Přestane bojovat a nezabere další území, věří Trump v „ústupky“ Ruska. Kreml teď dohodu nevidí

Prezident USA Donald Trump tvrdí, že Moskva souhlasila s některými ústupky v americko-ruském plánu pro zastavení ruské války na Ukrajině. Popsal je přitom jen jako to, že Moskva přestane bojovat a nezabere další území. Trump také řekl, že už netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Kyjeva očekával souhlas s plánem. Moskva dává opakovaně najevo, že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu. Kreml ve středu uvedl, že hovořit o brzkém dosažení dohody je předčasné.

Média Trumpovu lhůtu spojovala s původním 28bodovým plánem, na kterém spolupracoval Trumpův vyslanec Steve Witkoff s poradcem Kremlu Kirillem Dmitrijevem a který řada zemí i kritiků vnímala jako proruský. Po jednání USA, Ukrajiny a evropských zemí v Ženevě dokument doznal úprav, jejichž podoba ale přesně známa není.

„Lhůta pro mě je, až to skončí,“ prohlásil nyní Trump, který tvrdí, že americký vyjednávací tým dosáhl v rozhovorech s Kyjevem a Moskvou „značných pokroků“ a že Rusko souhlasilo s některými ústupky.

„No, (Rusové) dělají ústupky,“ odpověděl, když byl dotázán na podrobnosti. „Jejich velkým ústupkem je, že přestanou bojovat a už nebudou dobývat žádné další území,“ řekl Trump v úterý večer. O postoji Ukrajiny k plánu uvedl, že je spokojená.

Podle stanice CNN se tak zdá, že Trump potvrdil obavy svých kritiků, neboť naznačuje, že Rusko nebude muset v rozhovorech o ukončení války, kterou samo rozpoutalo, mnoho ustoupit.

Trump navíc do Moskvy posílá svého zvláštního zmocněnce Stevea Witkoffa, který se s ruským vládcem Vladimirem Putinem setká v příštím týdnu. Trump poznamenal, že jednání s Putinem se zúčastní i jeho zeť Jared Kushner.

Witkoff přitom podle agentury Bloomberg dříve radil Rusům, jak si Trumpa v jednáních o Ukrajině naklonit. Trump v reakci na zjištění Bloombergu označil Witkoffovo jednání za standardní.

Debaty o odstoupení území

Původní americko-ruský plán počítal mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit, a také s tím, že Kyjev početně omezí svou armádu maximálně na šest set tisíc vojáků či se zaváže, že nevstoupí do NATO.

V neděli o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako proruský, jednali v Ženevě představitelé Spojených států, Ukrajiny i evropských zemí. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja poté mluvil o značně revidovaném mírovém plánu.

Původní 28bodový plán Trump nyní označil za pouhou mapu. Řekl také, že do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu bude z velké části zapojená Evropa.

Nahrávám video

Experti: Rusko trvá na zničení Ukrajiny

Poradce Kremlu Jurij Ušakov ve středu podle ruské státní agentury TASS v rozhovoru s ruskou státní televizí tvrdil, že Moskva neoficiálními kanály dostala několik verzí plánu a že některé aspekty hodnotí pozitivně, ale velká část z něj vyžaduje diskusi. Zájem Evropy o podíl na plánu označil za vměšování. 

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov později vyzval, aby se nedělaly ukvapené závěry o možném ukončení ruské války na Ukrajině. Hovořit o blížícím se dosažení mírové dohody je podle něj předčasné, uvedla ruská státní agentura TASS. „Počkejte. Zatím je předčasné toto říkat,“ odpověděl Peskov na dotaz, zda může potvrdit, že strany konfliktu dosud nikdy nebyly tak blízko řešení a uzavření mírové dohody, jak naznačuje Trump.

Jak však upozornili mimo jiné analytici z Institutu pro studium války (ISW), ruští představitelé dávali už před jednáním v Ženevě najevo – byť ne oficiálně ústy Kremlu –, že Moskvě nestačí ani původní verze návrhu, neboť Rusko odmítá přistoupit na cokoliv jiného, než je úplné zničení ukrajinské státnosti a oslabení NATO.

„Kreml nadále neprojevuje ochotu ke kompromisům v oblasti mírových jednání v dobré víře,“ shrnuje ISW s tím, že Kreml zatím nepřipravuje Rusy na to, „aby akceptovali cokoli menšího než plné ruské vítězství na Ukrajině“. Také ve své poslední zprávě ISW uvádí, že Kreml není ochotný ke kompromisu a trvá na svých maximalistických požadavcích. 

Jakákoliv mírová dohoda musí obsahovat skutečné a trvalé záruky pro Ukrajinu, a naopak nesmí omezovat její armádu, připomněla v Evropském parlamentu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení míru mezi Ukrajinou a Ruskem přivítala.

Podobně se vyjádřil německý kancléř Friedrich Merz, který ve Spolkovém sněmu prohlásil, že dohoda o ukončení ruské války na Ukrajině, která by byla vyjednaná mezi velmocemi bez Ukrajiny a Evropy, by nezajistila udržitelný mír. O evropských záležitostech je možné rozhodovat jen ve shodě s Evropou, dodal Merz a slíbil Ukrajině, že ji Německo bude podporovat tak dlouho, jak to bude nutné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...