Ve vojenském zařízení v západoruské Volgogradské oblasti propukl ve čtvrtek požár poté, co se do areálu zřítil ukrajinský dron, uvedl podle agentury Reuters gubernátor regionu Andrej Bočarov. Server Reuters později napsal, že ukrajinská armáda zaútočila na vojenské letiště Marinovka, kde zasáhla sklady s klouzavými bombami a pohonnými hmotami. Mezitím v přístavu Kavkaz na jihu Ruska vypukl požár, když podle tamních úřadů Ukrajina podnikla útok na železniční trajekt naložený cisternami s pohonnými hmotami. Trajekt se podle ruských médií následně potopil.
Rusové Marinovku ve Volgogradské oblasti využívají pro bombardování frontové linie, píše Ukrajinska pravda. „Útok byl součástí ukrajinských úderů bezpilotními letouny na ruská letiště, která používají válečná letadla k pravidelným útokům na Ukrajinu,“ řekl Reuters blíže nespecifikovaný zdroj z ukrajinských bezpečnostních kruhů.
Na základně podle zdroje Ukrajinské pravdy z ukrajinské tajné služby SBU byly sklady s naváděnými leteckými bombami, municí a pohonnými hmotami. Celou noc a ráno se z nich ozývaly exploze, píše zpravodajský server.
Gubernátor Bočarov potvrdil, že údery dronů v objektu způsobily požár. Tvrdí však, že samotný útok byl odražen. „Většina dronů byla zničena. V důsledku pádu bezpilotního letounu vypukl na území objektu ministerstva požár. Hasiči a záchranáři začali rychle hasit,“ uvedl na Telegramu.
V pohotovosti byly prý i ruské systémy protivzdušné obrany. Letiště Marinovka se nachází 275 kilometrů východně od ukrajinských hranic. Informace o situaci na místě nelze nezávisle ověřit.
Hořel také trajekt s pohonnými hmotami
Zasažený trajekt v přístavu Kavkaz se podle ruských médií potopil. Oběti a zranění zatím nejsou hlášeni, napsal na svém webu list Kommersant. Trajekt podle nepotvrzených zpráv ze sociálních sítí zasáhla řízená střela Storm Shadow či Neptun. Ukrajina se k tomu nevyjádřila, uvedl server BBC News.
Na sociálních sítích a v médiích se objevily záběry dýmu, jak stoupá z přístavu, který se nachází na kose Čuška vybíhající z ruského břehu do Kerčského průlivu. Trajektová přeprava z tohoto přístavu spojuje ruský Krasnodarský kraj s okupovaným Krymem. Minulý měsíc, 23. července, tam ukrajinský dron vážně poškodil jeden z trajektů, a sice loď Slavjanin. Útok si tehdy vyžádal jednu oběť na životě a pět zraněných.
Úřady podle Kommersantu ve čtvrtek zhruba na hodinu a půl uzavřely provoz na Krymském mostě, který spojuje pevninské Rusko s okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Na půlhodiny byla přerušena i námořní doprava v zálivu u Sevastopolu. Příčinu úřady neuvedly.
Průniky na ruské území
Ruské ozbrojené síly zároveň údajně zabránily ukrajinskému sabotážnímu a průzkumnému týmu proniknout do Brjanské oblasti, o čemž informoval gubernátor regionu Alexandr Bogomaz. Brjanská oblast sousedí s Ukrajinou i Běloruskem, na východě pak s Kurskou oblastí, kam před více než dvěma týdny vpadly jednotky ukrajinské armády a obsadily část ruského území. Kyjev se k tvrzení ruského regionálního činitele nevyjádřil.
„V Klimovském okrese Brjanské oblasti byl (ve středu) 21. srpna zastaven pokus o průnik ukrajinské sabotážní a průzkumné skupiny,“ napsal Bogomaz ve středu večer na Telegramu. „V současné době je situace na místě střetu stabilizována a pod kontrolou regionálního operačního velitelství,“ doplnil gubernátor. Ve čtvrtek ráno pak informoval o sestřelení ukrajinského dronu nad jím spravovaným regionem. Informace ale nelze nezávisle ověřit.
