Švédská hlídka objevila už čtvrtý únik plynu na poškozených plynovodech Nord Stream

Nahrávám video

Švédská pobřežní hlídka objevila již čtvrtý únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream. Informoval o tom švédský deník Svenska Dagbladet s odvoláním na mluvčí pobřežní stráže. Evropští politici stále častěji mluví o tom, že za podmořskými výbuchy, které plynovody poškodily, stojí úmyslné útoky. Rusko ale svoji vinu odmítá a naopak obviňuje Spojené státy. Prezident Vladimir Putin označil poškození plynovodů za „akt mezinárodního terorismu“. Tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že vše naznačuje tomu, že šlo o sabotáž.

Zatím není jasné, co přesně poškození způsobilo. Zprávy o nových problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa se začaly objevovat v pondělí. Dánské úřady nejdříve oznámily únik z plynovodu Nord Stream 2, Švédsko pak v úterý varovalo před dvěma úniky z Nord Streamu 1.

Na místě dalšího oznámeného úniku, které se nachází jižně od Švédska, se nyní podle mluvčí pohybuje plavidlo hlídky a situaci monitoruje. 

Skandinávští seismologové poté potvrdili, že v pondělí zaznamenali na dně Baltského moře silné výbuchy. Plyn uniká ve velkém množství na různých místech poblíž dánského ostrova Bornholm, na dvou místech v dánských a na dvou ve švédských vodách. „Dva z těchto čtyř úniků se nacházejí ve výlučné ekonomické zóně Švédska,“ přiblížila mluvčí pobřežní stráže Jenny Larssonová pro Svenska Dagbladet.  

Odborníci míní, že exploze nemohlo způsobit případné zemětřesení. Baltské moře je seismicky stabilní, síla naměřených otřesů navíc byla jen magnituda tři. „To je zemětřesení, které není pocítěno ani obyvateli v širší oblasti a už vůbec to není zemětřesení, které by bylo schopné cokoli na zemském povrchu poškodit,“ vysvětlil seismolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR Aleš Špičák.

Drony a stovky kilo trhaviny

I podle dánské premiérky Mette Frederiksenové jsou úniky v plynovodech následkem „úmyslné akce“. Dánský ministr pro energetiku Dan Jörgensen dodal, že velikost děr v poškozených plynovodech, které jsou sedmdesát až osmdesát metrů pod hladinou moře, je taková, že je nemohla způsobit například lodní kotva. 

Útok mohl podle vojenských expertů probíhat tak, že v hloubce sedmdesáti až osmdesáti metrů se k plynovodu přiblížila miniponorka. Ta následně vypustila samořiditelné drony, které dopravily nálože až ke konstrukci plynovodu. Norští seismologové tvrdí, že muselo jít o stovky kilogramů trhavin. Uvažuje se i o útoku potápěčů, ačkoliv ti většinou operují v menších hloubkách.

Podle úřadů bude možné místa prozkoumat za týden až čtrnáct dní, až z potrubí přestane unikat plyn. Z poškozeného plynovodu Nord Stream bude podle dánského ministra energetiky a životního prostředí Dana Jörgensena totiž plyn unikat nejméně týden, než se plynovody mezi Ruskem a Německem zcela vyprázdní. 

Případné opravy budou také náročné. „Je to obtížné, opravit to jde, ale otázka zní, jestli vůbec bude vůle to opravovat,“ podotýká také Martin Klempa z katedry geologického inženýrství Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské.

Nahrávám video

Odborník: Rusko z toho může mít prospěch

Podle Martina Jiruška z Katedry mezinárodních vztahů Masarykovy univerzity v Brně sabotáž ukazuje na Kreml, protože je jediným, kdo by z této události mohl mít prospěch. „Je to další kamínek do mozaiky, který přidává tlak na Evropu. Jsme před topnou sezonou a Kreml dobře vidí nepokoje a protesty, které probíhají kvůli zdražujícím energiím,“ podotkl v pořadu 90'Jirušek.

