Si mluvil v Paříži o perspektivě, Macron o spravedlivém obchodu

Čína považuje Evropu za prioritu své zahraniční politiky a na vztahy mezi Čínou a EU pohlíží ze strategické a dlouhodobé perspektivy, řekl na úvod jednání v Paříži čínský vůdce Si Ťin-pching. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron slíbil jednání o ruské válce proti Ukrajině a dění na Blízkém východě, zdůraznil ale i nezbytnost spravedlivých obchodních pravidel mezi Evropou a Čínou. Podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je EU odhodlaná chránit evropské firmy a ekonomiky před nekalými praktikami Číny.

Von der Leyenová hovořila i o vzájemném respektu a nutnosti předejít nedorozuměním. „Čína a EU mají společný zájem na míru a bezpečnosti,“ napsala na síti X. V zájmu obou stran je podle ní ukázat plnění závazků. Připomněla i výročí padesáti let od navázání diplomatických vztahů EU a Číny, které připadá na příští rok.

„Budoucnost našeho kontinentu bude zcela jasně záviset na naší schopnosti vyváženě rozvíjet vztahy s Čínou,“ řekl Macron. „Koordinace s Pekingem při jednáních o současných konfliktech je zcela rozhodující,“ dodal francouzský prezident.

Stanice BFM TV poznamenala, že Elysejský palác schůzku připravil ve velmi pracovním prostředí, s holým stolem bez obvyklých historických dekorací. Také okruh účastníků byl velmi omezený – jen tři politici, po jednom poradci pro každého z nich a tlumočníci.

Si Ťin-pching ve Francii zahájil dvoudenní návštěvu, která má být oslavou šedesáti let od navázání francouzsko-čínských diplomatických vztahů. Po nedělním příletu prohlásil, že vztahy mezi Čínou a Francií jsou vzorem mírového soužití a spolupráce mezi zeměmi s odlišnými systémy. Při své první cestě do Evropy od pandemie covidu-19 je Si tento týden očekáván i v Srbsku a v Maďarsku.

Nahrávám video

Obchod, klima i ruská agrese

Tématy jednání v Paříži mají být podle médií mimo jiné obchodní otázky a spolupráce v různých oblastech. „Čína usiluje o dobré vztahy s evropskými zeměmi, ale zároveň se mezi ně do určité míry snaží vrazit klín,“ upozornil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. „Washington dal Paříži jasně najevo – bude důležité pro nás vědět, na jaké straně jste,“ připomněl obchodní válku USA a Číny.

„Je to velmi složité geopolitické jednání, v neposlední řadě kvůli vzájemnému obchodu, protože Evropa má velký obchodní deficit s Čínou. Bez ohledu na to, že prodeje zejména elektrických vozů v Evropě klesají, vyrábí Čína stále další a další vozy, které teď zůstávají v evropských skladech. Francie nechce přistoupit ke clům, protože by zřejmě následoval podobný krok ze strany Číny. A evropské země se chtějí dostat i na čínský trh,“ dodal Šmíd.

Si a Macron proberou třeba také globální problémy, zejména klimatickou krizi, a rovněž mezinárodní krize včetně situace na Blízkém východě a ruské války na Ukrajině.

„Výrazně roste čínská ekonomická podpora Rusku. Spojené státy nedávno zveřejnily seznam věcí, které Čína Rusku poskytuje. Nejsou to sice zbraně, ale jsou to v podstatě všechny věci podstatné k jejich výrobě jako nitrocelulóza, která se používá k výrobě trhavin, stroje na výrobu zbraní, některé náhradní díly do stíhaček a dalších letounů. Nebo i drony a satelitní snímky používané na bojišti,“ připomněla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

„Dokonce existují satelitní snímky, které dokazují, že Čína poskytla kotviště ruské lodi, která figuruje na sankčním seznamu a která od loňského roku provedla minimálně jedenáct cest ze severokorejského Radžinu, odkud Rusko dováží zbraně, do ruských přístavů,“ dodala Šámalová.

Peking trvá na tom, že se má jednat s Moskvou

Peking opakovaně vyzývá k diplomatickému řešení ruské agrese, zároveň ji ale odmítá odsoudit a nadále udržuje s Moskvou přátelské vztahy. Západní země žádají Čínu, aby ohledně války na Ukrajině vyvinula na Rusko tlak a také von der Leyenová v Paříži znovu uvedla, že počítá s vlivem Pekingu na Moskvu v otázce ukončení konfliktu.

