Rusko při útoku na Ukrajinu narušilo střelou polský vzdušný prostor, uvedla Varšava

„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, dodalo velitelství.

„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ řekl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba osm set kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.

„Střela byla pravděpodobně vypálena z jednoho z ruských strategických bombardérů, který startoval z letiště v Murmansku. To je město na severu evropské části Ruska. Raketa překročila z ruské Bělgorodské oblasti hranice s Ukrajinou, přelétla několik stovek kilometrů ukrajinského území až do Lvovské oblasti, tam se poté dostala i do vzdušného prostoru polské republiky, konkrétně ve čtyři hodiny dvacet tři minut ráno. Zasáhla zhruba do hloubky dvou kilometrů polského vzdušného prostoru a pobyla v něm 39 vteřin, než se zase vrátila zpátky,“ popsal zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Ministr: Protivzdušná obrana by zničila ruskou střelu mířící kamkoliv v Polsku

„Polská protivzdušná obrana byla uvedena do pohotovosti a ruskou střelu by zničila, kdyby mířila na jakýkoliv cíl v Polsku,“ ujistil vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Polské radary podle něj sledovaly několik ruských střel a Varšava si vyměňovala informace s Kyjevem.

Generál Maciej Klisz jako operační velitel podle ministra situaci správně vyhodnotil a se zřetelem na bezpečnost přijal to nejsprávnější rozhodnutí. Kosiniak-Kamysz také poděkoval spojencům, zejména Britům, kteří se rozhodli ponechat v Polsku systém protiletecké obrany Sky Sabre až do konce roku, místo původně plánovaného konce března.

Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize TVN24 už ráno uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident Andrzej Duda jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, sdělila polská média.

„Především vyzýváme Rusko, aby přestalo s teroristickými útoky na Ukrajinu a její obyvatele, ukončilo válku a věnovalo se vlastním problémům,“ vzkázalo ministerstvo zahraničí podle agentury AP. Náměstek ministra zahraničí Andrzej Szejna televizi řekl, že si resort hodlá předvolat ruského velvyslance a předat mu protestní nótu.

Vesnice Oserdów, která má jen asi deset obyvatel, leží tři kilometry od ukrajinského městečka Belz a devět kilometrů od obce Przewodów, kde předloni v listopadu ukrajinská protiletadlová raketa, odpálená při ruském náletu, zabila dva Poláky. Nyní si obyvatelé vsi nejprve mysleli, že se dívají na dron: objekt blikal, vydával hluk, ale žádná exploze nezazněla, řekl agentuře PAP tamní starosta.

„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ popsal pro deník Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.

Polský deník: V nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem

Polský deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím nedělním podle něj potvrzují, že u polských hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.

„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes třicet let, skončila,“ usoudil deník.

Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.

Útok na Lvov a Kyjev

Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova Andrij Sadovyj informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Žádná ze střel či dronů nezasáhla podle něj přímo Lvov.

Rusko při dalším útoku odpálilo z letounů MiG-31K rakety Kinžal. Dvě z nich znovu zasáhly objekt infrastruktury poškozený už při nočních náletech, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na vyjádření šéfa oblastní správy Maksyma Kozyckého.

Velitelství ukrajinského letectva informovalo, že v noci na neděli protivzdušná obrana sestřelila 43 z 57 střel a dronů, kterými Rusko útočilo na Kyjev a Lvov. Obrana tak zlikvidovala osmnáct z 29 střel a 25 z 28 dronů. 

U Kyjeva a v jeho okolí protivzdušná obrana sestřelila kolem deseti střel, sdělil na Telegramu šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Ve městě bylo slyšet výbuchy, podle předběžných údajů údery nezpůsobily zranění ani závažné škody.

Jeden z ruských útoků zasáhl i podzemní zásobník plynu. Dodávky ale ohroženy nejsou, sdělila ukrajinská energetická společnost Naftogaz.

Ukrajinské síly naopak při útoku na Sevastopol na Ruskem anektovaném ukrajinském Krymu zasáhly dvě ruské výsadkové lodě Azov a Jamal, komunikační středisko a další objekty infrastruktury, kterou používá Černomořská flotila ruského vojenského námořnictva, informují ukrajinská média s odvoláním na komuniké generálního štábu.