Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar ve středu na síti X napsal, že „zahraniční vlády nebudou omezovat právo Židů žít v Zemi izraelské, jakékoli takové výzvy jsou morálně chybné a diskriminační vůči Židům“. Rozhodnutí kabinetu o založení jedenácti nových osad a formální schválení dalších osmi osad má podle něj mimo jiné pomoci řešit bezpečnostní hrozby, jimž Izrael čelí.

Jeruzalém v neděli schválil dalších devatenáct židovských osad na okupovaném Západním břehu, čímž se počet jím uznaných osad na tomto území za poslední tři roky zvýšil na 69.

„V praxi blokujeme vznik teroristického palestinského státu. Budeme nadále rozvíjet, stavět a osidlovat zemi našich předků,“ komentoval toto rozhodnutí krajně pravicový ministr financí Becal'el Smotrič.

Výzva čtrnácti zemí k Izraeli

Německo, Belgie, Kanada, Dánsko, Španělsko, Francie, Itálie, Irsko, Island, Japonsko, Malta, Nizozemsko, Norsko a Británie ve středu vyjádřily nesouhlas s jakoukoli formou anexe a s rozvojem kolonizace na Západním břehu.

Text výzvy zároveň připomíná, že výstavba židovských osad na Západním břehu je z hlediska mezinárodního práva nelegální a může narušit další fázi mírového plánu pro Gazu, za nímž stojí americký prezident Donald Trump. Podle skupiny zemí rozšiřování osad na Západním břehu Jordánu může zvýšit nestabilitu v regionu.

„Pevně podporujeme právo Palestinců na sebeurčení,“ stojí v prohlášení čtrnácti států. Ve skupině jsou jak země, které uznaly Stát Palestina, jako například Británie, Kanada, Francie, Irsko či Španělsko, tak státy, jako Německo, Itálie či Japonsko, které tento krok neučinily.

Státy však vyjadřují svůj „neochvějný závazek vůči spravedlivému a dlouhodobému míru založenému na dvoustátním řešení“. „Opakujeme, že neexistuje alternativa vůči dojednanému dvoustátnímu řešení,“ stojí také v prohlášení.

Čeští poslanci se staví k výzvě rozdílně

Agentura ČTK provedla anketu, z níž vyplynulo, že čeští členové sněmovního zahraničního výboru se k výzvě čtrnácti států staví rozdílně. Předseda výboru Radek Vondráček z vládního hnutí ANO míní, že Česko by mělo sdělovat své pohledy Izraeli přímo, nikoli výzvami. „Česká republika je skutečným přítelem Izraele a takoví přátelé si své postoje sdělují v dialogu, nikoliv prostřednictvím veřejných prohlášení nebo iniciativ. Proto ponechám věc bez širšího komentáře,“ uvedl.

Značně rezervovaně se k výzvě postavil další vládní člen výboru Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD). Sdělil, že by místo deklarací a ostentativních odsouzení, které podle něj nemají žádný reálný efekt, dal spíš přednost dialogu a jednání. „Mělo by nám jít více o výsledek než o povýšené mentorování,“ podotkl.

Členka výboru za opoziční hnutí STAN Barbora Urbanová pokládá izraelské schválení dalších osad za další překážku pro dvoustátní řešení. „Pokud se tohoto řešení oficiálně Netanjahuova vláda vzdává, je to špatná zpráva pro celý region. Osady jsou mimořádně kontroverzní, jsou v rozporu s mezinárodním právem a ukrajují z budoucího palestinského státu,“ řekla. Zbytečně se podle ní vyvolává další křivda, kterou se budou muset zabývat další generace izraelských a palestinských politiků.

Výzvu uvítala opoziční členka Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů), podle níž je smutné, že se Česko nepostavilo na stranu mezinárodního práva. Schválení a legalizace dalších devatenácti osad přibližuje podle ní faktickou anexi Západního břehu. „Izrael tak podkopává možnost spravedlivého politického řešení a zvyšuje riziko dalšího násilí,“ tvrdí Svárovská. Izraelským postupem se podle ní stává ze Západního břehu síť izolovaných enkláv bez perspektivy důstojného života. EU by podle ní mohla využít například sankce na extremistické osadníky a lidskoprávní klauzuli v asociační dohodě EU s židovským státem. „Česko by nemělo porušování mezinárodního práva přehlížet, nebo dokonce podporovat, ale podpořit jednotný a důsledný evropský postup.“

Zhoršení situace za Netanjahua

Izrael obsadil Západní břeh Jordánu spolu s východním Jeruzalémem a Pásmem Gazy za šestidenní války v roce 1967. Podle dřívějších návrhů z mírových jednání, která jsou od roku 2014 na mrtvém bodě, měl Západní břeh a Pásmo Gazy tvořit součást budoucího palestinského státu. Na Západním břehu nyní žijí skoro tři miliony Palestinců a zhruba půl milionu Židů.

Situace na Západním břehu se zhoršila s nástupem poslední Netanjahuovy vlády v prosinci 2022, v níž jsou i krajně pravicoví ministři, kteří otevřeně hovoří o anexi Západního břehu. Razie izraelské armády a násilnosti židovských radikálních osadníků na tomto území výrazně zesílily po masakrech 7. října 2023, kdy palestinské teroristické hnutí Hamás z Pásma Gazy napadlo Izrael, který v odvetě zahájil rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...