Situace v Kazachstánu je podle tamního bezpečnostního výboru pod kontrolou

Situace v Kazachstánu je pod kontrolou a stabilizovaná, tvrdí tamní bezpečnostní výbor. V největším městě Almaty, které bylo minulý týden ohniskem nepokojů a protivládních demonstrací, začalo rozebírání barikád. Ministerstvo vnitra oznámilo, že při protestech bylo zatčeno 7939 lidí. Podle neoficiálních údajů z minulých dní přišlo o život přes 160 lidí. Nepokoje začaly na začátku roku kvůli prudkému zdražení zkapalněného ropného plynu, což postihlo mnohé motoristy.

Bezpečnostní výbor v prohlášení uvedl, že se podařilo neutralizovat „ohniska teroristických hrozeb“ a situace je pod kontrolou.

Agentura Reuters píše o událostech z minulého týdne jako o „nejhorší vlně násilí“ v Kazachstánu. Původně klidný protest proti zdražování přerostl v násilí. Minulý týden se lidé v některých městech zmocnili vládních budov a zapálili je. Úřady viní „extremisty a teroristy“, mezi nimiž byli podle nich i cizinci.

„Domnívám se, že šlo o spiknutí, do něhož byly zapojeny domácí a určité zahraniční ničivé síly,“ prohlásil v televizním rozhovoru státní tajemník Jerlan Karin, aniž někoho jmenoval.

V zemi byl obnoven ústavní pořádek, tvrdí prezident

Kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev v pondělí uvedl, že ve středoasijské zemi byl obnoven ústavní pořádek, i když protiteroristická operace ještě zcela neskončila. Za teroristy a bandity označuje prezident účastníky nepokojů. V úterý se Tokajev chystá představit návrh na složení nové vlády, informovala tisková agentura TASS.

Prezident zdůraznil, že do střetů v Kazachstánu byli přímo zapojeni teroristé a že vedení země brzy předloží světu důkazy o tom, co se v uplynulých dnech skutečně stalo. Tokajev vyzdvihl, že situaci se podařilo zklidnit díky silám postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Vyslání asi dvou a půl tisíce vojáků z Ruska a dalších postsovětských republik v rámci mise ODKB do Kazachstánu kritizují mimo jiné USA.

Tokajev také během svého vystoupení na videosummitu ODKB řekl, že v Kazachstánu nikdy nebyly nasazeny ozbrojené síly proti pokojným občanům. Minulý týden přitom oznámil, že dovolil policistům a vojákům, aby v zájmu obnovení pořádku stříleli na demonstranty bez varování. 

Prezident podle své tiskové služby hovořil s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Řekl mu, že nepokoje byly dobře připravený akt agrese. „Většina útočníků byli zahraniční bojovníci především ze zemí Střední Asie, včetně Afghánistánu. Byli tam také bojovníci z Blízkého východu,“ cituje Tokajeva zpráva zveřejněná na webu hlavy státu.

Cílem těchto útočníků bylo podle prezidenta vytvořit v zemi „zónu chaosu a následně se chopit moci“. Odhadl také, že ekonomické ztráty státu spojené s dosavadními událostmi činí dvě až tři miliardy dolarů (přibližně 43 až 64,5 miliardy korun). Škody podle něj utrpělo třináct set podniků, vyrabováno bylo sto nákupních center a bank a zničeno na pět set policejních aut.

Zatčen i bývalý premiér

Mezi zatčenými je bývalý premiér a šéf kontrarozvědky Karim Masimov. Prezident Tokajev minulý týden rozpustil vládu a povolil policii a armádě střílet do demonstrantů.

Ruská a místní média v neděli uvedla s odkazem na zdravotníky, že o život přišlo 164 lidí. Policie ani ministerstvo zdravotnictví tento údaj nepotvrdily. Potvrzena je smrt 16 členů bezpečnostních sil.

V ulicích Almaty podle zprávy agentury TASS začalo rozebírání barikád a státní vlajky jsou spuštěny na půl žerdi. V zemi byl vyhlášen národní smutek.

Letadla ruské armády z Almaty do Ruska o víkendu přepravila asi patnáct set Rusů, kteří si přáli z Kazachstánu odcestovat.

Putin obhajoval vyslání ruských vojáků

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí obhajoval vyslání vojáků z Ruska a dalších postsovětských států do Kazachstánu. Putin podle agentury TASS při videosummitu ODKB zdůraznil, že jednotky této vojenské aliance byly vyslány na kazachstánskou žádost a že doba jejich působení ve středoasijské zemi bude omezená.

„Naše společné působení vnímáme jako vysoce moderní a samozřejmě zcela legitimní akci,“ řekl Putin o nasazení asi 2500 vojáků ze zemí ODKB v Kazachstánu. Tyto jednotky, které označil za „mírové síly“, podle něj zůstanou v zemi omezenou dobu. Délka jejich působení se přitom bude řídit přáními kazachstánského prezidenta.

Události v Kazachstánu Putin ve svém vystoupení označil za pokus vnějších sil o vměšování do vnitřních záležitostí Ruska a dalších států v regionu. Kazachstán podle něj v posledních dnech čelil „agresi mezinárodního terorismu“. Šéf Kremlu zdůraznil, že do nepokojů byly zapojeny skupiny „ozbrojených lidí“, kteří zjevně „prošli výcvikem v zahraničních centrech“ a měli zkušenosti s bojovými akcemi.

„Události v Kazachstánu nejsou první ani poslední pokus o vměšování do našich vnitřních záležitostí,“ poznamenal Putin.

„Opatřeními v rámci ODKB jsme dali jasně najevo, že nedovolíme, aby se situace u nás rozkolísala a aby se uskutečnily scénáře takzvaných barevných revolucí,“ podtrhl ruský prezident. Termín „barevné revoluce“ se používá pro řadu masových protestů, které na začátku 21. století v některých případech vedly ke svržení režimů v zemích bývalého Sovětském svazu, v někdejší Jugoslávii, na Blízkém východě či v Asii.

Předseda maďarské vlády Viktor Orbán s Tokajevem v pondělí telefonoval. Podle Reuters o tom na Facebooku informoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Premiér (Orbán) dnes hovořil s prezidentem Tokajevem a vyjádřil mu solidaritu a soustrast nad mnoha, mnoha oběťmi. A samozřejmě jsme nabídli pomoc,“ řekl Szijjártó ve videopříspěvku na sociální síti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...