Šéf OSN chce uspořádat konferenci o Kypru. Podle něj je snaha obnovit rozhovory o sjednocení

Nahrávám video

Vůdcové kyperských Řeků a Turků chtějí pod záštitou OSN pokračovat v úsilí o překonání rozdělení ostrova, trvajícího od roku 1974. Prohlásil to generální tajemník OSN António Guterres po jednání s prezidenty obou částí rozděleného Kypru v Berlíně. Dodal, že chce uspořádat konferenci o Kypru s účastí vůdců obou etnik, Velké Británie, Turecka a Řecka.

Guterres jednal v německé metropoli o možném obnovení rozhovorů o znovusjednocení ostrova s kyperským prezidentem Nikosem Anastasiadisem a prezidentem Severního Kypru Mustafou Akincim. Cílem jednání je sjednocení dvou politicky rovnocenných celků do federace.

Generální tajemník OSN uvedl, že plánuje konferenci o Kypru s účastí vůdců obou etnik i garančních mocností, tedy Velké Británie, Turecka a Řecka. Další podrobnosti nesdělil. Agentura DPA ovšem připomněla, že podobná konference v roce 2017 ztroskotala na otázce stažení zhruba 35 tisíc tureckých vojáků z kyperského severu.

Sjednocení stále v nedohlednu

„Zástupci obou stran se shodli, že neexistuje žádné společné východisko a cesta k tomu, aby došlo ke sjednocení ostrova. Jejich cílem je nakreslit nějaký půdorys, aby jednání mohla být vůbec obnovena. Ale v současné době to opravdu nevypadá na sjednocení, byť existují pozitivní náznaky, otevřely se třeba loni dva nové přechody mezi oběma částmi ostrova. Bylo také obnoveno telefonní spojení,“ připomněl spolupracovník ČT Thomas Kulidakis.

Krátce po získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1960 se na Kypru rozhořel etnický konflikt, který v roce 1974 přerostl v ozbrojený puč. Místní Řekové se chtěli spojit s helénskou republikou a Ankara tam na pomoc místním Turkům poslala armádu. 

Britové po nepokojích vyznačili zelenou barvou na mapě řeckou a tureckou část Kypru. Na jejím základě vznikla nárazníková zóna – takzvaná Zelená (Attilova) linie, která do současnosti prochází i hlavním městem Nikósií. Zónu, jež přeťala středomořský ostrov od břehu ke břehu, hlídají vojáci OSN.

Kyperská republika je nyní členským státem Evropské unie, ale de facto jde jen o jižní část ostrova. Severní republiku s převážně tureckým obyvatelstvem uznává pouze Turecko.

Hlavní překážkou jednání byl už od 70. let požadavek kyperských Turků na formální uznání jejich státu. Komplikaci představovala také snaha řecké části Kypru o vstup do EU a požadavek některých kyperských Řeků na pozemky a domy, o které na severu přišli při turecké invazi.

obrázek
Zdroj: ČT24

Spor o turecké vojáky i těžbu plynu

Prezidentské volby na Kypru loni opět vyhrál stávající prezident Nikos Anastasiadis, zarytý zastánce znovusjednocení ostrova. Jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan naopak zdůraznil, že Turci na Kypru „zůstanou navždy“.

Od kolapsu mírových rozhovorů v červenci 2017 se debatu o dalším osudu Kypru nedařilo obnovit. Podle diplomatů se před dvěma lety stalo hlavní překážkou stažení více než 35 tisíc vojáků, které Turecko drží na severní třetině ostrova od invaze v 70. letech a jejichž odchod chtěli Řekové.

Zatímco kyperští Turci vojáky považují za ochránce svých menšinových práv, většinoví Řekové v nich vidí hrozbu a trvají na jejich odchodu.

Řekové naopak podle diplomatických zdrojů dávali najevo ochotu ke kompromisu v tureckém požadavku rotujícího prezidentství ostrova, avšak to k dohodě nestačilo.

Cílem posledního pokusu bylo vytvořit model sjednoceného kyperského státu na bázi federace – tak aby se každé z etnik adekvátně podílelo na moci a jednalo spravedlivě.

V současnosti narušuje mírové rozhovory také spor o zemní plyn, který byl objeven u Kypru v roce 2011. Vláda v Nikósii, která je členem Evropské unie, udělila licence zahraničním koncernům. Koncese se ale překrývají s územím, které si nárokuje sever ostrova uznávaný pouze Tureckem.

Spory o zemní plyn u Kypru
Zdroj: ČT24

Protiturecké sankce

Ankara tvrdí, že z těžby plynu by měli profitovat rovněž obyvatelé Severního Kypru a posílá do oblasti průzkumné lodě. Vláda v Nikósii a Evropská unie turecké aktivity označily za nelegální, Ministři zahraničí EU se již dříve shodli na postizích v podobě omezení unijních peněz proudících do Turecka či zmrazení aktivit Evropské investiční banky v zemi.

Nejnovější rozhodnutí z listopadu umožňuje zakázat vstup na území EU jednotlivcům odpovědným za pokračující vrty a zmrazit jim majetek. Stejný postih se může vztahovat i na firmy či instituce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbijci vybírali prezidenta, hlasování provázely obavy z násilí

Lidé v Kolumbii vybírali prezidenta na další čtyři roky. Šanci na úspěch mají podle průzkumů tři kandidáti: levicový senátor Iván Cepeda, kterého podpořil končící prezident Gustavo Petro, krajně pravicový právník a podnikatel Abelardo de la Espriella a pravicová senátorka Paloma Valenciaová. Žádný z uchazečů zřejmě nezíská přes 50 procent hlasů a o nástupci prvního levicového prezidenta v historii země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo hlasování 21. června.
02:39Aktualizovánopřed 36 mminutami

Po vítězství PSG ve Francii vypukly násilnosti, zraněných je přes 200

Střety fotbalových fanoušků a policie ve Francii si vyžádaly nejméně 219 zraněných z toho osm vážně, píše v neděli BBC. Francouzská policie zadržela 780 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 480 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se zápas konal, informovala agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Analýza potvrdila, že dron, který narazil do domu v Rumunsku, je ruský

Další analýza dronu, který v noci na pátek narazil do panelového domu v rumunském městě Galati a zranil dva lidi, jednoznačně ukázala, že patřil ruské armádě, uvedl v neděli dle agentury AFP rumunský prezident Nicušor Dan.
před 5 hhodinami

WHO: Pět lidí se zotavilo z nového druhu eboly, proti němuž neexistuje léčba

Pět pacientů se zotavilo ze vzácného typu eboly, uvedl v neděli dle agentury AP generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus při otevření nového centra pro léčbu eboly v Bunii. Bunia je hlavní město provincie Ituri v Demokratické republice Kongo, která je ohniskem nákazy.
před 8 hhodinami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do vnitrozemí tohoto státu od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 12 hhodinami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 14 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 15 hhodinami
Načítání...