Scholz vyzval čínského premiéra k většímu úsilí o zastavení ruské agrese proti Ukrajině

Německý kancléř Olaf Scholz vyzval čínského premiéra Li Čchianga, aby Peking více využil svého vlivu na Rusko k zastavení agrese proti Ukrajině. Stejnou výzvu adresoval Liovi a Pekingu již v pondělí německý prezident Frank-Walter Steinemer. Ve vzájemných hospodářských vztazích s Čínou chce Německo podle Scholze rovnováhu.

„Znovu jsem apeloval na čínskou vládu, aby více využila svůj vliv na Rusko kvůli válce na Ukrajině,“ řekl Scholz. Peking, který s Moskvou udržuje úzké ekonomické i diplomatické vztahy, invazi neodsoudil a sankce proti Rusku na rozdíl od Západu nepřijal.

Kancléř ocenil, že Peking stejně jako Berlín nepřipouští použití jaderných zbraní a ani vyhrožování takovým arzenálem a že Čína neposkytuje Rusku zbrojní pomoc. „Je důležité, že Čína nadále neposílá Rusku jako agresorovi žádné zbraně.“

Scholz uvedl, že je nutné na Ukrajině předejít zamrzlému konfliktu a že jakékoli mírové uspořádání musí respektovat zájmy a práva Ukrajiny. „Je jasné, že hranice musí zůstat,“ řekl kancléř o neměnitelnosti hranic silou. Dodal, že Rusko musí z Ukrajiny stáhnout své vojáky.

Li se v pondělí sešel s německým prezidentem Steinmeierem, který rovněž vyzval Peking k důraznějšímu využití čínského vlivu na Rusko. „Spolkový prezident Steinmeier zdůraznil, že Čína by mohla svého globálně politického významu a vlivu na Rusko využít k tomu, aby se zasadila o spravedlivý mír,“ uvedla po Steinmeierově setkání s Liem prezidentova mluvčí Cerstin Gammelinová.

V květnu navštívil Evropu čínský vyslanec pro euroasijské záležitosti Li Chuej, kterého německá vláda po jednání v Berlíně rovněž vyzvala, aby vyvíjel tlak na stažení ruských sil z Ukrajiny. To je jedna z podmínek Kyjeva pro zahájení mírových rozhovorů.

Scholz: Německo chce diverzifikovat obchodní vztahy

Scholz také po jednání s čínským premiérem prohlásil, že Německo nemá zájem o zpřetrhání hospodářských vazeb s Čínou, chce v nich ale dosáhnout rovnováhy. Li řekl, že Čína chce mít s Německem zdravé ekonomické vztahy, které podle něj přispějí ke stabilitě světového hospodářství.

„Nestojíme o to, abychom se hospodářsky odpojili od Číny,“ řekl Scholz. Dodal, že německým úmyslem je diverzifikovat obchodní vztahy, které tak budou vyváženější. Zmínil, že v současné době německé společnosti čelí v přístupu na čínský trh překážkám a nerovnováze v obchodních podmínkách. Poukázal také na složité dodržování lidských práv a pracovních podmínek ve výrobě a dodavatelských řetězcích.

Li uvedl, že Čína podporuje zdravý ekonomický rozvoj. „Naše hospodářství se může společně dobře rozvíjet,“ řekl čínský premiér. „Přispějeme tak ke stabilitě světového hospodářství.“

Krátce před prohlášením spolkového kancléře a čínského premiéra informoval čínský státní rozhlas, že Li Scholzovi řekl, že Peking má zájem na prohloubení spolupráce s Berlínem. Podle Lia chce Čína posunout bilaterální vztahy na novou úroveň. Liovu návštěvu obě země využily k podpisu série dohod o spolupráci, mimo jiné v oblasti ochrany životního prostředí nebo pokročilé výroby.

Scholz: Čína a Německo mají zvláštní odpovědnost za životní prostředí

Jedním z velkých témat jednání byl boj proti klimatickým změnám a transformace hospodářství při přechodu na ekologické a obnovitelné zdroje energie. Scholz řekl, že Čína a Německo mají kvůli velkému podílu na emisích oxidu uhličitého do ovzduší zvláštní odpovědnost k ochraně životního prostředí. Uvedl, že v listopadu se v této věci na úrovni ministrů uskuteční čínsko-německé fórum.

V prohlášení, po kterém nebyly umožněny žádné otázky novinářů, se Scholz krátce zmínil o složité práci zahraničních korespondentů v Číně. Vyzval proto Peking, aby německým zpravodajům poskytl více volnosti v jejich profesi.

Čínsko-německé mezivládní konzultace se konají od roku 2011. Nynější jednání, které bylo v pořadí sedmé, je prvním osobním po pěti letech. Předchozí rozhovory v roce 2021 se konaly kvůli pandemii nemoci covid-19 přes video. Scholz po jednání řekl, že rozhovory jsou pro členy vlády užitečné. „Ukazuje se, že dialog je v dnešní době globálních výzev důležitější než kdy jindy.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...