Mladé Saúdky, které neposlouchají muže, často nejsou doma, případně čelí zneužívání, mohou skončit v takzvaných pečovatelských domech, kde se učí v izolaci přijímat pravidla a čelí tělesným trestům. Píše to deník Guardian s odkazem na svědectví žen, které se z nápravných věznic dokázaly dostat. Rijád tvrdí, že nejde o detenční centra a Saúdky mohou svobodně odejít. Na existenci nechvalně proslulých zařízení přitom upozorňují i lidskoprávní organizace.
Konzervativní království vybudovalo „pečovatelské domy“ Dar al-Reaja už v šedesátých letech minulého století. Podle vládních činitelů mají sloužit jako „útočiště pro dívky obviněné nebo odsouzené za různé trestné činy“.
Zařízení jsou určena mladým Saúdkám do třicet let, uvedl mluvčí saúdského ministerstva práce a sociálního rozvoje. Cílem je údajně „rehabilitace vězeňkyň“ s pomocí psychiatrů a společných terapií, aby se mohly vrátit ke svým rodinám.
Tělesné tresty
Svědectví žen, jimž se podařilo ze zařízení uniknout, ale svědčí o něčem jiném, upozorňuje Guardian v exkluzivní zprávě. Saúdky mluví o „pekle“, v němž dochází i k tělesným trestům včetně ran bičem. Ženy jsou prý drženy v izolaci, bez možnosti návštěv a musejí procházet duchovní očistou.
Podmínky jsou údajně tak špatné, že se některé z nich pokusily zabít. Na sociálních sítích se zase objevily záběry zahalené ženy balancující na okenní římse, nejspíš ve snaze uniknout z jednoho z center. Muži pak Saúdce pomáhají na zem. Podle britského listu mohou v těchto „věznicích“ přežívat stovky žen.
Hádky i zneužívání
V těchto „rehabilitačních“ centrech mohou dívky strávit roky. Důvodem jsou často mimomanželské vztahy, hádky s otci nebo manželi, častá nepřítomnost doma, ale i zneužívání. Odejít smějí jen se svolením rodiny či mužského opatrovníka. „Mladá dívka nebo žena tam zůstane tak dlouho, jak bude potřeba, aby přijala pravidla,“ řekla Guardianu saúdskoarabská aktivistka žijící v Londýně Marjam Aldossariová.
Podle Sarah al-Jahiaové, která zahájila kampaň za zrušení pečovatelských domů, se dívky po příjezdu musejí svlékat a podrobit testům panenství, dostávají také sedativa.
„Je to vězení, ne pečovatelský dům, jak tomu (Saúdové) rádi říkají. Volají na sebe navzájem čísly. ‚Číslo 35, pojď sem.‘ Když jedna z dívek sdělila své příjmení, dostala ránu bičem. Pokud se nemodlí, dostane ránu bičem. Pokud je přistižena o samotě s jinou ženou, dostane ránu bičem a je obviněna z toho, že je lesba. Dozorci se shromažďují a sledují, jak dívky bičují,“ popsala al-Jahiaová, která žije v exilu.
Osmatřicetiletá žena se svěřila, že čelila sexuálnímu zneužívání ze strany otce a výhrůžkám přestěhování do „pečovatelského domu“ už od třinácti let. Saúdky podle ní často nemají před domácím násilím úniku. „Znám ženu, která byla odsouzena k šesti měsícům vězení, protože pomohla oběti násilí. Poskytnutí útočiště ženě obviněné z ‚nepřítomnosti‘ (doma) je v Saúdské Arábii trestný čin,“ upozornila aktivistka.
„Pokud vás váš bratr či otec sexuálně zneužívá nebo oplodní, budete posláni do Dar al-Reaja, aby byla chráněna pověst rodiny,“ tvrdí žena.
To se stalo Lajle, která byla odvezena do jednoho z těchto zařízení poté, co si stěžovala policii na svého otce a bratry. Tvrdila, že ji zneužívali a poté, co na sociálních sítích zveřejnila příspěvky o právech žen, obvinili z toho, že způsobila hanbu její rodině. V „pečovatelském domě“ zůstala, dokud její otec nesouhlasil s jejím propuštěním, přestože měl být jeden z násilníků, píše Guardian.
Ambiciózní Vize 2030
Saúdská Arábie spustila před osmi lety program socioekonomických reforem Vize 2030, za níž stojí korunní princ Muhammad bin Salmán. Plán má diverzifikovat ekonomiku a snížit závislosti království na příjmech z ropy. Má také zlepšit životní prostředí i život obyvatel země. Změny se proto týkají například i školství, kultury či postavení žen.
