Skeletonistu kvůli helmě se zabitými Ukrajinci diskvalifikovali ze závodu na OH

Nahrávám video

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč byl po sporu o helmu s fotografiemi sportovců zabitých během ruské vojenské agrese diskvalifikován z olympijského závodu. Na start chtěl jít navzdory zákazu Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Podle výboru porušil pravidla olympijské charty, jež zakazuje politická vyjádření. Ukrajinský tým se odvolal k arbitrážnímu soudu.

Ve čtvrtek ráno před začátkem závodu v Cortině d'Ampezzo se Heraskevyče snažila přesvědčit ke změně postoje i prezidentka MOV Kirsty Coventryová, ale neuspěla. „Rozhodně to není tak, že by někdo včetně mne s tím vzkazem nesouhlasil. Je to působivý vzkaz i vzpomínka. Bylo však potřeba najít řešení, které by bylo podle pravidel. To se nám bohužel nepodařilo,“ konstatovala Coventryová.

„Skeletonista Vladyslav Heraskevyč se nesmí zúčastnit olympijských her 2026 v Miláně a Cortině, protože odmítl dodržovat pokyny MOV týkající se svobody projevu sportovců,“ oznámil pak Mezinárodní olympijský výbor a dodal, že s lítostí se rozhodl odebrat sportovci i akreditaci.

Ukrajinská výprava se odvolala ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu (CAS), který požádala o vyjádření do pátku. Na Heraskevyčově neúčasti v závodě, jehož první dvě kola se jela ve čtvrtek, už ale verdikt nic nezmění.

Navrácená akreditace

Po třech hodinách od vynesení trestu MOV oznámil, že Heraskevyčovi akreditaci obnovil, zákaz startu ale zůstal v platnosti. Coventryová podle MOV „po velmi uctivé diskusi“ se sportovcem požádala předsedu disciplinární komise, aby „výjimečně znovu zvážil“ odebrání akreditace. Žádosti bylo vyhověno, což znamená, že Heraskevyč může i nadále pobývat v olympijské vesnici.

„Nikdy mě ani nenapadlo, že bych s tou helmou nestartoval. Neporušil jsem žádná pravidla. Ukradli mi můj olympijský okamžik,“ prohlásil Heraskevyč. „Nikdy jsem nechtěl skandál s Mezinárodním olympijským výborem a ani jsem ho nevyvolal. Vyvolal ho Mezinárodní olympijský výbor svým výkladem pravidel, který mnozí považují za diskriminační,“ dodal.

Názor lze vyjádřit jinak, uvedl Doktor

Šéf české olympijské výpravy Martin Doktor ke sporu řekl, že na Hry nepatří politická gesta, ať mají sebelepší důvod, a sportovci mají jiné možnosti vyjádřit názor než přímo na sportovišti. „Pokud toto pravidlo opustíme, nedopadne to dobře,“ obává se Doktor, který je sportovním ředitelem Českého olympijského výboru. Z čistě lidského hlediska vyjádřil nicméně pro závodníkův postoj pochopení.

Vladyslav Heraskevyč byl kvůli své helmě diskvalifikován
Zdroj: Reuters/Athit Perawongmetha

MOV se odkazuje na článek olympijské charty, jenž zakazuje politickou propagandu na sportovištích. Podle něj musí mít všichni sportovci zajištěnou možnost soustředit se na výkony v bezpečném prostředí, neovlivněném konflikty ve světě.

Sedmadvacetiletý Heraskevyč ale trval na tom, že helmou se speciálním designem chce pouze uctít sportovce padlé ve válce. Plnohodnotný konflikt trvá od 24. února roku 2022, kdy ruské síly vtrhly do sousední země na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Skeletonista Vladyslav Heraskevyč
Zdroj: Reuters/Athit Perawongmetha

V helmě absolvoval skeletonista v Cortině tréninky, pro závody jeho žádost o schválení MOV odmítl. Dovolil mu pouze smuteční pásku na paži a vyjadřovat názory v rozhovorech.

Skeletonista odmítl „zradit“ padlé

Heraskevyč již před závodem prohlásil, že v helmě „k uctění památky zesnulých“ navzdory zákazu pojede. „Díky jejich oběti tu můžeme závodit jako tým. Nezradím je. Myslím, že si zaslouží být se mnou v závodě,“ řekl sedmadvacetiletý skeletonista. Vysvětlil, že chtěl vzdát hold sportovcům, z nichž někteří byli medailisty z mládežnických olympiád. „Takže patří do olympijské rodiny,“ argumentoval.

Černobílé portréty zobrazují například krasobruslaře Dmytra Šarpara, zabitého ve válce před dvěma lety, nebo biatlonistu Jevhena Malyševa, který zemřel v březnu roku 2022.

