Stovky Čechů na útěku hledá Interpol. Organizace spojuje policejní databáze

Nahrávám video

Interpol, který technicky i osobně spojuje policisty z různých jurisdikcí i časových pásem, funguje už sto let. Československo patřilo mezi jeho zakládající členy, i dnes Česká republika s dalšími 194 státy světa spolupracuje. V databázích Interpolu se objevilo několik známých Čechů včetně Radovana Krejčíře, Františka Procházky nebo Jaroslava Dobeše, tedy Guru Járy.

Ulice na pražském Žižkově je místem jedné z největších krádeží české historie. Jeden z pachatelů František Procházka také patří mezi nejznámější české uprchlíky. Od roku 2007 kvůli krádeži půl miliardy korun figuruje v databázích Interpolu. V nich je dosud, jiná známá jména včetně třeba Radovana Krejčíře z nich už zmizela.

Obvyklá praxe je ta, že zatýkací rozkaz nejprve platí na území Česka a pak se žádostmi k příslušným organizacím rozšiřuje nejprve na území Schengenského prostoru a následně na celý svět.

„Ve lhůtě maximálně šesti měsíců by soud měl vydat takzvaný evropský zatýkací rozkaz a nejpozději do horizontu jednoho roku by měl být vydaný mezinárodní zatýkací rozkaz,“ popisuje vedoucí odboru operativní spolupráce z Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci Libor Předota.

Tak to bylo i u jiného známého uprchlíka, poslance Petra Wolfa, kdy policie vůbec poprvé za dobu existence České republiky vyhlásila pátraní po bývalém ústavním činiteli. Při letošních deportacích třeba policisté přivezli z Filipín Jaroslava Dobeše, který pod pseudonymem Guru Jára podle verdiktu soudu znásilnil nejméně osm žen.

Policisté také přivezli muže podezřelého z vraždy nebo v Praze na žádost zahraničních kolegů zatkli ruského hackera Jevgenije Nikulina. Pozornost Interpolu ale můžou přitáhnout i další trestné činy. „V podstatě se nevyhýbá jakékoli trestné činnosti od krádeží, přes násilnou trestnou činnost, kyberkriminalitu či drogy,“ říká Šárka Havránková, šéfka Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci. V databázích Interpolu je na 500 českých občanů na útěku, další pak mohou být mezi pohřešovanými.

Nejvíce hledaných je z Ruska

Interpol má celkem devatenáct různých databází. Kromě seznamu hledaných zločinců a nezvěstných lidí, sdílí policisté i databázi otisků prstů, DNA nebo údaje o odcizených uměleckých předmětech, třeba obrazech a sochách. Policisté tyto databáze aktivně využívají. Každou sekundu vyhledávají 187 záznamů. Za den je to 16 milionů vyhledávání.

Největší pozornost přitahuje červený seznam s nejhledanějšími zločinci na světě. Aktuálně je na něm skoro sedm tisíc jmen. Nejmladšímu je 19 nejstaršímu 97 let. Nejvíc hledaných lidí pochází z Ruska, přes tři tisíce. To je skoro polovina všech, po kterých Interpol v současnosti pátrá. Až s velkým odstupem následuje Salvador, Argentina a Indie. Nejdéle je na červeném seznamu německá teroristka Angela Lutherová, a to už 51 let.

Nejhledanější osoby dle Interpolu
Zdroj: Interpol

Boj proti terorismu

Interpol se podílí na různých vyšetřování, a to drogových kartelů, masových vrahů i válečných zločinců. Klíčovou prioritou se pro něj v poslední době stal především boj proti terorismu. Útok na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001 byl pro Interpol ostatně stěžejní moment.

Organizace začala hrát ještě výraznější roli v boji proti terorismu, a i díky tomu se tak počet států, které sdílely s Interpolem své policejní záznamy zvýšil ze třiceti na sto. Nejaktivněji Interpol pátral po Usámovi Bin Ládinovi, jenž se úspěšně skrýval deset let. Zabit byl až po nočním útoku amerických speciálních jednotek v roce 2011. Interpol má i vnitřní seznam takzvaných zahraničních bojovníků. Může tak včas odhalit lidi, kteří se radikalizují a teoreticky by mohli teroristický čin spáchat.

Kromě terorismu se Interpol aktivně podílí i na pátrání po válečných zločincích. Také díky spolupráci v rámci Interpolu se před soud pro lidská práva v Haagu dostal Ratko Mladić, bývalý velitel bosenskosrbské armády zodpovědný za masakr u Srebrenice. Dostal doživotí. V současnosti je na seznamu hledaných válečných zločinců Interpolu 22 lidí. Většina z nich spojená právě s válkou v bývalé Jugoslávii.

Národnost hledaných osob
Zdroj: Interpol

Interpol zaměstnává přes tisíc lidí z 124 zemí světa. Jeho roční rozpočet byl loni ve výši 160 milionů eur, financován byl z 43 procent z členských příspěvků zemí, zbytek tvořili dobrovolníci, firmy i jednotlivci. Ke své činnosti využívá čtyř oficiálních jazyků: angličtinu, francouzštinu, španělštinu a arabštinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 15 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 4 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 5 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...