Jejich účast na trhu práce se výrazně zvýšila po některých právních a pracovních reformách, včetně zrušení zákazu řízení, píše nezávislý think tank Atlantická rada. Účast žen na trhu práce prudce vzrostla z 23,2 procenta v roce 2016 na 34,4 procenta do roku 2022, čímž překonala původní cíl Vize 2023 ve výši 30 procent, přičemž ženy vlastnily k říjnu 2024 45 procent malých a středních podniků.
Navzdory tomuto významnému pokroku však přetrvávají rozdíly mezi politikou a praxí. Posílení ekonomické role žen v zemi by mohlo být výraznější, konstatuje think tank v komentáři.
Diskriminace trvá
Podle zjištění lidskoprávní organizace Amnesty International ženy v Saúdské Arábii nadále čelí diskriminaci v zákonech i v praxi, a to mimo jiné v otázkách manželství, rozvodu, péče o děti a dědictví.
„V říjnu 2024 přezkoumal Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) pátou pravidelnou zprávu Saúdské Arábie a identifikoval více než dvacet hlavních oblastí znepokojení týkajících se plnění závazků, které Saúdská Arábie přijala ratifikací Úmluvy CEDAW v roce 2000,“ upozornila organizace.
Výbor tehdy vydal doporučení mimo jiné v souvislosti s cíleným pronásledováním obránkyň lidských práv, používáním trestu smrti či přetrvávajícím faktickým systémem mužského poručenství.
Systém mužského opatrovnictví
Rovněž lidskoprávní organizace Human Rights Watch ve své zprávě hodnotící rok 2024 upozorňuje, že monarchie nemá antidiskriminační zákon a legislativa týkající se takzvaného „osobního stavu“ stále zakotvuje mužské opatrovnictví. Ženy tak mimo jiné potřebují souhlas mužů ke sňatku. Pokud bez „oprávněného důvodu“ odmítnou mít se svým manželem sex, přespávat v jeho domě nebo s ním cestovat, ztrácí právo na výživné.
„Mužští opatrovníci a další členové rodiny mohou ženy nahlásit policii za ,nepřítomnost‘ doma, což může vést k jejich zatčení a násilnému návratu domů nebo uvěznění. Ženy nesmí opustit vězení bez mužského opatrovníka, který je po propuštění doprovodí,“ popisuje HRW.
Skupina ALQST zabývající se přímo situací lidských práv v Saúdské Arábii uvedla, že v posledních několika letech úřady zrušily některá omezení, kterým ženy čelily v rámci systému mužského opatrovnictví. Saúdky třeba mohou žádat o vlastní cestovní pas a mají větší kontrolu nad rodinnými záležitostmi. Uvolnila se také přísná genderová segregace na veřejných prostranstvích.
„I když jsou to všechno kroky správným směrem, v žádném případě nestačí. Systém mužského opatrovnictví – právní rámec, který zachází s dospělými ženami jako s nezletilými – nadále negativně ovlivňuje všechny aspekty života žen a výrazně omezuje jejich základní svobody. Byly oznámeny reformy, které mají údajně chránit ženy před zneužíváním, ale postrádají dostatečné prostředky k vymáhání, což mnoho žen nechává uvězněných v násilných vztazích. ,Neposlušnost‘ ženy vůči jejímu mužskému opatrovníkovi (otci, manželovi, bratrovi nebo dokonce synovi) zůstává také trestným činem,“ připomněla organizace.
Konkrétně zařízení Dar al-Reaja jsou podle ALQST nechvalně proslulá jako státní nástroje k prosazování genderových norem a „stojí v ostrém kontrastu s narativem saúdských úřadů o posílení postavení žen“. Aktivisté tvrdí, že kdyby to Rijád myslel s reformami vážně, změnil by systém „rehabilitačních center“ a poskytl by obětem zneužívání řádné a bezpečné útočiště.
Nejde o detenci, tvrdí Rijád
Mluvčí saúdské vlády podle Guardianu připustil existenci specializovaných pečovatelských zařízení, která podle Rijádu podporují zranitelné skupiny, včetně žen a dětí čelících domácím násilí. Důrazně ale odmítl tvrzení o nuceném věznění, špatném zacházení nebo nátlaku.
„Nejedná se o detenční centra a jakékoli obvinění ze zneužívání je bráno vážně a podléhá důkladnému šetření… Ženy mohou kdykoli odejít, ať už do školy, do práce, nebo kvůli jiným osobním aktivitám, a mohou odejít trvale, kdykoli se jim to zlíbí, bez nutnosti souhlasu opatrovníka nebo člena rodiny,“ tvrdí podle britského listu vládní mluvčí.
Web ČT24 v souvislosti s nechvalně proslulými centry pro ženy oslovil velvyslanectví Saúdské Arábie v České republice, které se ale k tématu nevyjádřilo.
