Budeme vyvíjet další nátlak na Rusko, aby usedlo k jednacímu stolu, řekl Starmer

„Pokud to (ruský vládce Vladimir) Putin myslí s mírem vážně, je to velmi jednoduché, musí zastavit své barbarské útoky na Ukrajinu a souhlasit s příměřím,“ uvedl Starmer. Podle agentury Reuters státníkům na jednání také řekl, že musí být připraveni bránit jakoukoliv mírovou dohodu.

Takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem, informovala dále agentura, podle níž britský ministerský předseda dále hovořil o budování ukrajinské obrany a ozbrojených sil. Lídři se na summitu také shodli, že je potřeba zvýšit restrikce vůči ruské ekonomice, aby Putin zastavil válečnou mašinérii a usedl k jednacímu stolu.

„Pokud Rusko konečně přijde ke stolu, tak musíme být připraveni monitorovat (dodržování) příměří, abychom zajistili, že to bude vážný a trvalý mír,“ řekl Starmer lídrům podle agentury AP, která se odvolává na informace zveřejněné kanceláří premiéra. „Pokud se tak nestane, pak musíme napnout všechny síly, abychom zvýšili ekonomický tlak na Rusko a zajistili ukončení této války,“ dodal. Putin podle něj dříve či později bude muset přijít k jednacímu stolu.

Starmer dále podle Reuters řekl, že bude třeba, aby evropští a další spojenci přišli s konkrétními závazky k podpoře Kyjeva. Uvedl však, že plány pro Ukrajinu v případě příměří s Ruskem musí zahrnovat spolupráci Spojených států. „Postoj vůči USA se nezměnil. Jasně jsem řekl, že to musí být provedeno ve spolupráci se Spojenými státy,“ sdělil Starmer s tím, že s Washingtonem jedná denně.

Zpravodaj ČT Lukáš Dolanský sdělil, že žádné konkrétní kroky ani možné scénáře na summitu nezazněly. „V zásadě Kier Starmer zopakoval, že Západ je jednotný a chce být jednotný,“ dodal Dolanský.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se summitu účastnil, poté na síti X napsal, že je třeba definovat jasný postoj k bezpečnostním zárukám a pokračovat v práci na kontingentech, které podle něj vytvoří základ budoucích evropských ozbrojených sil. „Kontingent musí být umístěn na ukrajinském území. Je to bezpečnostní záruka pro Ukrajinu a bezpečnostní záruka pro Evropu,“ sdělil ukrajinský prezident.

Dále uvedl, že cesta k míru musí začít „bezpodmínečně“, a pokud si to Rusko nepřeje, je třeba na Moskvu vyvíjet silný tlak. Ruského vládce Vladimira Putina obvinil ze lží. „Lže také o tom, že příměří je údajně příliš složité. Ve skutečnosti lze vše kontrolovat a my jsme o tom s Američany diskutovali. Pravdou je, že Putin válku protahuje už téměř týden po jednáních v Džiddě,“ sdělil Zelenskyj s odkazem na setkání ukrajinské a americké delegace v Saúdské Arábii, po kterém Kyjev souhlasil s americkým návrhem na klid zbraní.

Nizozemský premiér Dick Schoof po jednání podle agentury AFP prohlásil, že je důležité udržovat tlak na Rusko kvůli příměří. Podobně se vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron, podle něhož je to třeba činit společně s USA. Německý kancléř Olaf Scholz vyzval Rusko, aby ukončilo útoky na Ukrajinu a „vydalo se na cestu k trvalému a spravedlivému míru“. 

Fiala informoval státníky o dodávkách munice

„Ti, kteří chtějí spolupracovat na zajištění bezpečnosti v Evropě, by neměli být blokováni těmi, kteří to nechtějí,“ napsal po jednání na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Ocenil, že v takzvané koalici ochotných zemí nejsou jen unijní státy, ale i Velká Británie a další země.

Státníci podle Fialy hovořili o konkrétních možnostech jednotlivých zemí, jak ještě lépe pomoci. Sám na schůzce informoval o aktuálních dodávkách munice na Ukrajinu, které Česko zprostředkovává mimo jiné v rámci muniční iniciativy.

Ministerstvo obrany na konci února uvedlo, že za rok 2024 Česko pro Ukrajinu zprostředkovalo dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží.

Účast více než dvacítky státníků

Virtuální summit hostil britský premiér a navazoval na londýnský summit ze začátku března, který se také věnoval Ukrajině a evropské bezpečnosti. Lídři se tehdy v britské metropoli sešli osobně.

Na jednání se nyní očekávala účast 25 státníků včetně českého premiéra Fialy. Podle BBC, která se odkazuje na kancelář britského premiéra, se nakonec připojili představitelé 26 zemí včetně Zelenského, Macrona nebo nového kanadského premiéra Marka Carneyho. Účastnili se také zástupci NATO a Evropské unie. Předpokládalo se, že se připojí představitelé evropských spojenců Kyjeva a také Austrálie, Kanady a Nového Zélandu. Jednání se neúčastní zástupce USA, napsala agentura AP.

Dolanský uvedl, že není k dispozici přesný seznam zemí, které se k jednání připojily, a není jisté, zda se připojilo 26 zástupců. Velký otazník panoval zejména nad účastí Itálie, konkrétně italské premiérky Giorgie Meloniové, která dává přednost jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, doplnil zpravodaj. Podle BBC se ale účastnila.

Podle Starmera byla skupina, která se nyní sešla, větší než před dvěma týdny. „Existuje silnější kolektivní odhodlání a ráno byly na stůl předloženy nové závazky jak ke koalici ochotných ve smyslu obrany dohody, ale také v širší souvislosti, kterou je kolektivní obrana a bezpečnost Evropy... Nyní přejdeme do operační fáze," uvedl Starmer s odkazem na nadcházející čtvrteční jednání vojenských představitelů.

Summit se konal na závěr týdne, který přinesl posun v diplomatickém úsilí o ukončení více než tři roky trvající plnohodnotné ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přijal návrh Washingtonu na třicetidenní klid zbraní v bojích s Ruskem ihned poté, co se představitelé USA a Ukrajiny setkali v Saúdské Arábii. Šéf Kremlu ve čtvrtek uvedl, že Moskva podle něj souhlasí s návrhy na zastavení bojů, existuje ale řada otázek. Zelenskyj Rusko obvinil z toho, že záměrně klade podmínky, protože chce, aby diplomacie ztroskotala a válka pokračovala.