Soud OSN nařídil Izraeli, aby bránil genocidě a zlepšil humanitární podmínky v Pásmu Gazy

Nahrávám video

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby přijal veškeré kroky pro zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v Gaze. Jde o první rozhodnutí v případu stížnosti, v níž Jihoafrická republika viní Izrael z genocidy v Pásmu Gazy. JAR žádala, aby soud v prvním kroku rovněž nařídil Izraeli zastavit válečné operace v Pásmu Gazy, ale to se nestalo. ICJ zatím nerozhoduje o tom, zda Izrael genocidu páchá, či ne.

I kdyby soud Izraeli nařídil boje zastavit, neočekávalo se, že by to Jeruzalém udělal. Například v březnu 2022 ICJ nařídil Rusku okamžitě zastavit vojenské operace na Ukrajině, což se také dosud nestalo.

Izrael obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že jeho operace v Gaze je aktem sebeobrany před palestinským teroristickým hnutím Hamás. To loni 7. října z Pásma Gazy zaútočilo na izraelské pohraničí, kde povraždilo na dvanáct set lidí a asi 250 osob uneslo do Pásma Gazy, které násilím ovládlo v roce 2007.

Vedoucí katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Veronika Bílková označila páteční usnesení ICJ za kompromisní. „Prozatímní opatření byla vydána, ale současně nebylo vyhověno ve všech bodech podání, které předložila Jihoafrická republika. Obě strany mohou to rozhodnutí vnímat jako svůj úspěch,“ dodala.

Podle Bílkové za vydáním prozatímních opatření stojí snaha ICJ zabránit událostem, které mohou učinit finální rozhodnutí zcela zbytečným. Tento krok naopak nevypovídá nic o tom, zda se ICJ domnívá, že by se Izrael dopouštěl v Pásmu Gazy genocidy. „Sama soudkyně při čtení odůvodnění opakovaně zdůraznila, že vydání prozatímního opatření nepředznamenává, zda vůbec ICJ vynese finální rozhodnutí,“ dodala.

Nahrávám video

Následky izraelské protiofenzivy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na rozhodnutí soudu OSN prohlásil, že Izrael se bude nadále bránit v souladu s mezinárodním právem jako doposud. Řekl, že země je plně oddána mezinárodnímu právu, ale hodlá chránit své občany. Neřekl ale přímo, jestli bude země výnos ignorovat.

Bezprostředně po rozhodnutí ICJ instruoval Netanjahu podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka politiky ze své koalice, aby jej nekomentovali. Ne všichni ale jeho doporučení dodrželi – výnos komentoval třeba ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir nebo ministr obrany Joav Galant.

Nahrávám video

Izraelská ofenziva, která je reakcí na útok teroristů, stála podle tvrzení Hamásem ovládaných úřadů v Gaze životy asi 26 tisíc Palestinců, většinou žen a dětí. Izraelská armáda uvádí, že zabila přes devět tisíc členů Hamásu. Počty ale nelze ověřit. Masivní bombardování podle odhadu Světové banky zničilo v Pásmu Gazy asi 45 procent obytných budov.

Izraelská ofenziva podle organizací OSN způsobila v Pásmu Gazy humanitární krizi, která hrozí přerůst v hladomor. Izrael do oblasti pouští jen málo humanitární pomoci, jejíž distribuci navíc ztěžuje neustálé bombardování. Podle OSN v Pásmu Gazy není nikde bezpečno. Asi 1,9 milionu z jeho 2,3 milionu obyvatel muselo opustit domovy, mnozí se od října přemisťovali několikrát. Milion Gazanů přebývá na jihu v oblasti Rafáhu, kde žijí podle OSN v katastrofálních podmínkách. Nemají dost jídla ani vody a šíří se tam infekční nemoci.

JAR podala k ICJ koncem prosince žádost o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle JAR dopouští v Gaze genocidy mimo jiné tím, že civilistům nezajišťuje dost jídla, vody, léků, paliva ani bezpečný úkryt. „Všechny tyto činy lze připsat Izraeli, který nedokázal zabránit genocidě a páchá genocidu ve zjevném porušení úmluvy o genocidě (z roku 1948),“ píše se v žádosti k ICJ. Ta viní Izrael i z toho, že nepotrestal „veřejné podněcování ke genocidě ze strany vysoce postavených izraelských úředníků“. Z „genocidní rétoriky“ právníci JAR před soudem předminulý týden obvinili i premiéra Benjamina Netanjahua či ministra obrany Galanta.

Obvinění Izraele z genocidy podporují některé arabské země či Turecko, naopak například Spojené státy s ním nesouhlasí.

Mezinárodní ohlas

Turecko, Španělsko či Egypt rozhodnutí ICJ přivítaly. Evropská unie uvedla, že očekává plné a okamžité naplnění rozhodnutí soudu. Írán, který dlouhodobě podporuje organizace nepřátelské vůči Izraeli, vyzval, aby se izraelští představitelé zodpovídali před soudy za páchání válečných zločinů.

Rozhodnutí ICJ přivítal předseda španělské vlády Pedro Sánchez. „Vyzýváme strany (konfliktu), aby uplatnily předběžná opatření, která soud vydal,“ uvedl na síti X Sánchez, jehož země patří k největším kritikům Izraele v EU.

Také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ocenil rozhodnutí soudu, které se podle něj týká „nelidských útoků na Pásmo Gazy“. Erdogan v minulosti uvedl, že se Izrael vůči Pásmu Gazy chová jako teroristická organizace a označil palestinské hnutí Hamás, které EU a USA považují za teroristickou skupinu, za osvoboditele. Rozhodnutí ICJ uvítal i Egypt. Jeho ministerstvo zahraničí však uvedlo, že očekávalo, že soud nařídí zastavení bojů, jak se stalo v jiných podobných případech.

Unijní diplomacie v prohlášení uvedla, že opatření stanovená ICJ jsou pro dotčené strany závazná. „Evropská unie očekává jejich plné, okamžité a účinné provedení,“ uvádí společné prohlášení šéfa unijní diplomacie a Evropské komise.

Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján v reakci na verdikt ICJ uvedl, že izraelští představitelé musí okamžitě stanout před soudy kvůli „genocidě a bezprecedentním válečným zločinům proti Pásmu Gazy“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 32 mminutami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 2 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 2 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 9 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.