„Skandální“, píší ukrajinská média o Ficových výrocích. Řeší i rozhodnutí Šimkovičové

Ukrajinská média si všímají výroku slovenského premiéra Roberta Fica, který se v rozhovoru pro Slovenský rozhlas vyjádřil nejen proti dodávkám zbraní napadené zemi, ale také proti přijetí Ukrajiny do NATO, které hodlá vetovat. Ukrajinu označil za zkorumpovanou zemi, ve které se ztrácí západní pomoc. Ukrajinská média výroky komentovala jako „skandální“ a „nehorázné papouškování ruské propagandy.“ Předák slovenské opozice Michal Šimečka uvedl, že se za premiéra stydí, podle něj mu už nejde o Slovensko, ale o pomstu a vlastní politické přežití. Pozornost vzbudila rovněž slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová, která obnovila kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem.

Předseda opozičního hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka podle Denníku N označil Ficovy výroky o Ukrajině za bezcitné a vulgární. Ficovi podle opozičního předáka chybí základní lidská empatie a geopolitický kompas. „Stydím se za takového premiéra,“ prohlásil Šimečka.

„Lidé, přesně takoví jako my, hned za našimi hranicemi, už dva roky čelí neskutečnému utrpení. Vraždění, znásilňování, vypalování celých měst. Vše jen proto, že jako suverénní země zatoužili žít v Evropské unii. A jediné, na co se tváří v tvář takovému utrpení, které klidně mohlo postihnout Slovensko, kdyby dějiny kráčely jen trochu jinak, zmůže čtyřnásobný premiér Fico, jsou cynické řeči,“ uvedl Šimečka. Na Ukrajině se podle něj bojuje i za Slovensko, ale Fica už zájmy vlastní země „zjevně vůbec nezajímají, jde mu jen o politické přežití, beztrestnost a pomstu“.

Výroky prohlásil Fico v souvislosti s nadcházející schůzkou s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem, se kterým se má sejít ve středu. „Jdu (na jednání se Šmyhalem) s humanitární pomocí. Potvrdím, že žádné zbraně nedostane, pokud jde o slovenskou armádu a státní zásoby, a řeknu mu, že jsou věci, na které máme úplně, ale úplně jiný názor,“ prohlásil Fico.

„Pokud jde o vstup do EU, my je respektujeme, ale musí splnit podmínky, a ne že politicky vstoupí do Unie země, která absolutně neplní žádné požadavky. Řeknu mu, že jsem proti členství Ukrajiny v NATO, že ho budu vetovat a blokovat, protože to je základ pro třetí světovou válku a nic jiného," řekl slovenský premiér.

Uvedl rovněž, že řešení konfliktu s Ruskem nevidí. Napadení Ukrajiny označil za porušení mezinárodního práva, protože nelze jen tak použít vojenskou sílu bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, a současně vybídl k hledání cesty, „jak válku ukončit, a ne jak ji dále prohlubovat“.

Fico je přesvědčen, že je nutné Ukrajině říci, že je jednou z nejzkorumpovanějších zemí na světě a nikdo neví, kolik z poskytované západní pomoci se ztratí někde v polovině cesty. A to je Ukrajina podle Ficova názoru od roku 2014 „pod totální kontrolou a vlivem Spojených států“.

Ukrajinská média: Nehorázné papouškování ruské propagandy

Válka podle slovenského premiéra musí skončit kompromisem, který bude „velmi bolestivý pro obě strany“. „Co (Ukrajinci) čekají? Že Rusové odejdou z Donbasu a Luhanska nebo že odejdou z Krymu? Vždyť je to nereálné,“ prohlásil. Vojensky podle něj konflikt nelze vyřešit a jeho prodlužováním bude sílit postavení Ruska.

Jeho výroků si všiml list Ukrajinska pravda, který je označil za „nehorázné“ a upozornil, že i dříve se slovenský premiér uchýlil k „papouškování“ ruské propagandy, že válka Ruska proti Ukrajině „nemá vojenské řešení“ a že Západ „zakázal“ Kyjevu uzavřít příměří s Ruskem po vpádu ruských vojsk, protože doufal, že mu Ukrajina – po poskytnutí západních miliard a zbraní – naservíruje zraněného ruského medvěda na talíři. Další ukrajinský web Censor.net výrok označil za skandální.

Web Suspilne podotkl, že Fico je znám svým proruským postojem a dlouhodobě se staví proti pomoci Ukrajině. „Postavil se i proti právům LGBTQ+. Svou rétorikou je blízký maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi,“ píše.

Šimkovičová obnovila kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem

Pozornost však nevzbudil pouze Fico, ale také ministryně kultury Šimkovičová. Podle slovenského listu Pravda vstoupilo 15. ledna v platnost její rozhodnutí, kterým povolila komunikaci a spolupráci Slovenska s Ruskem a Běloruskem. Tato spolupráce byla zakázána její předchůdkyní Natálií Milanovou v březnu 2022, týden po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Pravda uvádí, že má k dispozici rozhodnutí nové ministryně, které předchozí nařízení ruší, a od pondělí tak již žádný zákaz neplatí. „Ve světě jsou desítky vojenských konfliktů a podle našeho názoru by na ně neměli doplácet umělci a kultura,“ řekla Šimkovičová Pravdě přes svého mluvčího Pavla Čorbu.

Předseda výboru slovenského parlamentu pro kulturu a média Roman Michelko listu řekl, že Milanová při zákazu jednala ideologicky a že je proti jakékoliv cenzuře kultury. Umělci a tvůrci podle něj nemohou za to, jaký mají politický režim, a kulturní výměna by podle něj měla i nadále fungovat.

„Tvůrci ruské kultury by neměli být diskriminovaní či ostrakizovaní za to, jaký režim je u moci,“ prohlásil poslanec za vládní stranu. Dodal ale, že by rozuměl tomu, pokud by ministerstvo chtělo omezit spolupráci se zjevnými ideologickými propagátory. Bývalá ministryně Milanová v reakci na rozhodnutí Šimkovičové uvedla, že ministerstvo kultury pod jejím vedením nikdy nebránilo účinkování individuálních ruských umělců nebo nezávislých kulturních těles, kteří se jednoznačně vyjádřili proti válce na Ukrajině a odmítli ruskou agresi.

Ukrajinský web Hromadske.ua kromě informací o obnovení kulturní spolupráce připomíná, že než se Šimkovičová stala v říjnu roku 2023 ministryní, pracovala v televizi, ze které odešla poté, co na sociálních sítích sdílela protiuprchlické příspěvky. Poté se stala výraznou tváří slovenské dezinformační scény, šíří homofobní názory a proruskou propagandu.

Server cituje i slovenské médium Plus 7 dní, podle kterého udělala Šimkovičová v prohlášení o své kompetenci pro funkci ministryně kultury 28 pravopisných chyb na 36 řádcích. Politička prý dokonce špatně napsala název strany, ze které kandidovala do parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...