Svobodná Evropa promlouvá k milionům lidí v diktaturách

Nahrávám video

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které má sídlo v Praze, je jednou z nejkomplexnějších mediálních organizací na světě. Týdně dosáhne skrze rozhlas a internet na více než 47 milionů posluchačů v zemích, kde je svobodný tisk buď zakázán autoritářskými vládami, nebo není plně zaveden. Po sobotním oznámení americké vlády o ukončení financování mu však reálně hrozí zánik.

RFE/RL aktuálně produkuje rozhlasové, digitální a televizní programy například v Rusku, Bělorusku, Afghánistánu či Íránu.

Jeho vysílání má podle šéfredaktorky odborného webu Mediaguru Martiny Vojtěchovské i v současném prostředí, v němž převažují digitální média, stále svůj smysl. Vedle rozhlasového vysílání, které dosáhne týdně na více než 47 milionů posluchačů, šíří stanice svůj obsah na internetu.

„Počty zhlédnutí na YouTube dosahují vysokých stovek milionů a také na webu jde o vysoké stovky milionů zhlédnutých stránek. Navíc v některých zemích, kam vysílá, není dostupnost internetu taková, jako je v zemích EU, a proto je dobré zdroje šíření informací neoslabovat, ale naopak rozšiřovat,“ zdůraznila Vojtěchovská.

„Investice do šíření demokracie“

Podle mediálního experta Jana Potůčka by bylo v nejlepším zájmu EU, aby rádio pokračovalo. „Tehdy jako i dnes je poslech RFE v nedemokratických zemích zakázaný a potíraný. V zásadě jde o veřejnou službu a podle toho je třeba na RFE nahlížet. Je to investice svobodného světa do šíření demokracie v zemích, které demokratické nejsou a nemají tam přístup ke svobodným médiím. Proto by bylo úplné zrušení RFE krátkozraké.“

S tvrzením Potůčka souhlasila v rozhovoru pro ČT také Lída Rakušanová, komentátorka Českého rozhlasu Plus. Bývalá redaktorka RFE zároveň doplnila, že by se rádio mělo v případě eventuální podpory EU proměnit tak, že by se soustředilo na evropské problémy – zejména v souvislosti s ruskou agresí.

„Pokud skončí, zanikne tím i cenný zdroj analýz politického a vojenského vývoje v autoritářských zemích Asie včetně Číny a Severní Koreje,“ přidal Michael Sobolik, vedoucí pracovník Hudsonova institutu a odborník na zahraniční vliv Pekingu.

Nahrávám video

„Autokraté by zánik slavili“

Rádio Svobodná Evropa vysílalo do Československa a po rozdělení federace i poté, co po roce 1989 americká vláda omezila financování stanice. V roce 1994 rozhodl Výbor pro zahraniční vysílání USA o vzniku organizace nazvané Rádio Svobodná Evropa (RSE), která začala v červenci 1994 vysílat z budovy Českého rozhlasu. O osm let později ale české vysílání skončilo, když USA úplně zastavily finanční podporu s tím, že kvůli válce s terorem využijí peníze na rozšíření vysílání do jiných zemí.

Z tuzemského prostředí ale RFE/RL ani poté nezmizelo. Stanice, jež dlouhá léta sídlila v Mnichově, se na přelomu let 1994 a 1995 přestěhovala kvůli úsporám do Prahy. Nejprve působila v budově bývalého Federálního shromáždění, po teroristických útocích na New York a Washington v září 2001 se ale začalo z bezpečnostních důvodů uvažovat o přemístění stanice dál od centra. V květnu 2009 bylo oficiálně otevřeno nové sídlo na Hagiboru v Praze 10, odkud vysílá dodnes.

Aktuálně má po celém světě více než sedmnáct set zaměstnanců a poskytuje rozhlasové, digitální a televizní programy ve 27 jazycích. Mimo jiné i v Rusku a Bělorusku – navzdory faktu, že ho loni v únoru umístily ruské úřady na seznam nežádoucích organizací, což v podstatě znamená zákaz činnosti. Bělorusko už v prosinci 2021 přidalo běloruskou část RFE/RL na seznam extremistických organizací.

V souvislosti se zákazem působení stanice v Rusku a s pronásledováním nezávislých médií v Bělorusku otevřelo RFE/RL v úvodu roku 2023 novou pobočku v litevském Vilniusu a v lotyšské Rize. Ve vilniuské kanceláři začalo pracovat i osmnáct novinářů, kteří odešli z Běloruska před útlakem autoritářského režimu Alexandra Lukašenka. V březnu 2023 následně RFE/RL zahájila vysílání nového pořadu, jenž je zaměřen na rusky mluvící obyvatelstvo Litvy, Lotyšska a Estonska.

V sobotu nicméně RFE/RL potvrdilo informaci, že americká vláda končí její financování. Souvisí to s pátečním rozhodnutím prezidenta USA Donalda Trumpa zredukovat na zákonné minimum Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM). Kvůli rozhodnutí nemá chodit do práce i velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky a stop financování se týká také Rádia Free Asia, které se zaměřuje například na vysílání do Číny či Severní Koreje.

Šéf RFE/RL Stephen Capus to označil za „obrovský dárek nepřátelům Ameriky“. „V důsledku tohoto kroku až padesát milionů posluchačů v uzavřených společnostech, kteří na nás každý týden spoléhají, pokud jde o přesné zprávy a informace, nebudou mít přístup k pravdě o Americe ani o světě,“ uvedl Capus. „Zánik RFE/RL po 75 letech by slavili autokraté v Moskvě a Minsku,“ dodal šéf stanice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 6 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...