi okamžitě opustit.

Letos prvního srpna proběhla největší výměna vězňů mezi Moskvou a západem od konce studené války. Z ruských a běloruských káznic se dostalo šestnáct lidí včetně ruských opozičníků nebo novináře Evana Gerhkoviche a bývalého vojáka Paula Wheelana odsouzených za údajnou špionáž. „Výměna je výsledkem diplomacie, které je schopen pouze lídr typu Joe Bidena,“ nechal se tehdy slyšet americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Do Ruska se naopak vrátili odhalení agenti a špioni, včetně zabijáka FSB Vadima Krasikova, který v Berlíně zavraždil čečenského opozičníka. Tyto lidi osobně přivítal na letišti Vladimir Putin a ruská média je vykreslovala jako národní hrdiny. Moskva výměny vězňů vnímá jako své vítězství. Jako když předloni dosáhla propuštění obchodníka se zbraněmi Viktora Buta za basketbalistku Brittney Grinerovou.

Kreml popisuje vztahy se Spojenými státy jako nejhorší od konce Studené války. Kamala Harrisová zas prohlásila, že v případě zvolení prezidentkou nekývne na jednání mezi čtyřma očima s Putinem o ukončení jeho války. I v takové situaci ale obě země pokračují ve vyjednávání o výměnách vězňů, a to za pomoci prostředníků jako je například Turecko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 9 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 39 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 59 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.