Ruská armáda podle serveru Meduza po dobytí města Selydove postupuje na západ s cílem obklíčit důležité ukrajinské logistické centrum v Kurachove. Ukrajinské síly se naopak pokoušejí o postup v ruské Kurské oblasti. Šéf americké diplomacie Antony Blinken očekává, že v postupu jim v následujících dnech budou bránit i severokorejští vojáci. Ruský vůdce Vladimir Putin mezitím znovu avizoval odhodlání dosáhnout všech válečných cílů.
Ruská armáda podle webu Meduza v posledních měsících často používá taktiku, která se osvědčila i při nedávném dobytí města Selydove. Spočívá v obklíčení cíle ze tří stran a následném ovládnutí míst na jeho okraji, čímž nutí ukrajinské jednotky, kvůli obavám z obklíčení, ustoupit. Rusko podle agentury TASS oznámilo, že za uplynulý týden dobylo dvanáct obcí v Doněcké a Charkovské oblasti.
Mezi nově obsazené obce patří podle pátečního vyjádření ruského ministerstva obrany ukrajinské město Selydove, dále pak obce Hirnyk, Cukuryne, Izmajlivka, Jasna Poljana, Bohojavlenka, Katerynivka, Oleksandropil, Novoukrajinka, Šachtarske a Leonidivka v Doněcké oblasti. Kromě toho si nárokuje kontrolu nad obcí Kruhljakivka, která se nachází u města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě země.
Po dobytí Selydoveho západně od Doněcku zahájila podle serveru ruská invazní armáda operaci s cílem obklíčit Kurachove s důležitým logistickým centrem ukrajinských jednotek. Rusové se podle Meduzy dokázali probojovat na východní okraj města, přičemž další invazní jednotky postupují právě od Selydoveho, které se nachází asi dvacet kilometrů severním směrem.
Napjatá je také situace na jih od Kurachoveho, kde rychle postupuje významný ruský kontingent z Východního vojenského okruhu, který se nedávno zmocnil Vuhledaru. Ukrajinská obrana se podle Meduzy zdá být na místě obzvláště slabá kvůli vyčerpání tamních ukrajinských brigád, chaotickému ústupu od zmiňovaného města a nedostatku posil ze Záporoží.
Podle Meduzy se Rusové v současnosti soustředí na „téměř obklíčenou“ osadu Kurachivka a na vesnice mezi Selydovem a Kurachovskou nádrží na severním cípu stejnojmenného města. Vzhledem k zavedené ruské taktice Meduza píše, že je přímý útok na město nepravděpodobný. Varuje však, že ztráta Kurachova by mohla fakticky znamenat konec ukrajinské obrany v celém jižním Donbasu.
Podle generála ve výslužbě Pavla Macka se Rusové nejdříve snaží letecky a dělostřelecky zničit pozice ukrajinských vojáků, následně se za pomoci mechanizovaných jednotek pokusí o průlom a až potom se pozice pokouší dobýt i pěší jednotky.
Rusům v Kurské oblasti pomáhají Severokorejci
V ruské Kurské oblasti se podle Meduzy ukrajinské síly pokoušejí za použití praporů 47. mechanizované brigády o protiútok směrem k Olgovce severozápadně od Sudži. Brigáda by podle ní měla být vybavená západními zbraněmi, včetně tanků Abrams a bojových vozidel pěchoty Bradley.
Agentura RBK-Ukrajina s odvoláním na armádní zdroje uvedla, že ukrajinské síly od začátku operace v Kurské oblasti způsobily Rusku ztrátu téměř osmi tisíc vojáků. Rusové v Kurské oblasti cílí podle Meduzy na hraniční přechod Sudža a silnici spojující Sudžu a Sumy, která zásobuje celé ukrajinské uskupení v ruském regionu.
Meduza píše, že ruský postup je v Kurské oblasti pomalý, přičemž upřesňuje, že vojáci mohou urazit pouze pět až sedm kilometrů, než se musí zastavit, aby se posílili dělostřelectvem, zásobami a rezervami. Toto tempo tak poskytlo ukrajinským jednotkám čas na posílení obrany v okolí Sudže, kde se ruský postup pravděpodobně pokusí zadržet.
Ruským jednotkám by v účinnějším postupu měli nově pomoci i severokorejští vojáci. Pentagon před několika dny potvrdil, že několik tisíc se jich přesouvá do Kurské oblasti a malý počet už jich tam je. Podle ukrajinské rozvědky se v Rusku nachází asi dvanáct tisíc příslušníků severokorejské armády.