„Diskutovali jsme o závazku Číny neposkytovat Rusku vybavení, která mohou způsobit smrt,“ řekla předsedkyně EK. Podle ní je nutné, aby Peking vynaložil větší snahu o zastavení reexportu z Číny do Ruska v případě západního civilního vybavení, které může sloužit i pro vojenské účely. Na tyto produkty západní země uvalily po začátku plnohodnotné ruské války proti Ukrajině sankce. Čína měla podle von der Leyenové zásadní vliv na zmírnění jaderných hrozeb Ruska v konfliktu na Ukrajině.

„Čínští diplomaté naznačují, že budou trvat na tom, aby v případě nějakých mírových rozhovorů, které by se mohly konat třeba ve Švýcarsku, dostalo Rusko místo u stolu, protože jinak bude Čína tato jednání bojkotovat,“ upozornila zpravodajka ČT.

V době olympiády nastolte příměří na bojištích, vyzvali oba prezidenti

Čína a Francie také vyzvaly k příměří v ozbrojených konfliktech na celém světě v době letních olympijských her v Paříži. Na tiskové konferenci po jednání v Paříži výzvu přednesl čínský prezident a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron mu za to poděkoval. Si také vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a mírové konferenci o Ukrajině, s níž bude souhlasit Kyjev i Moskva.

Válku mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás označil Si za „pokračující tragédii“ a vyzval mezinárodní společenství, aby konalo. „Chceme úplné a dlouhodobé příměří v Gaze,“ uvedl také čínský prezident prakticky ve stejné době, kdy agentury informovaly o tom, že Hamás po dlouhém vyjednávání přistoupil na návrh dohody o příměří s Izraelem.

Si se také vyslovil pro to, aby se Palestina stala plnoprávným členem OSN a pro pokračování diskuzí o dvoustátním řešení na Blízkém východě, tedy vzniku samostatného palestinského státu.

Pokud jde o válku na Ukrajině, jsou podle čínského prezidenta třeba jednání, v nichž by obě strany začaly budovat vzájemnou důvěru. Míní, že je čas na mírový summit a „férovou diskuzi“. Slova, která Si pronesl, lze vnímat i v kontextu chystané mírové konference, jež se v červnu na popud Ukrajiny uskuteční ve Švýcarsku.

Švýcarská vláda minulý týden potvrdila, že zatím nepozvala Rusko na mírový summit o Ukrajině. Zároveň uvedla, že Rusko musí být součástí mírového procesu. 

Protest Ujgurů, kritika špionáže a obchodních praktik

Pobouření vyjádřila v pátek francouzská ujgurská komunita, podle níž je státní návštěva čínského prezidenta „povzbuzením, aby Čína pokračovala ve svých zločinech“. Sia komunita označila za „popravčího ujgurského lidu“ odpovědného za „genocidu Ujgurů“.

Čína je v Evropě kritizována mimo jiné kvůli špionážním a kyberšpionážním aktivitám, ze kterých letos osoby údajně napojené na Čínu obvinilo několik zemí včetně Velké Británie a Německa. Rozruch vyvolala zejména kauza asistenta německého europoslance a lídra kandidátky Alternativy pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha, který je podezřelý právě ze špionáže pro Peking.

Znepokojení na unijní úrovni vyvolávají také čínské obchodní praktiky. Čínská diplomacie naopak v souvislosti s tím v dubnu obvinila Evropu z protekcionismu.

Podle Elysejského paláce zavítá Si Ťin-pching také do jihofrancouzského departementu Hautes-Pyrénées. Podle Šámalové jde o místo, kam Macron jezdíval v dětství za svou babičkou, francouzský prezident si tak podle všeho chce čínského vůdce naklonit a navázat s ním osobnější vztahy.

Francie hraje důležitou roli ve vztahu k Číně, soudí Gardáš

Sinolog David Gardáš ze Sinopsis řekl v pořadu Horizont ČT24, že Francie hraje důležitou roli ve vztazích Evropa–Čína, a do určité míry se přetahuje o svou pozici s Německem. Tedy o to, kdo bude určovat tempo vzájemných vztahů. Paříž je však slabším čínským partnerem než Berlín, její byznys stojí hlavně na leteckém průmyslu, kdy Francie dodává airbusy, luxusní zboží a naopak odebírá například telekomunikační technologie. Tím, že k jednání Macron pozval i von der Leyenovou, otevřel také komunikační kanál na celoevropské úrovni, soudí sinolog.

Domnívá se rovněž, že Evropa i USA vyvíjejí na Čínu tlak vzhledem k Rusku, ale je otázka, k čemu to reálně vede. Peking rekordně odebírá ruské suroviny, podporuje Moskvu informačně, diplomaticky i dodávkami zboží dvojího použití (čipy, drony), které lze využít i ve vojenském průmyslu.

Nelze zároveň očekávat, že by Čína udělala Západu ústupky ve svém strategickém zájmu, a tím je podpora Putinova režimu, doplnil Gardáš.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...