I když se americký prezident Donald Trump snaží přimět Moskvu k mírovým rozhovorům, Rusko má rozsáhlé plány na další okupaci ukrajinského území, které by mohly Kyjev odříznout od Černého moře, varovala ukrajinská delegace ve Washingtonu. Ukrajinská vojenská rozvědka mezitím upozornila, že Moskva výrazně navyšuje produkci balistických střel i dronů a připravuje pro bezpilotní stroje nové startovací rampy.
„(Rusové) bohužel nemluví o míru. Připravují se na válku,“ řekl podle webu Politico skupině amerických republikánských i demokratických senátorů Pavlo Palisa, zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta.
Moskva se snaží nadále rozšířit svou vojenskou přítomnost na východě Ukrajiny. Ještě letos na podzim chce obsadit celou Doněckou a Luhanskou oblast a do konce roku hodlá podél severní hranice s Ruskem vytvořit nárazníkovou zónu, ukazují podle Palisy zjištění ukrajinských zpravodajců.
Plány Moskvy na následující rok jsou podle něj ještě ambicióznější. Rusko usiluje o okupaci celé Ukrajiny východně od řeky Dněpr, která zemi protíná, a doufá, že obsadí i Oděskou a Mykolajivskou oblast na jihu země, což by Ukrajinu odřízlo od Černého moře, dodal Palisa.
Politico dodává, že není jasné, zda bude Rusko schopné těchto cílů dosáhnout, ale že Moskva zároveň nejeví žádný úmysl válku v dohledné době ukončit.
Ruské „mírové požadavky“
Rusko přitom začátkem června na jednáních v Istanbulu předložilo memorandum, které prezentovalo jako požadavky pro uzavření příměří.
Dokument ale obsahuje pouze dlouhodobé ruské požadavky, které jsou pro Kyjev nesplnitelné, neboť by vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny – oficiální předání Krymu a čtyř dalších ukrajinských oblastí Rusku, zákaz členství Kyjeva v NATO nebo výrazné oslabení ukrajinské armády.
Naopak Ukrajina navrhla výměnu vězňů v souladu s principem „všechny za všechny“, návrat Ruskem unesených ukrajinských dětí a propuštění civilistů držených v ruském zajetí. Rovněž zopakovala výzvu k třicetidennímu příměří podporovanému Západem jako základem pro budoucí jednání – tento návrh ale Moskva opět odmítla.
„Rusové chtějí dohodu. Ale nevnímají ji primárně jako dohodu mezi sebou a Ukrajinci,“ řekl podle Politica George Beebe, bývalý ředitel ruského analytického oddělení CIA. „Myslí si (Rusové), že se jedná o dlouhodobou geopolitickou přetahovanou mezi Moskvou a Washingtonem.“
Západní představitelé opakovaně prohlásili, že podle jejich zpravodajských informací nic nenaznačuje, že by Moskva upustila od svých dvou hlavních cílů: trvale připoutat Ukrajinu k Rusku a uzavřít se Západem dohodu, která by změnila bezpečnostní architekturu fungující v Evropě od skončení studené války. „Nejsem si jistý, že Washington úplně chápe, jakou dohodu Rusové požadují,“ dodal Beebe.
Rusko vyrábí stále víc iskanderů a kinžalů
Rusové mezitím dál navyšují výrobu zbraní. Podle zjištění ukrajinské vojenské rozvědky (HUR), o kterých píše The Kyiv Independent (KI), se ruská výroba balistických raket za poslední rok zvýšila nejméně o 67 procent, podle horní hranice odhadu až o 89 procent.
Moskva nyní podle těchto zdrojů vyrábí šedesát až sedmdesát raket Iskander-M a deset až patnáct hypersonických raket Kinžal měsíčně, zatímco ještě loni na jaře to bylo čtyřicet iskanderů a čtyři až pět kinžalů za měsíc. Ruské zásoby pak nyní čítají téměř šest set raket Iskander-M a přes sto raket Kinžal.
Pokud jsou čísla uvedená HUR správná, je to podle KI důvod k poplachu, neboť ruská produkce balistických raket tak převyšuje celkovou produkci raket PAC-3 MSE pro systémy protivzdušné obrany Patriot.
Právě Patrioty jsou přitom systémy protiraketové obrany preferované velkou částí Evropy. Jiné západní systémy jako SAMP/T a IRIS-T se proti balistickým střelám neukázaly jako účinné.
Ukrajinská vojenská rozvědka také odhadla, že Rusko má zásoby šedesáti severokorejských raket KN-23, které jsou podobné iskanderům, ale nesou silnější – tunovou – hlavici než jejich ruské ekvivalenty. Kromě toho Moskva podle HUR navyšuje i výrobu řízených střel.
Víc dronů s dlouhým doletem
Rusko navíc bude brzy schopno nasadit k útokům na Ukrajinu více než pět set dronů s dlouhým doletem za noc, protože zvyšuje i jejich výrobu a staví pro bezpilotní stroje nové startovací rampy, uvádí také HUR podle KI.
Rusko dosud vypouštělo tyto drony jen z pěti míst – z Kursku, z přístavů Jejsk a Primorsko-Achtarsk v Krasnodarském kraji a z mysů Fiolent a Čauda na okupovaném ukrajinském Krymu. Brzy ale bude mít podle HUR k dispozici dvanáct až patnáct nových startovišť, přičemž ve výstavbě jsou jen tři, zatímco zbylá se už uvádějí do provozu.
Zdroj v HUR uvedl, že Rusko nyní vyrábí přes sedmdesát dronů Geran denně, což je více než 2100 měsíčně. Stanice CNN dříve uvedla, že za prvních devět měsíců loňského roku přitom produkovalo v průměru zhruba 21 kusů denně, tedy pouze 640 měsíčně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý měsíc prohlásil, že Rusko si klade za cíl vyrábět pět set dronů s dlouhým doletem různých typů denně.
Typy ruských dronů
Gerany totiž tvoří jen část z celkového počtu dronů, které Rusko pravidelně odpaluje na Ukrajinu.
Rusko má tři podobné varianty bezpilotních strojů dlouhého doletu: drony Šáhed dovážené z Íránu, drony Geran, které jsou domácí výroby, ale jde o kopie šáhedů, a drony domácí výroby Garpija-A1, které vypadají podobně, ale obsahují čínské díly.
Moskva dále vyrábí i levné „fiktivní drony“ Gerbera, které se podobají šáhedům, ale nenesou výbušniny a odvádějí pozornost ukrajinských radarů a protivzdušné obrany. Při útoku tvoří obvykle polovinu vyslaných dronů, řekla webu KI ukrajinská mobilní obranná skupina, která je sestřeluje.
