Rusko znovu penalizovalo Rádio Svobodná Evropa. Pokutám za hovory o Ukrajině čelí i ruské učitelky

Moskevský soud v úterý uložil další pokutu, tentokráte ve výši deseti milionů rublů (asi 3,6 milionu korun), Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda. Stanice podle soudu odmítla odstranit informace, jejichž šíření zakazují ruské zákony, a to včetně „lživých zpráv o speciální vojenské operaci na Ukrajině“, uvedla ruská agentura TASS. Ruský stát pokutoval také několik učitelek, které se svými žáky mluvily o dění na Ukrajině.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor už začátkem března zablokoval přístup na stránky RFE/RL. Stanice podle něj šířila „společensky významné falešné informace o údajném ruském útoku na ukrajinském území“. Rozhlasovou stanici RFE/RL financují Spojené státy. Celková výše udělených pokut zatím podle ní dosáhla 55,8 milionu rublů (asi 21 milionů korun).

Stejný krok úřad současně učinil proti dalším médiím - ruskojazyčné službě BBC News, informačnímu portálu Meduza, sídlícímu v Rize, a stanicím Deutsche Welle a Voice of America. Potrestal je tak za „výzvy k masovým nepokojům, k extremismu a k účasti na nezákonných hromadných akcích“.

Moskva dlouhodobě obviňuje západní média, že jejich zpravodajství je zaměřeno proti Rusku. Od začátku invaze na Ukrajinu před 83 dny ruské úřady zakročily proti médiím, která ruskou agresi nazývají jinak než „speciální vojenská operace“.

V Rusku přibývá učitelek stíhaných za výroky proti válce na Ukrajině

Represe ruského státu se ale kromě veřejných institucí zaměřují i na jednotlivce. S pokutou 40 tisíc rublů (asi 14 340 korun) za „diskreditaci ruské armády“ vyvázla učitelka angličtiny Jelena Bagajevová v Burjatsku, který leží u jezera Bajkal na Sibiři. Žena před svými žáky hovořila proti válce vedené Ruskem na Ukrajině.

„Snažila jsem se vysvětlit, že jakékoliv válčení je špatné, že nelze přát smrt Ukrajincům a nenávidět je, protože jsou to lidé jako my,“ vysvětlovala učitelka. Zdůraznila, že rozhovorem o válce neztrácela čas věnovaný výuce, protože třída je v angličtině napřed. „Nakonec děti se mnou souhlasily, že je třeba žít v míru a klidu,“ dodala.

Učitelka mluvila o válce se žáky sedmé třídy. Jedna z žaček si rozhovor nahrála na diktafon a její matka nahrávku odnesla na policii. Podle Bagajevové z padesátiminutového rozhovoru zůstalo na nahrávce jen osm minut, a to podle ní svědčí o tom, že záznam byl účelově sestřihán.

„Vše smontovali tak, aby mne diskreditovali. Nenechali tam jediné dobré slovo. Vytrhli věty z kontextu. Vypadala jsem nějak antisovětsky,“ uvedla učitelka.

Bagajevová je těhotná, a tak ji nemohli ze školy vyhodit, protože ji chrání zákony, uvedl na sociální síti server Ljudi Bajkala, zakázaný ruskými úřady.

Nejde o první případ svého druhu. Rozhlasová stanice Mel na svém webu připomněla případ z minulého týdne, kdy učitelka Alexandra Korotajevová ze vsi u Smolenska dostala pokutu 30 tisíc rublů za protiválečný symbol na sociální síti. Policisté jí „kvůli nedostatku papíru“ nepředali ani kopii protokolu.

Jiné dvě učitelky čelí rovnou trestnímu stíhání a hrozbě vězení: Naděžda Česnokovová z hudební školy v Archangelsku, která si minulý měsíc pohovořila se svými žáky o udavačství a o informování ruských médií o válce proti Ukrajině, a učitelka Irina Genová z Penzy v Povolží, která se také podělila o svůj názor na válku se svými žáky – a ti ji udali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 8 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...