Zelenského zastání

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zákaz pro Heraskevyče kritizoval. Hlava státu zdůraznila, že takové akce jsou kriticky důležité pro sdělení pravdy globálnímu publiku. Uctění památky padlých podle Zelenského nelze považovat za porušení sportovních pravidel ani za čistě politické gesto. „Tato pravda nemůže být nepohodlná, nevhodná ani nazývaná ‚politickou akcí na sportovních soutěžích‘,“ míní prezident. Podle Ukrinformu Zelenskyj udělil Heraskevyčovi Řád svobody.

„Příští generace si to zapamatují jako okamžik hanby,“ napsal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X o diskvalifikaci krajana. MOV podle něj „systematicky selhává“ tváří v tvář Rusku coby „největšímu zneužívateli mezinárodního sportu a olympijské charty“ a zemi, která „zahájila tři invaze během klidu zbraní při olympijských hrách, zavedla státem financovaný dopingový program, zabila 650 ukrajinských sportovců a trenérů a poškodila na 800 sportovišť na Ukrajině“. Zakázat by se měli Rusové, ne připomínka jejich obětí, které Heraskevyč nezradil, dodal ministr.

Zákaz MOV již dříve zkritizovala ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. „Když se sportovec postaví za pravdu, čest a památku – to je už vítězství. Vítězství pro Vladyslava,“ uvedl ukrajinský olympijský výbor v reakci na diskvalifikaci sportovce, za kterým podle organizace stála, stojí a bude stát celá Ukrajina. „Památka našich hrdinů je cennější než jakékoli medaile a pravidla. (…) Paměť nelze diskvalifikovat!“ poznamenal předseda výboru Vadym Hutcajt.

Ukrajinský parlament v dříve přijaté rezoluci odsoudil rozhodnutí MOV zakázat sportovci zúčastnit se závodu v přilbě s vyobrazením obětí ruské agrese jako nespravedlivost a faktický projev podpory ruskému agresorovi, připomněla agentura Interfax-Ukrajina.

„Já to nevnímám jako spravedlivé rozhodnutí. Tady se nejedná o politickou propagandu, která by mohla kohokoli urážet. Jedná se o vyjádření respektu,“ okomentoval krok MOV český prezident Petr Pavel, který dějiště olympijských her před několika dny navštívil. „Myslím, že tady mohl olympijský výbor udělat gesto a brát to jako respekt,“ podotkl Pavel.

„Diskvalifikací Heraskevyče MOV prostě udělal chybu,“ usoudil lotyšský prezident Edgars Rinkévič.

O propagandu nejde, míní expert

Rovněž podle Tomáše Koblížka z Filosofického ústavu Akademie věd jde o velké pochybení ze strany MOV. „Pojem propagandy má docela přesný význam a jeho docela významnou součástí je, že musí jít o nějaké manipulativní politické projevy. Klasickým příkladem by mohlo být klamání za účelem prosazování určité ideologie, ale v případě této helmy jde o portréty, které odkazují na realitu, žádný prvek manipulace tam nevidím,“ konstatoval Koblížek.

Nahrávám video

Heraskeyvč na sebe upoutal pozornost už před čtyřmi lety během olympijského závodu v Pekingu, kdy ukázal do kamery papír s nápisem „Ne válce na Ukrajině“. Teoreticky mu za to v předvečer velké ruské invaze hrozil postih, MOV ho ale tehdy nepotrestal.

Ital s ruskou vlajkou

Naopak italský snowboardista Roland Fischnaller v posledních dnech soutěžil na olympiádě v Miláně-Cortině v helmě s vlajkami několika zemí – včetně ruské trikolóry, přičemž MOV proti sportovci nepodnikl žádné disciplinární opatření, upozornila agentura Ukrainian News Agency (UNN).

Na internetu se šíří informace, že MOV poskytl vysvětlení tohoto rozhodnutí. Vlajky mají odrážet Fischnallerovu účast na předchozích olympijských hrách, tedy zemí, kde se OH konaly, včetně Ruska, píše UNN.

Vybraní neutrální sportovci z Ruska mohou na olympijských hrách v Itálii startovat. Mezi skeletonisty nejsou. Závod v ledovém kanále v Cortině začal ve čtvrtek a vyvrcholí v pátek.

Načítání...

Kvůli porušení pravidla olympijské charty byla v roce 2024 diskvalifikována na letních olympijských hrách v Paříži afghánská účastnice soutěže v breakdance Manizha Talašová. Jednadvacetiletá Talašová, reprezentující v Paříži tým uprchlíků, nastoupila v předkvalifikaci k soutěži v kostýmu s bleděmodrým pláštíkem, na němž byl nápis „Free Afghan Women“.

Podle olympijského výboru to byla zakázaná prezentace politického hesla. Talašová uprchla z rodné země po převzetí moci radikálním islamistickým hnutím Taliban v roce 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...