Zmínil, že nyní zůstává Rusku pro dodávky do Evropy stará infrastruktura, která míří přes Ukrajinu, což podle něj může vyvíjet další tlak na Západ. „Například, pokud by přiměl Západ Ukrajinu přestat bojovat, mohl by zajistit dodávky do západní Evropy,“ dodal Jirušek. Zmínil, že plyn je velice citlivá surovina z pohledu dodávek. „Má to dopad na ekonomiku i občany,“ míní.

Podotkl, že velký zájem na vyšetřování bude mít Švédsko a Dánsko. Uvedl, že v Rusku je opět patrný jeho typický narativ. „Něco se stane a Rusko komunikuje v tom smyslu, že nikdo neví, co se stalo. Přiživují tu propagandu, že Západ Moskvu z něčeho obviňuje a přitom nemá sám jasno,“ dodal. Zmínil, že si nedovede představit, že by za zásahem byly například USA nebo Ukrajina, protože by z toho nic nezískaly. „Ve chvíli, kdy by se dostaly na povrch tyto informace, bylo by to obrovské reputační poškození,“ zmínil s tím, že v případě Ukrajiny by ji Západ okamžitě přestal podporovat.

V případě zjištění, že by za incidentem opravdu stála Moskva, mohli bychom podle Jiruška očekávat mnohem tvrdší sankce a došlo by i k větší eskalaci. „Ale nejsem schopen říci, do jaké míry by k tomu došlo,“ dodal.

Nahrávám video

K verzi se sabotáží se přiklání i německá vláda. „Vylučuje s experty přírodní příčinu, která by mohla oba plynovody poškodit,“ uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák. Dodal, že spolková vláda nyní čeká na výsledky vyšetřování. „Samozřejmě spekulace jsou ve vzduchu – ceny plynu po poškození vzrostly, což hraje do karet Rusku,“ podotýká Polák. Zmínil, že mohou vzniknout obavy o další produktovody, které leží na dně Baltského moře. „Vláda zkouší a testuje bezpečnost kritické infrastruktury a řeší možnosti, jak tuto infrastrukturu chránit,“ uvedl. 

Ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer je rovněž přesvědčen, že za akcí stojí Rusko. Zmínil, že problém se stupňuje. „Situace je mnohem vážnější. Rusko stupňuje svůj tlak. Hlavní důvod je to, aby ukázalo, že může kdekoliv a kdykoliv,“ podotkl. 

Rusko podezření odmítá

Už v úterý Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné, a v souvislosti s poškozenými plynovody zmiňuje Spojené státy. Havárii nyní Moskva vyšetřuje jako mezinárodní terorismus a chce svolat jednání Rady bezpečnosti OSN. 

„Možná že šlo o to, ukázat státům NATO a Ukrajině, že Rusko má prostředky, jak tento útok provést,“ uvažuje politolog John Lough. Rusko navíc disponuje potřebnými miniponorkami i dobře vycvičenými jednotkami Specnaz, které operují ze základny v Kaliningradu. Kreml tato podezření označil za předvídatelná a hloupá.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová řekla, že k únikům došlo ve výlučné ekonomické zóně Dánska a Švédska, které prý podle ní spadají pod kontrolu amerických zpravodajských služeb. „Jsou to země velmi navázané na NATO, které jsou plné amerických zbraní a ty jsou plně pod kontrolou amerických tajných služeb,“ sdělila v pořadu známého prokremelského moderátora Vladimira Solovjova. 

Stoltenberg: NATO bude na útoky proti infrastrukuře rázně reagovat

Podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance naznačují všechny dostupné informace o poškození plynovodů tomu, že šlo o cílenou sabotáž. Dodal, že Aliance by podle něj na jakýkoli úmyslný útok proti kritické infrastruktuře spojenců reagovala jednotně a rázně. Situace s plynovody v Baltském moři podle Stoltenberga vyvolává hluboké obavy. Úniky představují riziko pro lodní dopravu a způsobují značné škody na životním prostředí, dodal. 

 „Jako spojenci jsme se zavázali, že se budeme připravovat na nátlakové využívání energií a další hybridní taktiky ze strany státních i nestátních aktérů, odrazovat od nich a bránit se jim. Na jakýkoli úmyslný útok proti kritické infrastruktuře spojenců bychom reagovali jednotně a rozhodně,“ sdělil Stoltenberg v tiskové zprávě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...