Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Nahrávám video

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.

Co si myslíte, jako znalec ruské historie, když posloucháte, jak ruské dějiny interpretuje ruský vládce Vladimir Putin?

Já jsem vyrostl v Sovětském svazu a tehdy se dělo totéž. Proto zažívám silný pocit déjà vu. Všechno se opakuje. Nikoho nezajímá, co bylo ve skutečnosti a co se dělo. Lidé, kteří jsou u moci, se zajímají jen o to, jak mohou využít dějiny ke konkrétním, praktickým a politickým cílům.

Čím si potom vysvětlujete obdiv ke Stalinovi v současném Rusku?

No, to je přece pochopitelné. Putin se snaží obnovit velmocenskou formu státu. A když se ohlíží zpátky v čase, tak nejúspěšnějším příkladem budování velmoci je Stalin.

Velmi mě zaujal úryvek o tom, že po dovršení stalinského teroru bylo 57 procent členů komunistické strany mladších 35 let. Domníváte se, že se současné ruské úřady také pokoušejí nějak omladit elity?

Pokoušejí se vytvořit nové způsoby, jak dosáhnout vyššího společenského postavení. Zdá se, že se Putin velmi spoléhá na lidi, kteří se osobně zapojili do války. Považuje je za svou oporu a právě pro ně se otevírají nové cesty, jak se dostat do nejrůznějších funkcí. Také získávají různá privilegia. Tito lidé se ale vracejí z války s psychickými traumaty. Dopouštějí se vražd a hrozných zločinů, za které je zatýkají. Potom se znovu hlásí jako dobrovolníci do války a znovu tam jdou. Podobá se to časované bombě.

A to ani nemluvím o tom, že současná ruská armáda bojující na Ukrajině se do značné míry skládá z velmi problematických lidí. Do války jdou dobrovolně, jsou to žoldnéři. Jdou bojovat kvůli penězům. Mnozí odcházejí proto, že si nenašli jiné životní uplatnění. Jde především o obyvatele venkovské, chudé části Ruska. Až si projdou touto školou zabíjení, všichni se do Ruska vrátí. Proto si myslím, že Putina s nimi čeká mnoho nejrůznějších dobrodružství.

Když píšete o historii ruského státu, doufáte, že si vaše knihy přečtou spíš cizinci, nebo Rusové?

Já samozřejmě píši pro Rusy, ale mé knihy jsou tam teď zakázané. Ale teď jsem vydal celou svou historii Ruska shrnutou krátce v jednom svazku. Jednoduše ji teď publikuji zadarmo, jednu kapitolu za druhou, na své autorské webové stránce. Rusové, kteří si mé knihy koupit nemohou, si je tam čtou. Podle návštěvnosti webu vidím, že je jich velmi mnoho.

Vaše knihy sledují, jak se komunistická strana měnila v jakýsi monolit. Nakolik se to podobá dnešní situaci v současném Rusku?

Vůbec se to nepodobá. Ani trochu. Protože Lenin na začátku 20. století založil skutečně silnou stranu. Byla skvěle organizovaná a opírala se o mocnou ideologii. Teď nikdo ničemu nevěří a stát řídí lidé, kteří vůbec nejsou mladí a neprosazují žádnou myšlenku. Pokud se zaměříme na debaty v dnešním Rusku, najdeme tam jedinou myšlenku. Spočívá v tom, aby Vladimir Putin zůstal u moci co možná nejdéle.

Jak odolný podle vás bude režim v Rusku, až přijde o svého vůdce?

Varianty (vývoje) jsou různé. První možností je, že zavládne dočasná vojenská diktatura. Ale takové režimy se obvykle dlouho neudrží, protože neumí řídit hospodářství. Druhou možností je, že to bude jako po smrti Stalina, kdy se politické elity z instinktu sebezáchovy pokoušejí nějak přizpůsobit, přibrzdit a znovu to spustit. Ale samotná válka byla osobním projektem Putina a dokonce i jeho nejbližší okolí šokovala a vyděsila. Rusko se teď každopádně nachází ve slepé uličce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
12:50Aktualizovánopřed 41 mminutami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
22:12Aktualizovánopřed 47 mminutami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
13:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
08:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 5 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 7 hhodinami

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež. Írán také mluví o psychologické válce.
05:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.