Putin mluví o „bezprecedentním“ vztahu s Čínou, dohoda na Síle Sibiře 2 zatím není

Nahrávám video

Ruský vůdce Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.

Putinův poradce Jurij Ušakov naznačil, že lídři dosáhli shody na důležitém projektu v oblasti energetiky, jeho povahu však neupřesnil. Peskov následně doplnil, že podrobnosti výstavby nového plynovodu se musí ještě upřesnit, panuje ale obecná shoda o jeho parametrech. Dodal, že není žádný konkrétní termín pro zahájení stavby.

Moskva a Peking o plynovodu, který by z hlavního ruského zdroje zemního plynu dopravoval surovinu přes Mongolsko do Číny, jednají již několik let, stále však řeší otázky cen a další podrobnosti.

V současnosti existuje jediný plynovod z Ruska do Číny nazvaný Síla Sibiře, který přepravuje více než 38 miliard metrů krychlových plynu z východní Sibiře ročně. Nový plynovod by měl být dlouhý 2600 kilometrů a ročně přepravovat do Číny až 50 miliard metrů krychlových plynu.

„Čína a Rusko by se měly postavit proti všem případům jednostranné šikany a snahám o přepisování historie,“ uvedl Si Ťin-pching. Podle Putina, jehož země před více než čtyřmi lety rozpoutala plnohodnotnou válku proti Ukrajině, jsou Rusko a Čína odhodlány prosazovat nezávislou zahraniční politiku a na mezinárodní scéně hrát stabilizační roli.

Ve společném prohlášení oba vůdci hovoří o tom, že „pro dosažení trvalého míru je třeba řešit základní příčiny ukrajinské krize“. Požadavek na vyřešení údajných „základních příčin“ ruské války proti Ukrajině, kterou Moskva nazývá „ukrajinskou krizí“, je zkratkou Kremlu pro jeho válečné cíle, mezi něž patří likvidace nezávislé Ukrajiny a oslabení Západu.

Nahrávám video

Skrývá se pod nimi mimo jiné odstranění současné ukrajinské vlády či zákaz rozšiřování NATO. Ruskem definované „základní příčiny“ války zahrnují také nepravdivá tvrzení o útlaku ruskojazyčných obyvatel a ruské pravoslavné církve na Ukrajině.

Zástupci Číny opakovaně uvádějí, že jejich země je v konfliktu neutrální, obě země jsou však blízkými ekonomickými partnery a jejich vztahy se od začátku plnohodnotné ruské války ještě prohloubily. Ve společném prohlášení Rusko „ocenilo objektivní a nezávislý postoj Číny k Ukrajině“.

Podpora multipolarity

Závěrem jednání podepsali Putin a Si dvě desítky dokumentů o spolupráci, včetně společného prohlášení o komplexním strategickém partnerství. „Podepsané dokumenty usilují o pokračování ekonomické spolupráce,“ uvedl ruský diktátor. Oba vůdci hovořili také o energetické spolupráci, podle Putina je Rusko připraveno Čínu i nadále zásobovat energií.

Mezi společnými dokumenty byla mimo jiné deklarace podporující multipolaritu světového řádu. „Globální agenda míru a rozvoje čelí novým rizikům, přičemž hrozí roztříštěnost mezinárodního společenství a návrat k ‚zákonům džungle‘,“ stojí podle Kremlu v dokumentu. Putin doplnil, že při návštěvě hovořil s čínským vůdcem také o tom, že Rusko je připraveno na spolupráci s dalšími partnery včetně Spojených států.

Putin při schůzi pozval Si Ťin-pchinga, aby v příštím roce zavítal na návštěvu do Ruska. Čínské i ruské úřady zároveň oznámily, že prodloužily bezvízový styk mezi oběma zeměmi do roku 2027.

Si přivítal Putina s úsměvem a vřelým potřesením rukou na schodech Velké síně lidu, hlavního sídla moci v centru hlavního města. Lídři obou velmocí si vyslechli hymny, zhlédli přehlídku vojenské stráže i skupinu skandujících a mávajících dětí, zazněla i salva z děl. Slavnostní uvítání podle agentury AFP nápadně připomínalo přijetí amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý čtvrtek.

Naše partnerství obstálo zkoušku času, řekl Putin

Krátce po úvodní schůzce začalo další jednání, tentokrát ve větším počtu činitelů. Na jeho začátku dal podle agentury Reuters Putin najevo přesvědčení, že partnerství Ruska a Číny obstálo ve zkoušce času a je příkladné. Spolupráci chce ruský diktátor nadále rozvíjet.

Podle Sia vztahy vstoupily do nové fáze většího pokroku a rychlejšího rozvoje. Vládce země, která Rusko podporuje navzdory jeho válce proti Ukrajině, také poznamenal, že základ vzájemné důvěry je stále silnější, a slíbil, že Peking bude neochvějně podporovat dlouhodobý, zdravý a stabilní rozvoj vzájemných vztahů.

Trump byl prvním americkým prezidentem od roku 2017, který Čínu navštívil. Putin naproti tomu absolvuje už svou pětadvacátou návštěvu, s čínským vládcem se naposledy sešel loni v září v Pekingu.

Si tehdy nazval Putina „starým přítelem“ a Putin svého hostitele „drahým přítelem“. Oba politici spolu pravidelně komunikují, ať už na mezinárodních summitech, prostřednictvím telefonátů, narozeninových přání či kondolencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 12 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 29 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...