Snad rozkol nezničí duchovní jednotu lidu, doufá patriarcha Kirill. O invazi mlčí

Nahrávám video

Ukrajinská pravoslavná církev až dosud podřízená moskevskému patriarchátu vyhlásila minulý pátek plnou autonomii a nezávislost na ruském pravoslaví. Přidala se tak k dalším ukrajinským pravoslavným církvím. Její sněm odsoudil nejen útočnou válku, ale i postoje hlavy ruské ortodoxie, patriarchy Kirilla, který agresi režimu Vladimira Putina plně podporuje. Moskevský metropolita v nedělním kázání prohlásil, že doufá v udržení alespoň duchovní jednoty.

Nejvyšší představitel ruské pravoslavné církve, kterému ukazují záda jeho věrní na Ukrajině, za aktuálním rozkolem nevidí válečnou agresi Kremlu. Podle něj nejde o boj fyzický, ale spirituální.

„Duchové zloby nepochybně pozvedli zbraně proti naší církvi a snaží se nejen rozdělit pravoslavný lid Ruska a Ukrajiny, ale zajistit, aby mezi námi ležela propast. Jsem hluboce přesvědčen, že to úsilí není od Boha,“ interpretoval rozkol patriarcha.

Důvodem je válka

Invazi, v níž byly poničeny desítky kostelů i duchovních staveb, nejen pravoslavných či křesťanských, Kirill nezmínil. Právě tato zkáza a také tato ignorance je ale důvodem k deklarovanému oddělení Moskvě dosud loajální Ukrajinské pravoslavné církve.

K pravoslaví se hlásí bezmála polovina ze čtyř desítek milionů Ukrajinců. Podle průzkumů je zhruba pět a půl milionu z nich loajální právě ruské ortodoxii a to zejména na východě země. Necelých 14 milionů věřících je ale věrných národní Pravoslavné církvi Ukrajiny. Ta se z vlivu Moskvy definitivně vymanila už na sklonku roku 2018 rozhodnutím nejvyšší teologické autority všech pravoslavných církví – konstantinopolského patriarchy v Istanbulu.

Zástupci dnes už zavedené ukrajinské ortodoxie aktuální rozhodnutí o rozluce s Moskvou i pro zbytek pravoslavných v zemi vítají. „Víte, jsou církve mučedníků a církve vrahů. Myslím, že církev mučedníků by se měla oddělit od církve vrahů,“ řekl například děkan Pravoslavné církve Ukrajiny Andrij Dudčenko.

Bude to i o věřících

To, zda rozchod bude znamenat automatické sjednocení církve na Ukrajině, zatím zůstává nezodpovězenou otázkou. Biskupové a kněží dříve loajální Rusku zatím v tomto ohledu nic konkrétního nesignalizovali. Klíčový bude i postoj samotných věřících.

Finanční podporu svým věrným moskevský patriarcha Kirill na Ukrajinu skrz frontové linie momentálně dostane jen těžko; nabízí tak jinou alternativu. „Modlíme se za to, aby žádné dočasné vnější rozdělení nikdy nezničilo duchovní jednotu našeho lidu,“ řekl.

Touto jednotou ale bez přestání už šestadevadesátý den v řadě otřásá těžký arzenál okupační armády Ruské federace pod vedením prezidenta Vladimira Putina, s nímž si patriarcha vší Rusi rozumí už léta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...