Švýcarský výrobce léků Roche investuje v USA více než bilion korun

Farmaceutická společnost Roche ze Švýcarska oznámila, že investuje v příštích pěti letech ve Spojených státech padesát miliard dolarů (1,1 bilionu korun). Je to jedna z největších investic od firem, které se snaží přizpůsobit celní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Investice vytvoří více než dvanáct tisíc pracovních míst, z toho šest a půl tisíc vznikne ve stavebnictví a tisíc v nových a rozšířených závodech firmy.

Investice Roche následuje po investici jiné švýcarské farmaceutické firmy Novartis, která na začátku dubna informovala o tom, že v USA investuje třiadvacet miliard dolarů do rozšíření stávajících kapacit a výstavby nových. Významné investice v USA nedávno oznámily rovněž společnosti Eli Lilly a Johnson & Johnson.

Společnost upřesnila, že její investice bude zahrnovat nové výzkumné a vývojové pracoviště a rozšíření stávajících výrobních závodů v Indianě, Pensylvánii, Massachusetts a Kalifornii. Po uvedení nových a rozšířených kapacit do provozu bude Roche z USA vyvážet více léků, než kolik jich do země dováží.

„Oznámené investice podtrhují náš dlouhodobý závazek k výzkumu, vývoji a výrobě v USA a položí základ pro další éru inovací a růstu, z nichž budou mít prospěch pacienti ve Spojených státech i po celém světě," prohlásil generální ředitel švýcarské společnosti Thomas Schinecker.

Firma Roche, která byla založena v roce 1896 a patří mezi největší biotechnologické firmy na světě, má už teď ve Spojených státech významné zastoupení. Má tam patnáct výzkumných a vývojových center a třináct výrobních závodů, ve kterých pracuje více než pětadvacet tisíc zaměstnanců. Její tržby loni činily šedesát miliard švýcarských franků (1,6 bilionu korun). Spojené státy americké na nich měly téměř osmačtyřicetiprocentní podíl.

Trump už několikrát zmínil záměr zavést cla na farmaceutické produkty. Chce tak společnosti povzbudit, aby přesunuly výrobu do USA. Případné načasování a rozsah cel na léky zůstávají nejisté, jejich dopad by ale mohl být velký. Podle obchodní databáze OSN se loni do USA dovezly farmaceutické výrobky za téměř 213 miliard dolarů. Spojené státy jsou pro farmaceutický průmysl důležitým trhem.

Trump počátkem měsíce zavedl cla ve výši deseti procent na téměř všechny země světa a pohrozil i zavedením vyšších cel, která však o devadesát dní odložil. Clo na švýcarský dovoz by podle vyšších cel mělo činit jednatřicet procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...