G7 vyjádřila podporu Ukrajině, kritizuje Čínu či Írán

Nahrávám video

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.

V prohlášení lídři Spojených států, Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Kanady a Japonska slibují podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude nutné. V prohlášení je potvrzena dohoda na poskytnutí půjčky ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) kryté výnosy zmrazených ruských aktiv. O dohodě politici informovali ve čtvrtek. Ruská státní aktiva zůstanou zablokovaná do ukončení války a vyplacení válečných reparací Ukrajině, stojí v textu.

Podle politiků však bude ještě nutné dojednat technické detaily půjčky. To by podle zdrojů agentury Reuters mohlo trvat několik týdnů. Počítá se však s tím, že by Kyjev mohl dostat první peníze již v letošním roce. Bude je smět použít na rekonstrukci, humanitární potřeby i pro svou armádu.

Země G7 také chtějí učinit válku pro agresora, tedy Rusko, co nejnákladnější, mimo jiné skrze nové sankce proti subjektům v Číně a dalších zemích, které podporují ruský válečný průmysl. „I nadále budeme vyvíjet výrazný tlak na ruské příjmy z prodeje energetických a dalších statků,“ stojí v prohlášení. Skupina G7 také podporuje víkendovou konferenci ve Švýcarsku, jejímž smyslem podle ní je připravit „rámec pro mír v souladu s mezinárodním právem“.

Země skupiny G7 kritizují Čínu za praktiky, které podle nich pokřivují mezinárodní trhy, a za omezení vývozu některých klíčových surovin. Skupina G7 proto chce posílit diverzifikaci svého průmyslu a nalézt nové dodavatele. „Vyzýváme Čínu, aby dodržovala svůj závazek se chovat zodpovědně v kyberprostoru,“ stojí v prohlášení, které vyzývá také k mírovému řešení sporů v Tchajwanském průlivu.

„Vyzýváme Čínu, aby navýšila své snahy na podporu mezinárodního míru a bezpečnosti,“ uvádí prohlášení, které kritizuje Peking za průmyslovou podporu Rusku. Ta podle zemí G7 usnadňuje Rusku vést válku proti Ukrajině. „Vyzýváme Čínu, aby zastavila dodávky zboží dvojitého (civilního a vojenského) užití, zbraní, součástek a vybavení, které dostává ruský obraný sektor,“ stojí v textu.

„Írán musí zastavit své aktivity, které vytváří nestabilitu,“ uvedly země ze skupiny G7. Tím myslí další rozvoj jaderného programu, který podle států „nemá věrohodné civilní odůvodnění", i dodávky zbraní a dalšího vojenského materiálu Rusku.

Země G7 dále vyzvaly k tomu, aby úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA a další agentury OSN mohly distribuovat pomoc v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také návrh dohody o příměří, který představil americký prezident Joe Biden, a kritizují palestinské teroristické hnutí Hamás, že používá civilní infrastrukturu pro bojové účely.

Skupina G7 potvrdila také závazek udržet úroveň oteplování do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Státy toho chtějí dosáhnout mimo jiné snížením do roku 2035 množství emisí o 60 procent ve srovnání s rokem 2019 či plnou či převážnou dekarbonizací energetického sektoru do téhož roku.

Země také chtějí více spolupracovat v otázce migrace. „Potvrzujeme suverénní právo států na kontrolu hranic,“ stojí v prohlášení. Přístup k migraci by podle prohlášení měl mít tři pilíře – rozvojová spolupráce s chudými zeměmi, potírání kriminálních aktivit, například převaděčství, které souvisí s nelegální migrací, a vytvoření legálních a bezpečných možností pro migraci. Země ze skupiny G7 chtějí také více spolupracovat s africkými státy na udržitelném rozvoji a posilování demokratických vlád.

Proslov Papeže

Na summitu promluvil také papež František, a to jako první hlava katolické církve v historii. Ve svém projevu řekl, že umělá inteligence je okouzlujícím i hrozivým nástrojem. Zdůraznil, že umělá inteligence může mít pro lidstvo velký přínos, hrozí však, že přispěje k růstu nerovností mezi zeměmi i uvnitř společností. Jednu pasáž svého proslovu papež věnoval využití umělé inteligence ve vojenství. Podle něj je nutné zakázat autonomní smrtící zbraně. „Žádný stroj by neměl rozhodnout, zda vzít život lidské bytosti,“ uvedl papež.

Ohledně umělé inteligence lídři zemí ze skupiny G7 v pátečním prohlášení tvrdí, že podporují „inkluzivní digitální transformaci zaměřenou na člověka“. V této oblasti chtějí více spolupracovat, například v oblasti regulací. Nové technologie zřejmě budou mít velký dopad na ekonomiku a zaměstnanost. Z toho důvodu ministerstva práce států skupiny G7 dostala za úkol vytvořit akční plány. „Budeme se snažit, aby AI umožnila růst produktivity, kvalitních pracovních míst, slušné práce,“ stojí v prohlášení, podle kterého skupina G7 chce, aby z nových technologií měly prospěch i chudší země.

Summit skupiny G7 se koná od čtvrtka na jihu Itálie. Zasedání skončí v sobotu sérií dvoustranných schůzek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 25 mminutami

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 55 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 5 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 9 hhodinami
Načítání...