Rusko posílá drony do evropských zemí z tankerů, tvrdí Zelenskyj

Incidenty, kdy se nad letišti nebo vojenskými základnami objevily drony, v posledních dnech zažilo několik zemí Evropské unie. Dánsko pro tento týden zakázalo veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Unie, který se bude v Kodani konat ve středu a čtvrtek.

Dánská vláda zatím konkrétně nejmenovala, kdo za incidenty stojí. Rusko ve čtvrtečním prohlášení svého velvyslanectví v Dánsku odmítlo spekulace ohledně možné odpovědnosti Moskvy.

Dánská média informovala, že v době, kdy se incidenty staly, se v blízkosti dánských teritoriálních vod pohybovala loď ruské baltské flotily Alexandr Šabalin. Měla vypnuté signály automatického identifikačního systému, a tak se neobjevila v námořních monitorovacích systémech.

To, že Rusko z tankerů vypouští a ovládá drony, které posílá do evropských zemí, je „dalším důvodem, proč by Baltské moře i další moře měla být uzavřena pro ruské tankery, přinejmenším pro stínovou flotilu“, míní ukrajinský prezident.

Sankcí na ruskou stínovou flotilu v poslední době přibývá. Spojenci Ukrajiny se tak snaží omezit Rusku příjmy z ropy, díky kterým může financovat válku proti sousední zemi. Stínovou flotilu tvoří stovky starších, často nepojištěných nebo špatně udržovaných plavidel. Obvykle jsou provozovány za netransparentních podmínek pod vlajkami cizích zemí, a podílejí se tak na obcházení sankcí.

Debata o bezletové zóně na Ukrajině

Incidenty, při nichž došlo k narušení vzdušného prostoru zemí NATO, znepokojily evropské země a vyvolaly otázky ohledně schopnosti Aliance čelit ruským dronům a letadlům. Organizace tak mimo jiné zvažuje uzavřít nebe nad Ukrajinou, píše server Kyiv Independent.

„NATO je obranný blok, takže jakékoli kroky, které podnikne, budou pouze reakcí na kroky Ruska. Skutečně záleží na tom, jak se členské státy rozhodnou reagovat,“ řekl ukrajinskému listu letecký expert a analytik Kosťantyn Kryvolap.

Bývalý americký vyslanec pro Ukrajinu Kurt Volker v nedávném rozhovoru uvedl, že ruské provokace by mohly donutit Alianci k přehodnocení odmítavého postoje ze začátku roku 2022. Tehdy organizace argumentovala obavami z eskalace války.

V kontextu Ukrajiny by uzavření nebe znamenalo bezletovou zónu vynucenou NATO nad částí nebo celou zemí. Jakékoli ruské letadlo, drony nebo rakety vstupující do této oblasti by byly legitimním cílem aliančních sil k zachycení, případně sestřelení ještě předtím, než vstoupí do vzdušného prostoru NATO, popisuje opatření Kyiv Independent.

Protože se Rusku nepodařilo od samého začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 získat vzdušnou převahu na Ukrajině, jeho letadla nevstupují do ukrajinského vzdušného prostoru ze strachu ze sestřelení. Ruské letectvo místo toho odpaluje rakety a bomby proti ukrajinským městům z bezpečí svého vlastního vzdušného prostoru, mimo dosah ukrajinských systémů protivzdušné obrany.

Od roku 2022 byla ukrajinská protivzdušná obrana výrazně posílena dodávkami západních zbraní, včetně systémů Patriot, IRIS-T, SAMP/T a NASAMS na obranu proti raketám, zatímco německé Gepardy a kanony Skynex cílí na drony.

Obranný analytik Anatolij Chrapčinskij listu Kyiv Independent řekl, že tyto dodávky sice pomohly zmírnit dopad ruských úderů, ale systémy zůstávají rozptýlené a nemohou plně ochránit celou zemi. „Neexistuje žádná integrovaná architektura – žádná víceúrovňová ‚zeď dronů a raket‘, která by fungovala jako jeden živý organismus,“ řekl.

Bezletová zóna by umožnila Alianci posílit obranu země, podotýká ukrajinský web. „To by uvolnilo ukrajinské prostředky pro frontovou linii, posílilo by to obranu velkých měst, jako je Charkov, Dnipro, Záporoží a Krivyj Rih,“ upozornila Viktorie Vdovyčenková, vedoucí společného programu iniciativy Budoucnost Ukrajiny na Cambridgeské univerzitě.

I případná částečná bezletová zóna nad západní Ukrajinou by měla dramatický dopad. V oblasti by to znamenalo ochranu obranného průmyslu země, jelikož řada ukrajinských továren a zařízení se nyní stává terčem ruských útoků.

Evropští diplomaté minulý týden varovali ruské představitele, že NATO je připraveno reagovat na další narušení vzdušného prostoru silou, včetně sestřelení ruských strojů, informovala agentura Bloomberg. „Psychologická bariéra bránící v použití síly byla z velké části prolomena a připravenost k rozhodným krokům je vyšší než dříve,“ míní Vdovyčenková.

Zatím se hovoří primárně o vzdušném prostoru NATO, Varšava se ale chystá novelizovat svůj zákon o nasazení vojenské síly v zahraničí, aby svým silám umožnila sestřelovat ruské drony nad Ukrajinou bez předchozího souhlasu NATO nebo EU.

Nebeský štít

Podle Vdovyčenkové by bylo nejjednodušší cestou, jak ochránit ukrajinské nebe, rozšíření iniciativy Evropský nebeský štít, což je projekt na vytvoření integrované evropské sítě protivzdušné obrany, která byla poprvé zřízena v roce 2022.

Letos v březnu navrhli bývalí plánovači britského letectva ve spolupráci s ukrajinskými ozbrojenými silami, aby ochranná zóna zahrnovala tři fungující ukrajinské jaderné elektrárny a také města Oděsa a Lvov na jihu a západě Ukrajiny.

Vybudování ochranné zóny by vyžadovalo nasazení zhruba 120 moderních stíhaček, podpořených letadly včasného varování a robustní zpravodajskou, sledovací a průzkumnou a kybernetickou ochranou.

Další možností je podle expertů vytvoření bilaterálních nebo regionálních koalic. Vdovyčenková poukazuje na potenciální polsko-ukrajinský rámec jako výchozí bod. „Takové kroky by vyslaly silný signál, že evropští spojenci jsou ochotni jednat individuálně i kolektivně, aniž by čekali na články 4 nebo 5 smlouvy NATO,“ uvedla.

Taková koalice by podle ní mohla mít k dispozici letouny z Velké Británie, Francie, Švédska a Nizozemska a využívat letiště a infrastrukturu v Polsku a Rumunsku. Financování by podle ní mohlo pocházet ze zmrazených ruských aktiv.