Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Nahrávám video

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.

„Soška Oscara se nalezla a je bezpečně v naší péči ve Frankfurtu,“ sdělily v pátek odpoledne aerolinky. Dodaly, že s Talankinem jsou v kontaktu a ocenění mu co nejrychleji předají. Sdělily také, že zahájily vnitřní vyšetřování události a že se za incident omlouvají.

Při středeční kontrole na newyorském letišti pracovníci Úřadu pro bezpečnost v dopravě (TSA) z bezpečnostních důvodů Talankinovi nepovolili mít Oscara u sebe během letu kvůli tomu, že by údajně mohl být použit jako zbraň.

Jelikož Talankin neměl žádné mimokabinové zavazadlo, do kterého by mohl sošku uložit, byl nucen Oscara odbavit samostatně. BBC zhlédla video, na kterém zaměstnanci letecké společnosti Lufthansa cenu balí do bublinkové fólie a ukládají do krabice.

Americký režisér David Borenstein, který je společně s Talankinem pod dokumentem podepsán, na instagramu zveřejnil fotografii krabice pořízenou Talankinem. Soška, jak uvedla BBC, měří na výšku 34 centimetrů, váží 3,9 kilogramu a její výroba stojí až tisíc dolarů (21 tisíc korun).

Načítání...

Lufthansa dříve sdělila, že se incidentu věnuje s nejvyšší péčí a naléhavostí a že provádí zevrubné vnitřní vyšetřování, aby se soška co nejdříve našla. „Této situace hluboce litujeme,“ uvedly aerolinky v prohlášení.

Výkonná producentka filmu Robin Hessmanová telefonicky pomáhala Talankinovi jednat v New Yorku s letištní ostrahou, protože režisér nemluví plynně anglicky. Zároveň poukázala na to, že Talankin až dosud létal s Oscarem v příručním zavazadle bez potíží na mezinárodních i vnitroamerických letech a že americkému herci Leonardu DiCapriovi „by se něco takového na letišti nestalo“.

Borenstein se podobně jako Hessmanová pozastavil nad tím, že držitel Oscara nesměl s cenou na palubu. „Hledám a nemohu najít jediný případ, kdy by někdo byl nucen odbavit Oscara. Zacházeli by takhle s Pavlem, kdyby to byl nějaký slavný herec?“ položil si otázku režisér.

S odbavením měl Talankin potíže jako jediný, ale i slavní herci v minulosti o svou sošku dočasně nebo i trvale přišli. Jared Leto a Angelina Jolie ji někam založili a Colin Firth Oscara za film Králova řeč zapomněl na toaletách během oslav.

Dokument o válečné propagandě na ruských školách

Talankin, který se v New Yorku zúčastnil promítání snímku a debaty se studenty, režíroval film společně právě s Borensteinem. Dokument sleduje působení válečné propagandy na ruských školách v době, kdy Moskva vede agresi proti Ukrajině. Záběry pořídil Talankin, který žil v desetitisícovém ruském městě Karabaš.

Talankin pracoval jako učitel na tamní základní škole a se začátkem plnohodnotné ruské agrese se náplň jeho práce proměnila, když byl pověřen zavedením nového válečného vzdělávacího plánu obsahujícího speciální lekce a organizování propagandistických akcí. Vše zároveň musel dokumentovat na kameru a materiál odesílat ministerstvu školství.

Frustrovaný učitel se rozhodl kameru nevypínat a zachycovat nejen státem nařízené aktivity, ale i ostatní dění ve škole a mimo ni. Ve stejnou dobu se také seznámil s Borensteinem a společně našli způsob, jak natočený materiál dostat ze země.

Snímek letos dostal vedle amerického Oscara za nejlepší dokumentární celovečerní film také například britskou cenu BAFTA za nejlepší celovečerní dokument. Česká televize se ho chystá vysílat 5. května od 21 hodin na programu ČT2.

Film vznikl ve spolupráci dánské produkční společnosti Made in Copenhagen a tuzemské společnosti PINK. Tuzemský koproducent se podílel na zvukové a obrazové postprodukci snímku a stal se klíčovým partnerem pro zajištění bezpečnosti protagonisty filmu.

Ruské ministerstvo spravedlnosti Talankina v březnu zařadilo na seznam takzvaných zahraničních agentů. Tamní zákon o zahraničních agentech přijalo v roce 2012 a postupně ho rozšířilo a zpřísnilo. Označení zahraniční agent, které má od dob Sovětského svazu hanlivý podtext, obnáší mimo jiné další vládní kontrolu a je považováno za jeden z prostředků úřadů k potlačování kritiků ruského režimu vládce Vladimira Putina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 41 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...