Kyjev: Rusko v noci na neděli podniklo zatím největší vzdušný útok na Ukrajinu

Ruský noční útok byl „nejmasivnějším leteckým úderem“ na zemi, pokud se berou v úvahu jak drony, tak různé typy raket, sdělil agentuře AP mluvčí ukrajinského vojenského letectva Jurij Ignat. Útok cílil na regiony po celé Ukrajině, včetně západní Ukrajiny, daleko od frontové linie.

Při odrážení útoku zahynul pilot ukrajinského letectva. „Pilot použil všechny zbraně, které měl k dispozici, a sestřelil sedm vzdušných cílů. Při sestřelení toho posledního byl jeho letoun poškozen a začal ztrácet výšku,“ oznámila ukrajinská armáda na platformě Telegram. Pilot podle ní udělal vše, co mohl, a nasměroval stíhací letoun pryč od obydlené oblasti. Nestihl se však katapultovat. Pravděpodobně se tak jedná o třetí stroj F-16, o který Ukrajina od začátku ruské invaze přišla.

Invazní armáda podnikla v noci letecké údery na celkem šesti místech. Oblastní šéf ukrajinské Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin podle AP uvedl, že při ruském úderu zahynula jedna osoba. Další člověk zahynul v Charkovské oblasti, když ruský úder zasáhl automobil, uvedly místní úřady.

„To, že Ukrajina nemá nadvládu ve vzduchu, se ukazuje jako velký problém. Dnešní útok (…) není tolik významný nutně tím, jaké škody napáchal, ale do jakých trendů zapadá,“ poznamenal ve vysílání ČT24 analytik Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Ukazuje se, že v posledních šesti osmi týdnech dokázali Rusové masivně zintenzivnit vzdušné útoky s tím, že součástí těchto útoků jsou velké kamikaze drony typu Šáhed,“ pokračoval.

Podle Šíra se ukazuje, že Rusové nejen zjevně dokázali navýšit výrobu těchto prostředků, ale také našli způsob, jak celkem účinně překonávat ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Údery znovu mířily na kritickou infrastrukturu

Rusko v noci na neděli podniklo také raketový a dronový útok na město Smila v Čerkaské oblasti, kde údery zranily šest lidí, včetně jednoho dítěte. Na Facebooku to napsal šéf oblastní vojenské správy Ihor Taburec.

Útokům čelilo také město Lvov na západě země, kde invazní jednotky zaútočily na kritickou infrastrukturu drony a raketami. Podle starosty města Andrije Sadového nebyl nikdo zraněn. „Dokončili jsme prohlídku města. Nepřítel se pokusil zasáhnout kritickou infrastrukturu. Navzdory složitosti tohoto nočního kombinovaného útoku nebyl ve Lvově nikdo zraněn a žádné civilní budovy nebyly poškozeny,“ napsal starosta na sociální síť Telegram.

Ve Lvovské oblasti také vypukl velký požár v průmyslovém areálu ve městě Drohobyč po dronovém útoku, který také přerušil dodávky elektřiny do některých částí města.

„Máme informace o tom, že škody utrpěla i další místa ve Lvovské oblasti, konkrétně Drohobyč,“ doplnil analytik Šír. „Ukazuje to, že Rusové jsou schopni navýšit svoji vzdušnou kampaň tak, že jsou schopni rozšířit rádius bojových operací hodně daleko. Ze Lvova to na frontu máte nějakých tisíc kilometrů, to není něco, co by bylo vyloženě zanedbatelné,“ dodal.

„Moskva nepřestane, dokud bude mít schopnost provádět masivní útoky,“ napsal na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Putin se již dávno rozhodl, že bude pokračovat ve válce, navzdory výzvám světa k míru. Tato válka musí skončit – je třeba vyvinout tlak na agresora a zajistit ochranu,“ dodal.

Polsko a spojenecké země v souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu vyslaly letouny k zajištění bezpečnosti polského vzdušného prostoru, konstatovalo podle AP polské vojenské letectvo.

Rusko, které otevřeně napadlo Ukrajinu 24. února 2022, v posledních týdnech zesílilo dronové a raketové útoky na ukrajinská města, zatímco diplomatické snahy o ukončení téměř tři a půl roku trvající války uvízly na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany také prohlásilo, že jeho vojska dobyla obec Novoukrajinka, která leží v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Prohlášení citovala agentura RIA Novosti. Resort o předchozím dobytí Novoukrajinky hovořil už na začátku loňského listopadu, situace na bojišti se však průběžně mění. V sobotu ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruská armáda v Doněcké oblasti převzala kontrolu nad vesnicí Červona Zirka.

Ukrajinské protiakce

Napadená země se od začátku konfliktu se západní pomocí brání a podniká také vzdušné údery na ruském a Ruskem okupovaném území. Ukrajinská tajná služba (SBU) na platformě Telegram oznámila, že dronovými útoky zničila tři ruské helikoptéry a systém protivzdušné obrany Pancir-S1 na vojenské letecké základně u obce Kirovske na okupovaném poloostrově Krym.

„Dostupné údaje svědčí o zničení víceúčelových a útočných vrtulníků Mi-8, Mi-26 a Mi-28, jakož i samohybného protiletadlového raketového a dělostřeleckého systému Pancir-S1,“ uvedla SBU o útoku, který podnikla v noci na sobotu. Útok podle SBU způsobil také škody na muničních skladech a průzkumných a útočných bezpilotních letounech nepřítele.

SBU rovněž uvedla, že systematicky usiluje o snížení ruské schopnosti podnikat údery na ukrajinském území. Na satelitních snímcích americké vesmírné agentury NASA byly vidět rozsáhlé požáry, které na ruské letecké základně vypukly, napsal zpravodajský web Ukrajinska pravda.

Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny oznámil, že jednotky ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) ve spolupráci s dalšími složkami ozbrojených sil v sobotu udeřily na muniční sklady v ruské Brjanské oblasti.

Podle gubernátora oblasti Alexandra Bogomaze provedly ukrajinské síly vzdušný úder přímo na město Brjansk, zranění prý utrpěli dva lidé. V příspěvku na sociální síti Telegram následně napsal, že ruská protivzdušná obrana nad oblastí sestřelila sedm bezpilotních letounů. Informace nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Ruská státní tisková agentura RIA Novosti tvrdí, že v důsledku ukrajinského dronového útoku na město Bokovo-Chrustalne v Ruskem okupované části Luhanské oblasti zemřela jedna žena. Další pak utrpěla zranění. Ukrajinský úder na Bokovo-Chrustalne zasáhl obytnou budovu.

Ruské ministerstvo obrany v neděli podle agentury AP oznámilo, že Rusko v noci sestřelilo tři ukrajinské drony.

Nové útoky následují po pátečním prohlášení ruského vládce Vladimira Putina, že Moskva je připravena na nové kolo přímých mírových jednání v Istanbulu. Moskva už předložila Kyjevu seznam požadavků, za kterých je ochotna o míru jednat, Ukrajina jej však označila za seznam starých nepřijatelných ultimát.

Je mezi nimi například mezinárodní uznání Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jako součástí Ruska, omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralita Ukrajiny či zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území. Kyjev toto odmítá.