Také bych chtěl vrácení Krymu, ale nemáme na to zdroje, říká ukrajinský analytik Stupak

Nahrávám video

Během druhého roku plnohodnotné ruské invaze se na Ukrajině začaly hlasitěji ozývat hlasy, že země musí hledat i jiné než vojenské cesty k ukončení válečného konfliktu. Podle průzkumů veřejného mínění většina ukrajinské společnosti jednání o míru odmítá, protože nevěří, že by Moskva dohodu dodržela. Jedním z těch, kteří vyzývají k pokusům o nalezení mírového řešení s pomocí garancí zahraničních vyjednavačů, je vojenský analytik Ivan Stupak. V Kyjevě s ním hovořil zpravodaj České televize David Miřejovský.

Jak byste popsal aktuální situaci na Ukrajině?

Situace je vážná. Nemohu říct, tak jako ve státní televizi, že je vše v pořádku a že vítězíme. Je to těžké. V Kyjevě můžeme chodit, nelétají nad námi ruské rakety nebo letadla. Na frontové linii je ale situace bohužel složitá. Kvůli nedostatku pomoci jsme byli nuceni opustit Avdijivku. To je město, o které se bojovalo devět let. Nedalo se už ubránit, protože Rusko u něj zkoncentrovalo své síly. Dosáhlo velké převahy v dělostřelectvu. Běžně nás přečíslují v poměru jeden náš výstřel ku jejich pěti. Aktuálně je to už jeden ku deseti.

V čem je problém? Proč je nyní nedostatek munice i zbraní?

Nikdo na Západě – ani v USA nebo ve státech NATO – se nepřipravoval na takovou válku. Nikdo nepředpokládal, že se vrátíme do první světové války s miliony dělostřeleckých výstřelů a bojem na krátkou vzdálenost.

Dnes jsou od sebe zákopy jen sedmdesát metrů…

Ano, je to úplný archaismus. Teď potřebujeme děla, granáty a tanky. Na Západě nikdo nečekal válku s touto technikou. Rusové si ji celou dobu vyráběli. Když ukázali tanky Armata, smáli se jim jako hlupákům a říkali, jen ať si je vyrábějí. Navíc byli pozváni k evropskému stolu a mohli u něj hodovat. Nakupoval se od nich plyn, titan, ropa, diamanty. A oni si pořídili, co se jim líbilo. Panovalo přesvědčení, že to tak bude navždy, což se nevyplnilo. A pak jde také o to, že Západ nemá dostatečné výrobní kapacity. Mluvilo se o milionu dělostřeleckých granátů (pro Ukrajinu), který ale nebyl dodán. Já to chápu. Cena je příliš vysoká. Jde o střelný prach, výbušninu, kov a výrobní náklady. Nedá se to najednou rychle vyrobit. Plus jsou tu v každé zemi politické překážky. Demokracie je v porovnání s autokracií v kritické situaci slabá.

Shrnul jste potíže s municí a zbraněmi. Jak je to ale s lidmi? Má Ukrajina dost zkušených vojáků, kteří bojují například už několik let? Nebo je to tak, že jich mnoho skončilo s vážnými zraněními či padli?

Lidé jsou unavení. Jsou ve válce už několik let, jsou vyčerpaní a znavení fyzicky. Část lidí padla. Bohužel zemřeli ti nejlepší z nejlepších vojáků. Dnes bojují mobilizovaní. Někteří skončili v zajetí. Rusů je prostě víc. Oni poslali na svou stranu fronty 400 tisíc mužů. Tolik my jich nemáme. Mají jasnou převahu v mužstvu. Nehledě na to, že jejich vojáci jsou často netrénovaní a nepřipravení, oni bojují samotnou početní převahou. Stejně tak jako v případě munice.

Zmínil jste Avdijivku. Podle mě je to obrovský symbol pro Ukrajince, ale i pro Rusy. Jak vnímáte její ztrátu?

Nám bylo jasné, že Avdijivku dřív nebo později ztratíme. V prosinci už bylo jisté, že se to stane, když jsme na mapě viděli, jak nás obkličují. Navíc nepřišla pomoc z USA, kde o ní nehlasoval Senát ani Sněmovna reprezentantů. Proto bylo zřejmé, že do konce února o Avdijivku přijdeme. Stalo se. Nevnímal bych to ale úplně negativně. Rusům se tím neotevřela žádná přímá cesta na Lvov nebo Košice. Budou tam jiná města, ale není to zas takové drama.

Jak je na tom společnost? Mnoho měsíců civilisté vlastně neslyšeli z fronty dobré zprávy...

Přijímají to špatně. Lidé se ze situace hroutí. Hodně obyvatel zůstalo za hranicemi, také vaše země jich mnoho přijala. S každým přibývajícím měsícem se jich víc a víc rozhoduje, že v zahraničí zůstanou. Není důležité, jestli je to Praha, Varšava nebo New York. Lidé tam zapustí kořeny. Jde hlavně o ženy, děti a také o muže, kteří nějakým způsobem odjeli ze země. Ti všichni si uvědomí, že si musí najít práci, že musí začít podnikat nebo něco dělat.

Tyto lidi ale Ukrajina ztrácí…

Ano. Na Ukrajině je také situace složitá. Je tu hlasitá menšina, která volá po tom, že se hranice musí vrátit do stavu z roku 1991. To je logický požadavek. Je to naše území, ale realita je jiná. Nemáme toho jak dosáhnout. Nemáme lidi, zbraně ani potřebnou podporu. Já bych také chtěl, aby se nám vrátil Krym, ale na to nemáme zdroje. Musíme být realisté. Většina mlčí a menšina bohužel žádá pokračování války.

Jak ukrajinská společnost vnímá to, co se děje na Západě? Už jste zmínil, že západní země Ukrajině poskytují pomoc. Nebo spíše slibují, že ji pošlou – zbraně, munici i vše ostatní. Realita přitom vypadá poněkud jinak a pomoc, zdá se, není dostatečná...

My jsme opravdu nesmírně vděční za každou pomoc. Nemůžeme říkat: ‚Vy nám musíte něco dávat‘. My vám děkujeme za všechno, co děláte. Když se rozpadl Sovětský svaz, zůstalo na Ukrajině dvacet procent z jeho hospodářství. Přišli jsme o to. Už je to historie. My jsme vděční a nemůžeme si diktovat: ‚Češi, dejte nám tohle, a Němci, dejte nám tamto‘. Prosím, dejte nám, co můžete, my jsme vám za to opravdu vděční. Co můžeme, koupíme, nebo nám to dejte na dluh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo noční údery na Kyjev

Ruská armáda zahájila útok balistickými střelami na Kyjev. Na telegramu to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Zasažena byla Oboloňská čtvrť, podle původních informací tam měla hořet dvacetipatrová budovat. Při úderech zemřel jeden člověk, dalších dvanáct osob utrpělo zranění. Podle vojenské správy metropole bylo zasaženo celkem sedm míst.
00:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 8 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 12 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 12 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 13 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 13 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.