Švédská hlídka objevila už čtvrtý únik plynu na poškozených plynovodech Nord Stream

Nahrávám video

Švédská pobřežní hlídka objevila již čtvrtý únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream. Informoval o tom švédský deník Svenska Dagbladet s odvoláním na mluvčí pobřežní stráže. Evropští politici stále častěji mluví o tom, že za podmořskými výbuchy, které plynovody poškodily, stojí úmyslné útoky. Rusko ale svoji vinu odmítá a naopak obviňuje Spojené státy. Prezident Vladimir Putin označil poškození plynovodů za „akt mezinárodního terorismu“. Tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že vše naznačuje tomu, že šlo o sabotáž.

Zatím není jasné, co přesně poškození způsobilo. Zprávy o nových problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa se začaly objevovat v pondělí. Dánské úřady nejdříve oznámily únik z plynovodu Nord Stream 2, Švédsko pak v úterý varovalo před dvěma úniky z Nord Streamu 1.

Na místě dalšího oznámeného úniku, které se nachází jižně od Švédska, se nyní podle mluvčí pohybuje plavidlo hlídky a situaci monitoruje. 

Skandinávští seismologové poté potvrdili, že v pondělí zaznamenali na dně Baltského moře silné výbuchy. Plyn uniká ve velkém množství na různých místech poblíž dánského ostrova Bornholm, na dvou místech v dánských a na dvou ve švédských vodách. „Dva z těchto čtyř úniků se nacházejí ve výlučné ekonomické zóně Švédska,“ přiblížila mluvčí pobřežní stráže Jenny Larssonová pro Svenska Dagbladet.  

Odborníci míní, že exploze nemohlo způsobit případné zemětřesení. Baltské moře je seismicky stabilní, síla naměřených otřesů navíc byla jen magnituda tři. „To je zemětřesení, které není pocítěno ani obyvateli v širší oblasti a už vůbec to není zemětřesení, které by bylo schopné cokoli na zemském povrchu poškodit,“ vysvětlil seismolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR Aleš Špičák.

Drony a stovky kilo trhaviny

I podle dánské premiérky Mette Frederiksenové jsou úniky v plynovodech následkem „úmyslné akce“. Dánský ministr pro energetiku Dan Jörgensen dodal, že velikost děr v poškozených plynovodech, které jsou sedmdesát až osmdesát metrů pod hladinou moře, je taková, že je nemohla způsobit například lodní kotva. 

Útok mohl podle vojenských expertů probíhat tak, že v hloubce sedmdesáti až osmdesáti metrů se k plynovodu přiblížila miniponorka. Ta následně vypustila samořiditelné drony, které dopravily nálože až ke konstrukci plynovodu. Norští seismologové tvrdí, že muselo jít o stovky kilogramů trhavin. Uvažuje se i o útoku potápěčů, ačkoliv ti většinou operují v menších hloubkách.

Podle úřadů bude možné místa prozkoumat za týden až čtrnáct dní, až z potrubí přestane unikat plyn. Z poškozeného plynovodu Nord Stream bude podle dánského ministra energetiky a životního prostředí Dana Jörgensena totiž plyn unikat nejméně týden, než se plynovody mezi Ruskem a Německem zcela vyprázdní. 

Případné opravy budou také náročné. „Je to obtížné, opravit to jde, ale otázka zní, jestli vůbec bude vůle to opravovat,“ podotýká také Martin Klempa z katedry geologického inženýrství Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské.

Nahrávám video

Odborník: Rusko z toho může mít prospěch

Podle Martina Jiruška z Katedry mezinárodních vztahů Masarykovy univerzity v Brně sabotáž ukazuje na Kreml, protože je jediným, kdo by z této události mohl mít prospěch. „Je to další kamínek do mozaiky, který přidává tlak na Evropu. Jsme před topnou sezonou a Kreml dobře vidí nepokoje a protesty, které probíhají kvůli zdražujícím energiím,“ podotkl v pořadu 90'Jirušek.

Zmínil, že nyní zůstává Rusku pro dodávky do Evropy stará infrastruktura, která míří přes Ukrajinu, což podle něj může vyvíjet další tlak na Západ. „Například, pokud by přiměl Západ Ukrajinu přestat bojovat, mohl by zajistit dodávky do západní Evropy,“ dodal Jirušek. Zmínil, že plyn je velice citlivá surovina z pohledu dodávek. „Má to dopad na ekonomiku i občany,“ míní.