O pokusu o průnik přes hranice informovali také někteří ruští vojenští blogeři nebo média, poznamenal nezávislý server Meduza. Ruský proválečný kanál Dva majora byl jedním z prvních, který hlásil střety na hranicích. Prokremelské telegramové kanály Mash a Shot tvrdily, že překročit hranici se pokusilo asi 200 bojovníků ukrajinských ozbrojených sil, ale po bojích s vážnými ztrátami ustoupili, píše Meduza. Některé kanály ovšem uvedly, že zprávy jsou nepravdivé.
Ukrajinské úřady tyto zprávy z Ruska nekomentovaly. Klimovský okres Brjanské oblasti sousedí s ukrajinskou Černihivskou oblastí. Od Kurské oblasti, kam překvapivě pronikli ukrajinští vojáci 6. srpna, se nachází vzdušnou čarou asi dvě stě kilometrů.
V předchozích hodinách se ruskými kanály na Telegramu šířily informace o údajných střetech u hranic Brjanské oblasti. Prokremelský kanál Mash Telegram tvrdil, že skupinu tvořilo asi 200 ukrajinských vojáků, tyto informace však není možné bezprostředně nezávisle ověřit.
Ruské úřady hlásily od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 několik pokusů, kdy se diverzní skupiny z Ukrajiny opakovaně pokoušely prorazit ruskými občany tvořené formace, které bojují na straně Ukrajiny. Operace však obvykle neměly dlouhého trvání.
V srpnu však do Kurské oblasti pronikla přímo ukrajinská armáda, která podle vyjádření Kyjeva obsadila přes 1200 kilometrů čtverečních ruského území, konkrétně okolo devadesáti obcí a pronikla prý do hloubky přibližně tří desítek kilometrů.
Příprava civilního obyvatelstva
„Dnes (ve čtvrtek) začala v Kursku instalace železobetonových krytů,“ oznámil gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov na Telegramu. V regionální metropoli podle něj úřady plánují rozmístit „betonové modulární kryty“ na místech, kde se koncentruje větší množství lidí – například na zastávkách. V Kursku žije přibližně 450 tisíc lidí. Kryty se mají objevit také v Železnogorsku a Kurčatovu, kde se nachází i Kurská jaderná elektrárna.
Právě na ni se podle ruského vůdce Vladimira Putina pokusili Ukrajinci zaútočit, prohlásila ruská státní agentura RIA Novosti. „Nepřítel se v noci pokoušel na jadernou elektrárnu zaútočit,“ tvrdí Putin, aniž by o tom předložil důkazy. Ukrajina se zatím k obvinění nevyjádřila.
Příští týden Kurskou jadernou elektrárnu navštíví šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
Moskva už v úterý oznámila, že v Bělgorodské, Kurské a Brjanské oblasti vytvoří „vojenské skupiny“ na obranu osad podél hranice s Ukrajinou.
Podle vrchního velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského postoupili vojáci od začátku ofenzivy v Kurské oblasti o 28 až 35 kilometrů, obsadila území o velikosti 1263 kilometrů čtverečných a má pod kontrolou 93 osad. Taková tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit.
Časopis The Economist s odvoláním na vojenské zdroje uvedl, že Syrskyj zvažuje útok na ruskou Brjanskou oblast jako alternativu ke vpádu do Kurska.
Velké škody údajně způsobil i útok ukrajinského dronu na sklad ropy v Proletasku na jihu Rostovské oblasti. Podle regionálního gubernátora Vasilije Golubeva protivzdušná obrana dron sestřelila, ovšem jeho trosky způsobily vznícení nafty na území objektu. Ukrajina se k úderu nevyjádřila.
Na místě hořelo asi dvacet ze 74 skladovacích věží, sdělily tamní úřady. V místě vyhlásily výjimečný stav, ale místní městská správa, kterou citovala ruská státní média, uvedla, že nehrozí rozšíření požáru do obytných oblastí. Vyzvala lidi, aby „nepodléhali panice“.
