Trump s Putinem jednali na Aljašce, k dohodě o Ukrajině nedospěli

Agentura AFP podotkla, že lídři na summitu nedosáhli průlomu v otázce Ukrajiny a nenabídli novinky ohledně možného příměří.

Šéf Bílého domu na společné tiskové konferenci uvedl, že v následujících hodinách chce o výsledcích jednání informovat zástupce NATO a evropské představitele. Proběhl prý také telefonát s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterého chce pozvat na příští summit, jenž se má dle Trumpových slov odehrát brzy. K čemu přesně dospěli, ale nesdělil. Dle Trumpa bude na Ukrajině, aby se „nakonec rozhodla“.

Trump prý Zelenskému při telefonátu „poradil“, aby uzavřel dohodu o ukončení války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru pro televizi Fox News. „Musí se uzavřít dohoda. Ano. Podívejte, Rusko je velká mocnost a oni ne. Jsou to skvělí vojáci,“ prohlásil.

Debatu s Putinem Trump označil za „extrémně produktivní“, přinesla prý skvělý pokrok. „Bylo mnoho a mnoho bodů, na kterých jsme se shodli – na většině z nich, řekl bych. U několika důležitých jsme se zatím úplně neshodli, ale dosáhli jsme určitého pokroku,“ vyjádřil své přesvědčení Trump, který se na Putina na začátku tiskové konference usmíval a nechal ho vystoupit jako prvního.

Zároveň ale americký prezident poznamenal, že v „pravděpodobně nejdůležitější“ části jednání shoda nebyla. Ve vystoupení před novináři, které někteří z nich označují za plné nejasných vyjádření, ale neuvedl, o co konkrétně šlo. Je nicméně optimistický, shoda se prý najde. Ruský vládce Trumpa pozval do Moskvy, k čemuž se ale šéf Bílého domu vyjádřil zdrženlivě.

Putin hovořil o „pokroku v urovnání konfliktu“

Putin prohlásil, že „bylo potřeba situaci napravit“. Jednání s americkým prezidentem označil za konstruktivní a užitečné, Ukrajina dle něj byla jedním z témat. Počítá prý s tím, že Kyjev a Evropa nebudou bránit v tom, co nazval pokrokem v urovnání konfliktu. Ten rozpoutalo v únoru 2022 Rusko právě na příkaz Putina. Detaily ani on nesdělil.

Vyjádřil však naději, že dohody uzavřené s Trumpem budou odrazovým můstkem pro urovnání konfliktu na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. „Mám všechny důvody věřit, že pokud se vydáme touto cestou, můžeme co nejdříve dosáhnout ukončení konfliktu na Ukrajině,“ uvedl.

Šéf Kremlu označil Ukrajince za bratrský národ a tvrdil, že Rusko má upřímný zájem na ukončení konfliktu. Navzdory tomu pokračuje Moskva v úderech na ukrajinské obyvatelstvo a ničí tamní kritickou infrastrukturu. „Zároveň jsme však přesvědčeni, že aby bylo urovnání týkající se Ukrajiny udržitelné a dlouhodobé, musí být odstraněny všechny základní příčiny krize,“ prohlásil Putin. Je podle něj zapotřebí zohlednit „obavy“ Ruska a obnovit to, co nazval „spravedlivou rovnováhou v bezpečnostní sféře v Evropě a na světě“.

Tato vyjádření jsou podle agentury Reuters známkou toho, že nadále odmítá příměří.

Putin uvedl, že dle něj existuje obrovský potenciál pro budování obchodního a investičního partnerství mezi oběma zeměmi v oblastech, jako jsou energetika, technologie a průzkum vesmíru. A také v Arktidě.

Nepřítomnost ukrajinského prezidenta Zelenského na aljašském summitu vyvolala v Evropě obavy, že se Moskva a Washington pokusí rozhodnout o osudu Ukrajiny za jejími zády. Ruský velvyslanec ve Spojených státech Alexandr Darčijev mezitím podle Reuters řekl, že se brzy budou konat nové konzultace, jejichž cílem bude řešit témata způsobující napětí mezi USA a Ruskem.

Putin opustil americkou základnu na Aljašce po zhruba tříhodinovém jednání. Zanedlouho z místa odletěl také šéf Bílého domu. Oba státníci tak Aljašku opustili přibližně po pěti hodinách, dodal server BBC. Původně bylo oznámeno, že po jednání se obě delegace zúčastní společného oběda, to se ale podle všeho nestalo.

Trump se po Putinově odchodu vrátil do místnosti, kde se konalo bilaterální jednání, dodala BBC. Podle americké CBS dal rozhovor moderátorovi konzervativní televize Fox Seanu Hannitymu. Prezident USA v něm uvedl, že nechce dál vidět umírat lidi na Ukrajině a že byla nalezena shoda v několika bodech. Hovořil také o plánované schůzce, která by měla primárně proběhnout mezi Putinem a Zelenským. Zmínil rovněž, že je na Ukrajině, aby se „nakonec rozhodla“.

Připustil ovšem, že na tomto jednání bude možná také přítomen. Po skončení natáčení rovněž nastoupil do letadla a odcestoval.

Nejistý konec

Na výsledky summitu reagovala také světová média. Po vyjádřeních obou státníků, kteří společnou tiskovou konferenci opustili, aniž by novináři mohli položit své dotazy, vydal komentář například list The New York Times. Podle něj je v případě Trumpa „velmi nezvyklé“, aby médiím neodpovídal.

Trump doufá, že příměří ve válce, kterou Putin zahájil před třemi a půl lety, přinese mír do regionu a posílí jeho pověst globálního mírotvůrce hodného Nobelovy ceny míru, připomněl Reuters.

Pro Putina byl summit – první mezi ním a americkým prezidentem od plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 – již velkým vítězstvím, bez ohledu na jeho výsledek, soudí americká média. Šéf Kremlu tak může setkání vykreslit jako důkaz, že se roky trvající snahy Západu izolovat Rusko rozpadly a že Moskva znovu zaujímá své právoplatné místo u stolu mezinárodní diplomacie.

Na Putina vydal v souvislosti s únosy stovek ukrajinských dětí do Ruska zatykač Mezinárodní trestní soud. Rusko tato obvinění popírá, Kreml je označil za neplatná. Z tohoto ohledu však návštěva Aljašky nebyla pro ruského vládce problematická, neboť Rusko a Spojené státy autoritu soudu neuznávají.

Trump několik dní před summitem pohrozil sankcemi proti Moskvě a sekundárními sankcemi proti zemím, které kupují její ropu – především Indii a Číně, pokud nebudou podniknuty žádné kroky k ukončení války na Ukrajině. Dosud však Trump své hrozby nenaplnil, přestože Putinovi stanovil termín pro souhlas s příměřím na začátku tohoto měsíce.

Den před summitem také Putin nastínil možnost něčeho, co Trump podle Reuters chce – nové dohody o kontrole jaderných zbraní, která by nahradila poslední platnou dohodu, jejíž platnost vyprší v únoru. Není nicméně jasné, zda byla tato otázka v pátek projednána.