Rusko deportuje ukrajinské děti systematicky, potvrdili vyšetřovatelé

Moskva se odvlékáním ukrajinských dětí dopouští zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to potvrdila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN. Komise vyvrátila ruské tvrzení, že jde o „evakuace“, a naopak potvrdila, že postup Moskvy v této věci je systematický a dohlíží na něj nejvyšší vedení země. Zachráněné děti popisují, jak jim ruské úřady i „náhradní rodiny“ bránily v návratu domů.

„Na základě nových důkazů dospěla komise k závěru, že ruské úřady spáchaly dva typy zločinů proti lidskosti: deportaci a násilné přemístění dětí a také jejich nucené zmizení,“ uvedl předseda komise Erik Møse.

Rusové děti buď deportují přímo do Ruska, nebo je násilně přemisťují do jimi okupovaných regionů na Ukrajině. Zločin nuceného zmizení dětí pak spočívá v tom, že ruské úřady „úmyslně zatajily informace o jejich osudu a místě pobytu jejich rodičům nebo zákonným zástupcům,“ doplnil člen komise Pablo de Greiff.

„Kromě toho se (ruské úřady) dopustily válečného zločinu spočívajícího v neodůvodněném zpoždění repatriace civilistů tím, že neusnadnily návrat dětí,“ dodal. Výsledky šetření komise shrnuje zpráva a doprovodný podkladový materiál.

Většina dětí se nevrátila

Komise v dokumentech vyvrací tvrzení Moskvy, že ukrajinské děti pouze „evakuuje“ do bezpečí. Dokazuje to na osudu zhruba dvanácti set dětí násilně přemístěných z Doněcké, Luhanské, Chersonské, Charkovské a Mykolajivské oblasti, jejichž případy zdokumentovala.

„Komise zjistila, že o čtyři roky později se osmdesát procent dětí ze zdokumentovaných případů nevrátilo,“ řekl de Greiff. Podle mezinárodního humanitárního práva přitom může být evakuace pouze dočasná a musí pro ni existovat naléhavý důvod týkající se zdraví, lékařské péče nebo bezpečnosti.

Kyjev uvádí, že prověřuje údaje o více než devatenácti a půl tisících odvlečených dětech, ale toto číslo není konečné.

Zpráva komise dále zdůrazňuje, že mnoho rodičů a zákonných zástupců o osudu či místě pobytu dětí stále nic neví. „Stále hledám svou dceru a mám hrozný strach, co si o mně pomyslí a jak přežije tam (v Rusku), kde mnoho lidí Ukrajince nenávidí,“ cituje zpráva matku, které se nepodařilo své dítě najít.

Namísto zavedení mechanismů pro usnadnění jejich návratu ruské úřady „zařídily dlouhodobé umístění dětí v rodinách nebo institucích“ v Rusku nebo v jím okupovaných částech Ukrajiny, dodal de Greiff. Unesené děti kromě toho dostaly ruské občanství a jejich profily se objevily v databázích pro adopci.

Na všechno dohlíží nejvyšší ruské vedení včetně Putina

Deportace, násilné přemisťování a nucené mizení dětí jsou systematickou ruskou politikou, která se děje se za dohledu nejvyššího vedení země, potvrdila komise.

„Ruské orgány na nejvyšší úrovni – včetně prezidenta (Vladimira) Putina a subjektů jemu přímo odpovědných, koordinovaly praktické postupy pro provedení těchto deportací a transferů a pro další přemístění dětí v Ruské federaci,“ uvádí zpráva.

„Ruské orgány se těchto činů dopustily na základě konzistentního a pečlivě organizovaného plánu a postupu, který byl spuštěn již před totální invazí na Ukrajinu,“ dodali experti.

V březnu 2023 vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) kvůli podezření z válečných zločinů v souvislosti s deportacemi a „nezákonným přesunem“ dětí z okupované Ukrajiny zatykače na ruského diktátora Putina a jeho zmocněnkyni Mariju Lvovovou-Bělovovou.

Na otázku ohledně spolupráce s ruskými úřady v této věci de Greiff zdůraznil, že komise jim předložila „39 písemných žádostí o informace k různým záležitostem, včetně otázky dětí… a nikdy jsme neobdrželi odpověď“.

