Rusové zabili v Dnipru čtyři lidi a dalších čtyřicet zranili

Čtyři lidi zabil a dalších čtyřicet zranil ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko. Část zraněných je v těžkém stavu. Moskva zaútočila i na Mykolajiv. Výbuchy hlásili rovněž obyvatelé Kaspijsku v jihoruském Dagestánu.

„V tuto chvíli je v Dnipru čtyřicet zraněných. Velká většina z nich je v nemocnicích. Jedenáct poraněných je bohužel ve vážném stavu,“ informoval Hajvanenko v pondělí brzy odpoledne. Pátrací a záchranné práce na zasaženém místě podle něho skončily. Na úterý byl ve městě vyhlášen den smutku, dodala BBC.

Hajvanenko uvedl, že ruská armáda na Dnipro zaútočila v pondělí ráno. Z jeho příspěvků na Telegramu vyplývá, že poškozen byl autoservis, blíže neurčená firma a také řada aut, z nichž mnohá byla zcela zničena.

Generální prokuratura podle webu Ukrajinska pravda upřesnila, že Rusko provedlo raketový úder na centrální část města a zasáhlo podnik. Kromě něj jsou poškozené také vícepatrové budovy, auta, obchody a bankovní kancelář. Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) informovala, že útok poškodil čtyřpodlažní kancelářskou budovu a 49 aut.

Na Dnipro, kde působí různé firmy ze zbrojního průmyslu, Rusové útočí s nasazením různých typů zbraní často. Před několika dny po ruském dronovém útoku zůstalo čtrnáct zraněných. Loni v listopadu ruská armáda město zasáhla jednou z nejnovějších raket středního doletu, označovanou jménem Orešnik.

Ruské drony zaútočily v pondělí ráno i na Mykolajiv. Dron tam zasáhl střechu vícepodlažní obytné budovy a na místě vznikl požár, uvedl šéf vojenské správy Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Na místě pracují záchranné složky. Při útoku se podle Kima zřejmě nikomu nic nestalo.

V noci na pondělí na Ukrajinu útočilo 89 ruských bezpilotních letounů, oznámilo letectvo napadené země. Třiašedesát dronů protivzdušná obrana zneškodnila, 26 jich zasáhlo devět míst.

Kazetovou munici sesbíral ze střechy domu robot

Web RBK Ukrajina píše, že při dronovém útoku na Vyšhorod v severním sousedství Kyjeva ruská armáda v noci na neděli použila kazetovou munici, která se ještě ve vzduchu rozpadá na větší počet menších náloží. Jeden z projektilů dopadl na střechu obytného vícepodlažního domu, ale neexplodoval. Na střeše tak zůstaly výbušniny, další se nacházely na dvoře před domem.

Lidé proto museli dočasně opustit domovy a Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) na místě k zásahu použila dron a vícefunkčního robota. Robot na střeše sesbíral nevybuchlou munici do speciální nádoby, kterou pak pomocí jeřábu naložili na vůz pyrotechniků. Ti ji kontrolovaně zneškodnili na bezpečném místě.

Dronový útok hlásí ruský Dagestán

Terčem dronového útoku se stal rovněž Dagestán na ruském severním Kavkaze. Šéf tamní správy Sergej Melikov tvrdí, že bezpilotní letouny byly sestřeleny nad územím Kaspijsku ležícího jižně od metropole Machačkaly.

Telegramový kanál Astra uvádí, že podle její analýzy byla poničena okna obytného domu a zaparkovaná auta před ním na místě, které je vzdálené asi tři na půl kilometru od závodu Dagdizel. Podnik je důležitou součástí ruského vojenskoprůmyslového komplexu. Ruské úřady tvrdí, že byla lehce zraněna dvanáctiletá dívka.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana za noc zneškodnila 32 ukrajinských bezpilotních letounů. Moskva vždy uvádí pouze počet údajně zlikvidovaných dronů, nikoliv jejich celkový počet.

Ruskojazyčný server BBC píše, že gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko v noci na pondělí hlásil, že několik dronů bylo sestřeleno nad kirišským okresem. Neupřesnil, co bylo cílem útoku, ale v tomto okrese se nachází ropná rafinerie.

Ukrajina se více než jedenáct let brání ruské válce a tři a tři čtvrtě roku plnohodnotné pozemní invazi. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží agresora i napadenou zemi přimět k souhlasu s jejími návrhy na ukončení bojů. V neděli ukrajinská delegace jednala s Američany na Floridě, v pondělí do Moskvy odcestuje Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a v úterý ho čeká jednání se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...