„Jak odjet ze země.“ V Rusku roste počet lidí, kteří chtějí emigrovat

Blokování internetu a VPN služeb přimělo některé Rusy zajímat se o možnosti emigrace ze země. Tamní společnost začíná být podle politologa Ilji Graščenkova unavená z pocitu množících se omezení. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusista René Andrejs uvedl, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také jejich neochota učit se jazyky a integrovat se v hostitelských zemích.

Sociologové v Rusku zaznamenávají růst zájmu tamních obyvatel o emigraci, píše ruskojazyčná mutace portálu Deutsche Welle (DW). Počet dotazů týkajících se stěhování z Ruska do jiných zemí dosáhl ve vyhledávači Yandex nejvyšších hodnot od mobilizace na podzim roku 2022.

Poptávka po cestách do zahraničí v té době vedla k prudkému nárůstu cen letenek. „Letenka do Jerevanu mě v září 2022 stála 75 tisíc rublů (asi dvacet jedna tisíc korun, pozn. red.),“ popsal pro ČT24 tehdejší situaci Dmitrij (jméno změněno), za nímž se později přestěhovala i manželka s dětmi.

Nárůst zájmu o emigraci z Ruska je patrný od letošního března – a to na pozadí pravidelných výpadků internetu, zesílení blokování chatovacích skupin a VPN služeb ze strany vlády.

„Podle nejnovějších údajů se vláda potýká s tím, že povědomý vzorec zákazů se již automaticky nepřeměňuje ve společenský konsenzus,“ konstatuje pro The Moscow Times (MT) politolog Graščenkov. „Společnost nezačíná být unavená z přísnosti jako takové, ale spíše z pocitu, že se omezení množí, zatímco naděje na zlepšení je v nedohlednu. (...) Jde o rostoucí konflikt mezi represivním modelem řízení a požadavkem společnosti na normální, klidný život,“ doplnil.

„Bezpečnostní důvody“, komentuje vypínání internetu Putin

Šéf Kremlu Vladimir Putin tvrdí, že vypínání internetu v zemi je nutné z bezpečnostních důvodů – podle něj Ukrajina, která se již pátým rokem brání plnohodnotné agresi ze strany Moskvy, využívá tuto síť k navádění dronových útoků proti cílům v Rusku.

Putin prohlásil, že „pokud jde o operativní činnost s cílem zabránit ‚teroristickým útokům‘, bude vždy prioritou zajištění bezpečnosti lidí“, přičemž připustil, že ruským bezpečnostním složkám útoky unikají. Zprávy o ukrajinských zásazích civilní infrastruktury v Rusku jsou přitom méně časté než ty o ruských zásazích ukrajinských civilních cílů.

I když bude mobilní internet omezován, je potřeba podle Putina zajistit provoz služeb zajišťujících základní životní potřeby. Jde podle něho o přístup k oficiálnímu vládnímu portálu Gosuslugi, platebním systémům nebo aplikacím, přes které se lidé objednávají k lékařům. Prohlásil, že bezpečnostní složky a státní úřady by měly při hledání řešení v této záležitosti spolupracovat.

Putinova popularita klesá

Státní sociologická agentura VCIOM mezitím zaznamenává pokles Putinovy popularity. Podle posledního týdenního průzkumu zveřejněného v pátek klesá Putinova oblíbenost již sedmý týden po sobě, píše Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL).

Za poslední týden byl zaznamenán pokles o 1,1 procenta na 65,5 procenta. Nižší číslo bylo zaznamenáno jen před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022. Ještě letos v únoru se přitom Putin těšil popularitě 74 procent.

Ke kritice vlády se přidali dokonce i lidé vůči šéfovi Kremlu loajální. Například Z-bloger Ilja Remeslo, který dříve psal udavačské zprávy na opozičníky, šokoval mediální prostor výzvou k zatčení Putina.

„Vůdkyní“ protestů se pak nečekaně stala influencerka Viktorija Bonjová. Ta už více dní budí silné emoce ve své domovině potom, co Putinovi vzkázala, že je odtržený od reality a nevidí problémy v Rusku – od povodní v Dagestánu až po vybíjení dobytka na Sibiři.

Načítání...

