Rusové v Melitopolu ukradli čelenku z doby hunského nájezdníka Attily

Z muzea v ukrajinském Melitopolu zmizela po ruském záboru města cenná, drahokamy vykládaná čelenka z doby vlády hunského náčelníka Attily. Památka stará patnáct set let patří k nejvzácnějším artefaktům z období Attilovy vlády spadající do 5. století. O krádeži informovala agentura AP.

Zástupci melitopolského muzea uvedli, že čelenka nevyčíslitelné hodnoty zmizela spolu s dalšími artefakty. Podle ukrajinských úřadů provází ruskou invazi, která začala v únoru, ničení a drancování historických pokladů ve velkém.

Ministr kultury Oleksandr Tkačenko v rozhovoru s AP řekl, že ruští vojáci kradli ze sbírek ve 40 ukrajinských muzeích. Ztráty se podle něj odhadují na stovky milionů eur. „To, jak se Rusové chovají k ukrajinskému kulturnímu dědictví, je válečný zločin,“ řekl Tkačenko.

Na situaci upozornila i ukrajinská první dáma Olena Zelenská. „Jsou to muzea, historické budovy, kostely, vše, co postavily generace Ukrajinců. Toto je válka proti naší identitě,“ řekla v září při návštěvě Ukrajinského muzea v New Yorku.

Podle AP se původně pracovníci melitopolského muzea snažili čelenku a stovky dalších cenností před Rusy schovat. Rusové ale budovu opakovaně prohledali a nakonec se dostali do tajné skrýše v suterénu, kde byly nejcennější předměty sbírky ukryty. Jeden ze zaměstnanců muzea přiznal, že Ukrajinci nevědí, kam Rusové lup odvezli.

Zlato Skytů

Čelenka byla v pohřební komoře nalezené roku 1948 a je jednou z mála těchto šperků z období hunské říše. Podle zaměstnance muzea spolu s ní vojáci odnesli 198 zlatých předmětů starých 2400 let a pocházejících z doby Skytů, tedy nomádů, kteří kočovali mezi Střední Asií a dnešním jižním Ruskem a Ukrajinou a založili svou říši na dnešním Krymu.

„Jsou to velmi staré umělecké předměty nevyčíslitelné hodnoty. Pokud zmizí kultura, je to nenapravitelná katastrofa,“ řekl Oleksandr Symonenko z ukrajinského archeologického ústavu.

Podle ukrajinských zdrojů Rusové rabovali muzea i v době bojů o Mariupol. Město se dostalo pod ruskou kontrolu v květnu, když se jeho obránci vzdali. Podle mariupolské radnice vojáci z městského muzea odnesli dva tisíce předmětů, mezi nejcennějšími byly staré ikony, ručně psaná tóra a bible stará dvě stě let. Odnesli rovněž malby Archipa Kuindžiho narozeného v Mariupolu a krymského rodáka Ivana Ajvazovského. Podle zdrojů z Mariupolu Rusové předměty odvezli do Doněcké oblasti.

Na ničení kulturních památek v bojích upozornila také OSN. Podle Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) bylo poškozeno 199 míst ve 12 regionech. Je mezi nimi pře 80 kostelů, 37 historicky cenných budov, 37 objektů používaných ke kulturním aktivitám, památníky, muzea a knihovny. Ukrajinské úřady při tomto výčtu dospěly k číslu 270 zničených kulturních památek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 36 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...