S obřím požárem ve skladu ropy v Proletarsku na jihu Rostovské oblasti bojuje více než 500 hasičů. Ve středu se na místo dostavili pravoslavní kněží. Podle Volgodonské eparchie, kterou citovala agentura Reuters, promluvili církevní představitelé s hasiči a požehnali veškerou požární techniku.
Cíle ukrajinských dronů
Ukrajinci s denním odstupem přiznali dronový úder na ruském území. Šéf vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov pro server The War Zone uvedl, že cílem bylo špionážní středisko a letiště u Moskvy nebo právě letecká základna v Rostovské oblasti. Ruské úřady ve středu hlásily sestřelení desítek dronů nad federací, včetně desítky bezpilotních strojů mířících na Moskvu, což její starosta Sergej Sobjanin označil jako jeden z největších vzdušných úderů na ruskou metropoli od začátku války.
„Provedli jsme několik dronových operací,“ uvedl ke středečním úderům Budanov. HUR podle něj vyslala drony směrem na středisko signálového zpravodajství ve městě Podolsk a letiště Ostafjevo, které se nacházejí u Moskvy, nebo ruskou vojenskou základnu Millerovo v Rostovské oblasti.
Celkem bylo použito kolem padesáti dronů, přiblížil Budanov. Vojenská rozvědka nyní podle něj zjišťuje, jaké útok způsobil škody. Jejich rozsah není v současné době zřejmý, podotkl server. Nejnovější data shromážděná službou FIRMS amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) podle něj neukazují požáry na Ostafjevu ani v Millerovu. Ruské ministerstvo obrany ve středu ráno hlásilo sestřelení 45 ukrajinských dronů během noci.
Zelenskyj: Obsadili jsme další obec
Ukrajinská armáda podle prohlášení prezidenta Volodymyra Zelenského na síti X obsadila ještě jednu obec v ruské Kurské oblasti. Přitom zajala další ruské vojáky. Zelenskyj také oznámil, že navštívil Sumskou oblast, kde jednal s hlavním velitelem ukrajinských ozbrojených sil Oleksandrem Syrským a šéfem vojenské správy regionu Volodymyrem Arťuchem.
Ukrajinský prezident také napsal, že v Sumské oblasti mezitím ubylo ruského ostřelování i jeho civilních obětí. „Hlavní velitel informoval o operační situaci ve všech aktivních bojových zónách, zvláště se zaměřil na nejtěžší frontová místa. Konkrétně (hovořil) o přijatých krocích k posílení obrany ve směru na Toreck a Pokrovsk,“ napsal Zelenskyj bez dalších podrobností k tomuto úseku frontové linie.
Na Pokrovsk a Toreck směřuje podle dostupných informací hlavní nápor nynější ruské ofenzivy v Doněcké oblasti, který neustává ani po vpádu ukrajinských vojáků do Kurské oblasti. Rusové u Pokrovsku a Torecku hlásí v poslední době postup.
Arťuch podle Zelenského uvedl, že poté, co ukrajinská armáda vtrhla 6. srpna do Kurské oblasti, zesláblo z tohoto regionu ostřelování Sumské oblasti z hlavňových zbraní, což přineslo pokles zraněných nebo zabitých civilistů. Zelenskyj před několika dny uvedl, že cílem vpádu ukrajinských vojsk do Kurské oblasti je vytvořit tam nárazníkovou zónu, aby ruské síly nemohly přes hranici útočit na Ukrajinu. Jinak ale Kyjev cíle vpádu do Kurské oblasti neprozrazuje.
Souběžně s tím oznámilo ve čtvrtek ruské ministerstvo obrany dobytí další vsi – obce Mežove u Pokrovsku. Informaci ale nelze nezávisle ověřit. Ukrajinské úřady už dříve nařídily povinnou evakuaci dětí a jejich příbuzných z Pokrovsku a jeho okolí kvůli blížícím se Rusům. Server RBK-Ukrajina napsal, že v nedalekém městě Myrnohrad zůstává téměř 500 dětí, které úřady hledají, aby je evakuovaly. Zástupkyně šéfa městské správy Myrnohradu Tetjana Sytnyková uvedla, že někteří lidé se zdráhají odejít a doufají, že boje přečkají ve sklepích.
