Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.

„Skvělá zpráva – všechny členské státy EU daly zelenou zahájení jednání o první kapitole v rámci přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Jsme o krok blíž k členství v EU, vytrvale směřujeme k našemu cíli. Děkujeme kyperskému předsednictví a všem členským státům EU za to, že drží krok a podporují evropskou volbu Ukrajiny,“ napsala předsedkyně vlády a text doplnila o emotikony vlaječek EU a Ukrajiny.

Kypr, který Unii do konce června předsedá, na stejné síti několik hodin předtím uvedl, že zahájil přípravy na formální zahájení jednání s oběma zeměmi o první skupině kapitol, které se týkají právního státu a demokratických standardů. „Jedná se o významný milník na jejich cestě k evropské integraci a vysílá to silný signál o jednotě a odhodlání EU,“ stojí v příspěvku.

Kyjev oficiálně zahájil rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii v červnu 2024 za belgického předsednictví. Následoval takzvaný screening, tedy posuzování souladu ukrajinské legislativy s unijními normami. Varšava následně doufala, že se během polského předsednictví v první polovině roku 2025 podaří otevřít první kapitoly přístupových jednání. To se však nestalo.

K otevření kapitol je nutný jednomyslný souhlas všech členských států, který dosud jako jediné blokovalo Maďarsko. Po květnovém nástupu nového premiéra Pétera Magyara a středečním dosažení komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření práv pro stotisícovou maďarskou menšinu žijící na Ukrajině se to ale změnilo. Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání o vstupu agresi se bránící země do EU.

Podmínkou ke vstupu do EU je otevření klastrů

Screening je nutným předpokladem k otevření takzvaných klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol. Tematických klastrů je celkem šest. První, takzvaný základní, zahrnuje například oblast soudnictví a základních práv či spravedlnosti, svobod a bezpečnosti.

Druhý klastr se týká vnitřního trhu, třetí konkurenceschopnosti a růstu, čtvrtý životního prostředí, energetiky a dopravy, pátý zemědělství a koheze a šestý vnějších vztahů, tedy i zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky. Ukrajina splnila podle v listopadu zveřejněné zprávy Evropské komise podmínky pro otevření prvního, druhého a šestého klastru.

Co se týče Moldavska, eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová tentýž měsíc zmínila dokončení procesu screeningu navzdory neustálým hybridním hrozbám a pokusům o destabilizaci této země. Moldavsko tehdy stejně jako Ukrajina splnilo podmínky k otevření tří klastrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 22 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 52 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 2 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.