Zástupce americké velvyslankyně při OSN Robert Wood na čtvrtečním zasedání Rady bezpečnosti OSN mluvil o přítomnosti asi osmi tisíc vojáků KLDR v Kurské oblasti. Šéf americké diplomacie Antony Blinken očekává, že severokorejští vojáci budou proti Ukrajině nasazeni v příštích dnech.
Ředitel Pražského centra pro výzkum míru Michal Smetana se domnívá, že počet severokorejských vojáku „je pouze jedna třetina toho, co Rusko pomocí své kryptomobilizace je schopno nasazovat každý měsíc, aby nahradilo své ztráty“. Podle něho se jedná spíše o politicky a symbolicky významný krok, nicméně „vojenský dopad není zcela zanedbatelný, nějaký tam rozhodně je“.
Smetana také uvedl, že je možné, že Rusové severokorejské vojáky využijí „spíše pro nějaké obranné pozice, případně hlídání některých klíčových míst tak, aby jim to uvolnilo ruce, a mohli tak své vojáky nasadit do útočných operací“.
Ruský vládce Vladimir Putin minulý týden po summitu skupiny BRICS nepopřel, že severokorejští vojáci jsou v Rusku. O „zásadovém postoji“ KLDR k Ukrajině hovořil na páteční schůzce se svou severokorejskou kolegyní Čche Son-hui šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Mezi armádami a bezpečnostními službami obou zemí jsou podle Lavrova silné vazby.
Podle analytika Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy znamenají severokorejští vojáci na Ukrajině „závažnou eskalaci“. „V zásadě druhá jaderná velmoc se dopouští agrese proti nejadernému státu v Evropě,“ řekl ČT24 s tím, že vyšší severokorejští důstojníci byli prokazatelně spatřeni, jak operují na území Donbasu.
„V momentě jakmile se tito vojáci zapojí do ozbrojených srážek, jedná se o agresi Severní Koreje proti Ukrajině,“ varoval Šír a dodal, že by mu dávala smysl silnější reakce Západu. „Na to je potřeba politická vůle. A to je asi jedním z nejslabších prvků na straně obranyschopnosti Západu. Takže to je náš domácí problém, se kterým se musíme poprat sami. A pokud ne, tak za to zaplatíme stejně, jako teď platí Ukrajina,“ vysvětlil.
Sinolog ze Sinopsisu David Gardáš uvedl v pořadu Horizont ČT24, že Čína je ve vyjádřeních ke spolupráci KLDR a Ruska na Ukrajině skoupá. Pouze ze situace viní Spojené státy. Peking se však podle něj nejvíc bojí ustavení aliance podobné NATO i v Asii. Proto prý obezřetně zvažuje, nakolik spolupráci KLDR a Ruska podporovat.
Gardáš dodal, že bude zajímavé sledovat, jak se k záležitosti postaví další země regionu, včetně Japonska.
Příměří je v nedohlednu
Analytici z Institutu pro studium války (ISW) poznamenávají, že Putin projevuje jasný nezájem o příměří. Server Ukrajinska Pravda s odkazem na agenturu Bloomberg informoval, že když srbský prezident Aleksandar Vučić počátkem října 2024 hovořil s Putinem, nadnesl téma příměří na Ukrajině, ale Putin odpověděl, že Rusko hodlá dosáhnout všech cílů své takzvané „speciální vojenské operace“, což je termín používaný v ruské státní rétorice k popisu války proti Ukrajině. Podle ISW se tyto cíle rovnají zničení ukrajinské státnosti a její vlády.
Analytici připomněli, že Putin na tiskové konferenci s maďarským premiérem Viktorem Orbánem 5. července výslovně odmítl myšlenku vyjednaného příměří s tím, že příměří by Ukrajině umožnilo přeskupit síly a přezbrojit.
Prezident Volodymyr Zelenskyj podle Ukrajinske Pravdy v rozhovoru pro jihokorejskou televizní stanici KBS znovu odmítl územní ústupky Ukrajiny ve prospěch Ruska, a to bez ohledu na výsledky amerických voleb nebo míru pokračující podpory ze strany Spojených států. V souvislosti s možnou změnou politiky USA v případě vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách Zelenskyj vyjádřil obavy z možného tlaku na Ukrajinu.
„Nový americký prezident může podporu Ukrajině buď posílit, nebo snížit. Snížení podpory by dalo Rusku více šancí nás okupovat a omezilo by naši schopnost vyhrát tuto válku. To je fakt,“ nechal se slyšet státník, který v čele napadené země stojí přes pět let.