„Rusové synovi tvrdili, že Ukrajina už neexistuje“

Komise dále připomíná, že Rusové s unesenými dětmi špatně zacházejí. Nedostává se jim nejen lékařské péče či jídla, ale kromě stresu z násilného přemístění a přerušení vazby s jejich vlastí čelí i psychickému nátlaku ze strany ruských úřadů či „náhradních rodin“. 

Matka jednoho chlapce, kterého se podařilo vrátit na Ukrajinu, podle komise uvedla, že personál ruského sirotčince jejímu synovi tvrdil, že Ukrajina „už neexistuje, všechno shořelo a jeho rodiče pravděpodobně zemřeli“.

Jedna zachráněná dívka popsala, že jí personál ruské instituce, kam byla umístěna, tvrdil, že „máma nepřijde, nemá peníze, nedostane se na hranice“. Další zachráněné dítě vypovědělo, že bylo „smutné, vyděšené a bálo se, že bude muset žít v Ruské federaci“.

Unesené ukrajinské děti se bojí říct, že chtějí domů

Jedno z dětí, které okupanti umístili do rodiny v Rusku, komisi popsalo, že Moskva inscenuje „dokumentární filmy,“ které mají vyvolat dojem, jak jsou ukrajinské děti v ruských rodinách šťastné. Řeklo také, že unesené děti, které se chtějí vrátit na Ukrajinu, mají strach vyjádřit svůj názor.

Jedna rodina, do které byl umístěn ukrajinský teenager, „chtěla zavolat policii… protože tento dospívající chlapec vyjádřil touhu vrátit se na Ukrajinu a ke své rodině,“ popsal de Greiff. Další případ skončil sebevraždou mladého dospívajícího.

Jiný dospívající chlapec se několikrát pokusil o návrat na Ukrajinu, ale „jeho“ ruská rodina upozornila úřady. Ty ho při prvním pokusu přiměly k falešnému prohlášení, že byl k návratu na Ukrajinu nucen. Chlapec později napsal i dopis ukrajinskému prezidentovi, ve kterém uvedl, že se chce vrátit, což se nakonec podařilo.

Experti: Ničení ukrajinské identity a genocida

„Je to důležitý právní závěr, který přímo pojmenovává podstatu toho, co Rusko dělá ukrajinským dětem od roku 2014 a nadále v tom pokračuje,“ komentovala aktuální zprávu komise Darja Herasymčuková, poradkyně ukrajinského prezidenta pro práva dětí.

„Jde o mnohem víc než jen fyzické odvedení dítěte z okupovaného území. Je to pokus oddělit ho od rodiny, jazyka, paměti, prostředí a v konečném důsledku i od samotné Ukrajiny. Proto důsledně hovoříme o systematické politice zaměřené na zničení identity ukrajinských dětí,“ dodala Herasymčuková.

Kromě toho, že okupanti umisťují ukrajinské děti do ruských rodin či institucí a nutí je přijmout ruské občanství, je také učí podle ruských osnov, posílají je do „převýchovných“ táborů a některé nezletilé povolávají do ruské armády, dodává Kyjev.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE) už dříve uvedlo, že zdokumentované důkazy o únosech ukrajinských dětí a jejich „rusifikaci“ odpovídají mezinárodní definici genocidy. Experti a analytici opakovaně upozorňují, že deportace ukrajinských dětí jsou součástí širšího ruského plánu na úplné vymazání ukrajinské národní identity.

„V okupovaných oblastech Ukrajiny ruské úřady nemilosrdně ničí veškeré stopy ukrajinské státnosti, historie, jazyka a kulturního dědictví. Místní obyvatelé jsou mezitím nuceni přijmout ruské občanství. Každý, kdo odmítne spolupracovat, riskuje odepření přístupu k základním veřejným službám nebo deportaci,“ shrnul například analytik think-tanku Atlantic Council Peter Dickinson. 

Komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN v březnu 2022, má „vyšetřit veškerá údajná porušení a zneužívání lidských práv, porušování mezinárodního humanitárního práva a související trestné činy v kontextu ruské agrese proti Ukrajině“ od začátku plnohodnotné fáze války v únoru 2022.

Členy tříčlenné komise jsou norský soudce Erik Møse, kolumbijský akademik a lidskoprávní aktivista Pablo de Greiff a indická advokátka Vrinda Grover. Členové komise nejsou zaměstnanci OSN a jejich práce v komisi není honorovaná.

Zdroj: OSN

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...