Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Nahrávám video

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.

Co si myslíte, jako znalec ruské historie, když posloucháte, jak ruské dějiny interpretuje ruský vládce Vladimir Putin?

Já jsem vyrostl v Sovětském svazu a tehdy se dělo totéž. Proto zažívám silný pocit déjà vu. Všechno se opakuje. Nikoho nezajímá, co bylo ve skutečnosti a co se dělo. Lidé, kteří jsou u moci, se zajímají jen o to, jak mohou využít dějiny ke konkrétním, praktickým a politickým cílům.

Čím si potom vysvětlujete obdiv ke Stalinovi v současném Rusku?

No, to je přece pochopitelné. Putin se snaží obnovit velmocenskou formu státu. A když se ohlíží zpátky v čase, tak nejúspěšnějším příkladem budování velmoci je Stalin.

Velmi mě zaujal úryvek o tom, že po dovršení stalinského teroru bylo 57 procent členů komunistické strany mladších 35 let. Domníváte se, že se současné ruské úřady také pokoušejí nějak omladit elity?

Pokoušejí se vytvořit nové způsoby, jak dosáhnout vyššího společenského postavení. Zdá se, že se Putin velmi spoléhá na lidi, kteří se osobně zapojili do války. Považuje je za svou oporu a právě pro ně se otevírají nové cesty, jak se dostat do nejrůznějších funkcí. Také získávají různá privilegia. Tito lidé se ale vracejí z války s psychickými traumaty. Dopouštějí se vražd a hrozných zločinů, za které je zatýkají. Potom se znovu hlásí jako dobrovolníci do války a znovu tam jdou. Podobá se to časované bombě.

A to ani nemluvím o tom, že současná ruská armáda bojující na Ukrajině se do značné míry skládá z velmi problematických lidí. Do války jdou dobrovolně, jsou to žoldnéři. Jdou bojovat kvůli penězům. Mnozí odcházejí proto, že si nenašli jiné životní uplatnění. Jde především o obyvatele venkovské, chudé části Ruska. Až si projdou touto školou zabíjení, všichni se do Ruska vrátí. Proto si myslím, že Putina s nimi čeká mnoho nejrůznějších dobrodružství.

Když píšete o historii ruského státu, doufáte, že si vaše knihy přečtou spíš cizinci, nebo Rusové?

Já samozřejmě píši pro Rusy, ale mé knihy jsou tam teď zakázané. Ale teď jsem vydal celou svou historii Ruska shrnutou krátce v jednom svazku. Jednoduše ji teď publikuji zadarmo, jednu kapitolu za druhou, na své autorské webové stránce. Rusové, kteří si mé knihy koupit nemohou, si je tam čtou. Podle návštěvnosti webu vidím, že je jich velmi mnoho.

Vaše knihy sledují, jak se komunistická strana měnila v jakýsi monolit. Nakolik se to podobá dnešní situaci v současném Rusku?

Vůbec se to nepodobá. Ani trochu. Protože Lenin na začátku 20. století založil skutečně silnou stranu. Byla skvěle organizovaná a opírala se o mocnou ideologii. Teď nikdo ničemu nevěří a stát řídí lidé, kteří vůbec nejsou mladí a neprosazují žádnou myšlenku. Pokud se zaměříme na debaty v dnešním Rusku, najdeme tam jedinou myšlenku. Spočívá v tom, aby Vladimir Putin zůstal u moci co možná nejdéle.

Jak odolný podle vás bude režim v Rusku, až přijde o svého vůdce?

Varianty (vývoje) jsou různé. První možností je, že zavládne dočasná vojenská diktatura. Ale takové režimy se obvykle dlouho neudrží, protože neumí řídit hospodářství. Druhou možností je, že to bude jako po smrti Stalina, kdy se politické elity z instinktu sebezáchovy pokoušejí nějak přizpůsobit, přibrzdit a znovu to spustit. Ale samotná válka byla osobním projektem Putina a dokonce i jeho nejbližší okolí šokovala a vyděsila. Rusko se teď každopádně nachází ve slepé uličce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 8 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...