Podotkl, že velký zájem na vyšetřování bude mít Švédsko a Dánsko. Uvedl, že v Rusku je opět patrný jeho typický narativ. „Něco se stane a Rusko komunikuje v tom smyslu, že nikdo neví, co se stalo. Přiživují tu propagandu, že Západ Moskvu z něčeho obviňuje a přitom nemá sám jasno,“ dodal. Zmínil, že si nedovede představit, že by za zásahem byly například USA nebo Ukrajina, protože by z toho nic nezískaly. „Ve chvíli, kdy by se dostaly na povrch tyto informace, bylo by to obrovské reputační poškození,“ zmínil s tím, že v případě Ukrajiny by ji Západ okamžitě přestal podporovat.

V případě zjištění, že by za incidentem opravdu stála Moskva, mohli bychom podle Jiruška očekávat mnohem tvrdší sankce a došlo by i k větší eskalaci. „Ale nejsem schopen říci, do jaké míry by k tomu došlo,“ dodal.

Nahrávám video

K verzi se sabotáží se přiklání i německá vláda. „Vylučuje s experty přírodní příčinu, která by mohla oba plynovody poškodit,“ uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák. Dodal, že spolková vláda nyní čeká na výsledky vyšetřování. „Samozřejmě spekulace jsou ve vzduchu – ceny plynu po poškození vzrostly, což hraje do karet Rusku,“ podotýká Polák. Zmínil, že mohou vzniknout obavy o další produktovody, které leží na dně Baltského moře. „Vláda zkouší a testuje bezpečnost kritické infrastruktury a řeší možnosti, jak tuto infrastrukturu chránit,“ uvedl. 

Ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer je rovněž přesvědčen, že za akcí stojí Rusko. Zmínil, že problém se stupňuje. „Situace je mnohem vážnější. Rusko stupňuje svůj tlak. Hlavní důvod je to, aby ukázalo, že může kdekoliv a kdykoliv,“ podotkl. 

Rusko podezření odmítá

Už v úterý Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné, a v souvislosti s poškozenými plynovody zmiňuje Spojené státy. Havárii nyní Moskva vyšetřuje jako mezinárodní terorismus a chce svolat jednání Rady bezpečnosti OSN. 

„Možná že šlo o to, ukázat státům NATO a Ukrajině, že Rusko má prostředky, jak tento útok provést,“ uvažuje politolog John Lough. Rusko navíc disponuje potřebnými miniponorkami i dobře vycvičenými jednotkami Specnaz, které operují ze základny v Kaliningradu. Kreml tato podezření označil za předvídatelná a hloupá.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová řekla, že k únikům došlo ve výlučné ekonomické zóně Dánska a Švédska, které prý podle ní spadají pod kontrolu amerických zpravodajských služeb. „Jsou to země velmi navázané na NATO, které jsou plné amerických zbraní a ty jsou plně pod kontrolou amerických tajných služeb,“ sdělila v pořadu známého prokremelského moderátora Vladimira Solovjova. 

Stoltenberg: NATO bude na útoky proti infrastrukuře rázně reagovat

Podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance naznačují všechny dostupné informace o poškození plynovodů tomu, že šlo o cílenou sabotáž. Dodal, že Aliance by podle něj na jakýkoli úmyslný útok proti kritické infrastruktuře spojenců reagovala jednotně a rázně. Situace s plynovody v Baltském moři podle Stoltenberga vyvolává hluboké obavy. Úniky představují riziko pro lodní dopravu a způsobují značné škody na životním prostředí, dodal. 

 „Jako spojenci jsme se zavázali, že se budeme připravovat na nátlakové využívání energií a další hybridní taktiky ze strany státních i nestátních aktérů, odrazovat od nich a bránit se jim. Na jakýkoli úmyslný útok proti kritické infrastruktuře spojenců bychom reagovali jednotně a rozhodně,“ sdělil Stoltenberg v tiskové zprávě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 7 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 37 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 1 hhodinou

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 2 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 5 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.