Americká ambasáda varuje před násobnými útoky
Velvyslanectví Spojených států v Kyjevě vydalo varování před zvýšenou hrozbou ruských raketových a dronových útoků napříč ukrajinským územím v souvislosti s tamním Dnem nezávislosti, který připadá na sobotu. Ukrajina si bude připomínat 33. výročí vyhlášení samostatnosti na někdejším Sovětském svazu.
Ambasáda upozorňuje, že ruské útoky mohou přijít ve dne i v noci. Vyzývá americké občany pobývající na Ukrajině, aby sledovali místní média, zjistili si, kde jsou kryty a při leteckém poplachu se do nich okamžitě vydali a poslouchali nařízení ukrajinských činitelů a záchranářů.
Agentura Reuters připomněla, že podle prohlášení velitele armády Syrského Rusko od začátku invaze na Ukrajinu před půldruhým rokem proti napadené zemi odpálilo 9600 raket a podniklo proti ní 14 tisíc dronových útoků.
Hrozí patová situace, tvrdí Pentagon
Obě strany konfliktu se podle analytiků chystají na „zásadní ofenzivu“. Podle rozvědky amerického ministerstva obrany (DIA), kterou citovala agentura Bloomberg, však Ukrajině i Rusku chybí vojenské prostředky k tomu, aby proti sobě mohly podniknout zásadní ofenzivu, a konflikt mezi nimi tak míří do patové situace.
Ukrajina podle ní stále nemá tolik munice, aby se vyrovnala Rusku, které dokáže za den vypálit deset tisíc dělostřeleckých nábojů. Ukrajinské síly stačí na defenzivní operace, ale v dalších nejméně šesti měsících nebudou schopny zahájit rozsáhlou protiofenzivu. Rusko zase zvolilo strategii s cílem napadenou zemi vyčerpávat a dokáže udržovat nárazníkovou zónu, kterou jeho armáda obsadila. Nemá však dost sil na to, aby „z jeho strany hrozil hlubší postup na území ovládaná Ukrajinci, například na Charkov,“ uvedla obranná zpravodajská agentura.
Analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy ve vysílání ČT24 upozornil i na personálie v obou armádách. „Pokud jde o živou sílu, tak Ukrajinci v posledních měsících museli přijmout řadu nových opatření – včetně novelizace zákona o mobilizaci. Živá síla je jeden aspekt, kde mají Rusové stále výrazně navrch,“ podotknul.
Bloomberg píše, že toto hodnocení situace ohledně ruské invaze na Ukrajinu je součástí zprávy generálního inspektora Pentagonu Roberta Stroche o americké pomoci poskytované Ukrajině. Shoduje se s veřejnými prohlášeními některých vysoce postavených amerických činitelů, včetně bývalého předsedy sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil Marka Milleyho.
Zpráva DIA se týká tříměsíčního období do konce června, tedy doby, kdy americký Kongres po měsících průtahů schválil další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 61 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,4 bilionu korun). Ukrajinská armáda od té doby podnikla překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti a její letectvo začalo využívat bojové letouny F-16 dodané západními spojenci.
Američtí vojenští zpravodajci ve zprávě vyzdvihují to, že Ukrajina úspěšně využívá střely ATACMS dodávané Spojenými státy. Šlo o útoky na místa uvnitř okupovaného ukrajinského území, kde ruská armáda skladuje munici a parkuje vrtulníky.
Při ukrajinském úderu s nasazením těchto střel byla potopena ruská korveta a Ukrajina je použila také k útokům na ruskou protivzdušnou obranu na okupovaném Krymu a zničila několik nejmodernějších systémů S-400. Rusko kvůli tomu bylo nuceno posílit systémy protivzdušné obrany na Krymu, kde například na obranu Krymského mostu, spojujícího poloostrov s ruskou pevninou, nasadilo své nejpokročilejší systémy S-500, uvedla také DIA.