Několik podnikatelů a bankéřů se pak na Putina neoficiálně obrátilo s výzvou, aby zmírnil blokování internetu, které má na podnikatelskou sféru, již tak trpící zvýšením daní a zpomalením ekonomiky, negativní vliv, uvedly dle MT zdroje agentury Reuters.

Zdroje agentury Bloomberg blízké Kremlu pak pro změnu tvrdily, že kvůli nespokojenosti veřejnosti by úřady mohly přestat internet omezovat, a dokonce umožnit komunikační aplikaci Telegram pokračovat v činnosti v zemi. Blokování Telegramu, který měl na začátku roku v Rusku přibližně sto milionů uživatelů, však zatím pokračuje, píše MT.

Úřady se podle politologa Graščenkova s největší pravděpodobností kontroly nad společností nevzdají, budou se ale snažit, aby vše bylo pro každodenní život méně traumatizující. „Budou hledat rovnováhu mezi bezpečností a podrážděním, mezi represivní setrvačností a nutností nepoškodit náladu ve společnosti,“ odhaduje.

Paralely s předešlými ruskými vlnami emigrace

Současná situace však některé obyvatele přivádí na myšlenku emigrace. „Mnozí Rusové, kterým osud země není lhostejný, vidí v emigraci poslední možnost – ze země tak odcházejí pouze tehdy, pokud čelí přímému ohrožení nebo pokud by mohli ohrozit své blízké. Pak je ale velká skupina lidí, jejichž hlavní motivací k opuštění země je zachovat si své životní standardy, pokračovat ve své práci a žít v bezpečí,“ popsal pro ČT24 rusista z Univerzity Palackého René Andrejs.

Ve druhé jmenované skupině jsou dle Andrejse jednak lidé, kterým je politická situace opravdu lhostejná a mají na hostitelské země přehnané nároky, ale také ti, pro než je setrvání v zemi bojující proti sousednímu státu neakceptovatelné.

Od říjnové revoluce v roce 1917 proběhlo v Rusku celkem pět vln emigrací – ta poslední je spojená s ruskou agresí na Ukrajině. Andrejs mezi všemi vidí jisté paralely. „V té současné je to určitě opětovný odchod vzdělaných a vysoce kvalifikovaných lidí, demokraticky smýšlejících představitelů ruské politické reprezentace, ale také (existuje) stále se opakující problém s integrací ruské komunity v hostitelských zemích,“ podotkl.

Nynější vlnu emigrace pak podle Andrejse zcela zásadně ovlivnila zkušenost s prací v on-line prostoru a na dálku. „Mnozí Rusové žijící v emigraci tak stále pracují pro ruské společnosti a jsou s tamním prostředím v mnohem užším kontaktu, než tomu bylo v předchozích vlnách. Je škoda, že Česko nevyužilo historické zkušenosti s takzvanou Ruskou pomocnou akcí, tedy systematickou pomocí demokraticky smýšlejícím Rusům, Ukrajincům a Bělorusům ve 20. letech,“ je přesvědčený expert.

Ruská pomocná akce byl program pomoci vyhlášený československou vládou v roce 1921 a určený uprchlíkům z Ruska, kteří byli nuceni opustit svou vlast po bolševické revoluci v roce 1917.

Mimořádným k tomuto programu byl příspěvek především prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka, dále tehdejšího ministra zahraničí Edvarda Beneše a předsedy vlády Karla Kramáře.

Program československé vlády byl zaměřen nejen na asimilaci ruských emigrantů v Československu, ale také na zachování a další rozvíjení jejich vlastní kultury a vědy.

Zdroj: Wikipedia

Většinu lidí z předchozích vln emigrace spojovala silná touha vrátit se co nejdříve do své vlasti, k čemuž ale často nedošlo, uvedl rusista Andrejs. „Z vlastních zkušeností vím, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také neochota učit se místní jazyky a integrovat se. Z toho důvodu si myslím, že v případě změny režimu, která se ovšem nestane ze dne na den, se budou Rusové chtít spíše vracet,“ domnívá se.

„Teď jsme učinili důležité rozhodnutí – děti začaly v Arménii chodit do školky a školy, vybírali jsme je velmi důkladně. Chceme, aby byly v bezpečí,“ sdělil Dmitrij, který z Ruska emigroval před čtyřmi roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 2 hhodinami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 3 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 4 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 4 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 4 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 7 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.