Taliban a jeho odpůrci tvrdě bojují o údolí Pándžšír. Obě strany proklamují vítězství

Taliban spustil rozsáhlou ofenzivu proti údolí Pándžšír, kde se opevnila Fronta národního odporu. Hnutí tvrdí, že oblast ovládlo, odpůrci to ale popírají. Evropská unie je připravena při splnění konkrétních podmínek s Talibanem jednat, dle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella to ale neznamená, že by se chystala uznat vládu islamistů. V jejím čele by měl podle zdrojů agentury Reuters stanout Abdul Ghaní Baradar.

 V provincii Pándžšír a tamním stejnojmenném údolí, které zůstává poslední baštou odporu proti Talibanu, se stupňují boje. Taliban tvrdí, že povstalcům přivodil těžké ztráty a ovládl celou zemi. „Díky milosrdenství Alláha držíme celý Afghánistán. Porazili jsme rebely a Pandžšír je nyní pod naším velením,“ cituje Reuters jednoho z velitelů jednotek Talibanu.

Fronta národního odporu (FNO) to ale odmítá a zdůrazňuje, že islamisty odrazila. „Talibanská propaganda opakuje, že Pándžšír padl. Za uplynulý týden jsme viděli, že pravdou je opak. Je to Fronta národního odporu, která je donutila se stáhnout,“ cituje BBC mluvčího FNO.

Podle BBC mají urputné boje o údolí stovky obětí.

V Pándžšíru dál zůstává i bývalý viceprezident Amrulláh Sálih, který podporuje vůdce Pándžšíru Ahmada Masúda. Na sociálních sítích zveřejnil video, kde popírá zprávy o tom, že uprchl, a potvrzuje urputné boje o údolí. „Bezpochyby jsme v obtížné situaci. Čelíme invazi Talibanu. Na jejich straně jsou oběti, my také máme mrtvé… Nevzdáme se. Budeme bojovat za Afghánistán,“ prohlásil Sálih.

Masúd dříve uvedl, že je připraven s Talibanem jednat, a vyzval k vytvoření vlády v Kábulu, která by zahrnovala všechny afghánské etnické skupiny. Varoval ale, že pokud se bojovníci Talibanu pokusí vstoupit do údolí Pandžšír, postaví se jim jeho síly na odpor.

Mluvčí Talibanu Zabiulláh Mudžáhid sdělil, že bojovníci hnutí se k údolí přemístili poté, co rozhovory se silami odporu selhaly. Mluvčí Národní fronty odporu Fahím Daští řekl BBC, že jednání nebyla úspěšná kvůli zcela rozdílným názorům obou stran.

  • Jedna z nejmenších afghánských provincií, nachází se severně od Kábulu a je domovem asi sto padesáti až dvou set tisíc lidí z různých etnických skupin, převážně Tádžiků.
  • Tamní údolí řeky Pándžšír je vklíněno mezi horské vrcholky dosahující tří tisíc metrů a historicky je známé jako naleziště drahokamů a dalších nerostných surovin.
  • Dosud nikdy nedobyté údolí Pandžšír ovládá Ahmad Masúd, syn legendárního vůdce afghánské opozice proti Talibanu a předtím proti sovětské okupaci Ahmada Šáha Masúda, který zahynul v roce 2001 při atentátu spáchaném teroristickou sítí al-Káida.
  • V posledních dvaceti letech zaznamenal region rychlý ekonomický rozvoj, byly zde vystavěny vodní a větrné elektrárny, nové silnice či vysílač. 
  • Zdroj: ČTK
Nahrávám video

Analytik Břetislav Tureček, který byl hostem pořadu Horizont ČT24, uvedl, že pándžšírské údolí má vysokou symbolickou hodnotu. „Je to místo, odkud i v 90. letech byla vedena válka proti Talibanu. Tehdy se to území ubránilo, ovšem bylo daleko větší, takzvaná Severní aliance ovládala celý severovýchod Afghánistánu, nejenom Pándžšír. Tentokrát je to území procentuálně zanedbatelné a upřímně řečeno, Taliban by se obešel i bez něj,“ řekl. 

EU: Spolupráci se nelze vyhnout, uznání to neznamená

O situaci v zemi jednali i představitelé EU. „Abychom mohli podporovat afghánské obyvatelstvo, budeme muset spolupracovat s Talibanem, což neznamená uznání (jeho vlády). Je to pracovní dohoda,“ prohlásil Borrell po setkání šéfů diplomacií. 

Země EU se podle něj shodly na tom, že spolupráci s Talibanem se nelze vyhnout, její intenzita ovšem bude záviset na tom, jak islamistické hnutí přistoupí ke svému vládnutí a k unijním požadavkům.

Evropský blok mimo jiné chce, aby Taliban respektoval vládu práva a dodržoval lidská práva, umožnil další evakuace ze země či vznik přechodné vlády otevřené i dalším subjektům. Země by se pod jeho vedením rovněž neměla stát útočištěm pro teroristy. EU také požaduje, aby do země mohla proudit humanitární pomoc, která by zlepšila situaci nejchudších skupin obyvatel a pomohla předejít masové emigraci.

Pokud to bezpečnostní okolnosti dovolí, chce Unie situaci přímo na místě monitorovat prostřednictvím stálé mise v Kábulu, dodal Borrell.

Nahrávám video

„Operační kontakt s Talibanem je nutný, abychom mohli dostat lidi ven,“ nechal se slyšet generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle nějž v zemi zůstávají tisíce Afghánců ohrožených kvůli předchozí spolupráci se spojeneckými silami. Stoltenberg také varoval před uspěchaností – spojenci by se podle něj neměli spokojit se sliby Talibanu. „Musíme je soudit podle činů, ne na základě slov,“ zdůraznil.

Ruský prezident Vladimir Putin k vládě Talibanu v Afghánistánu v pátek poznamenal, že čím dříve islamistické hnutí vejde do rodiny civilizovaných národů, tím snadnější s ním bude navázat kontakty, klást otázky a požadavky. „V rámci civilizovaných vztahů se musí dodržovat jistá civilizovaná pravidla,“ konstatoval prezident země, kde je Taliban zakázán jako teroristická organizace. Případnou legalizaci by dle Putina mělo mezinárodní společenství řešit společně.

V čele nové afghánské vlády bude zřejmě dvojka Talibanu

Agentura Reuters s odvoláním na nejméně tři zdroje z Talibanu informovala, že šéfem nové afghánské vlády bude druhý nejvýznamnější muž hnutí Abdul Ghaní Baradar. Vysoké funkce v novém kabinetu zaujmou podle Reuters také mulla Muhammad Jakúb, syn zesnulého zakladatele Talibanu mully Muhammada Umara, a Šer Muhammad Stanikzáí, který doposud působil jako zástupce šéfa politické kanceláře hnutí Baradara.

„Všichni nejvyšší vůdci dorazili do Kábulu, kde probíhají poslední přípravy na oznámení nové vlády,“ řekl Reuters jeden ze zdrojů pod podmínkou anonymity. Podle některých médií se oznámení nové vlády očekávalo již v pátek po poledních modlitbách. Mluvčí Talibanu ale agentuře AFP řekl, že nové vedení bude známo nejdříve v sobotu. „Žádné oznámení či ceremoniál související s novou vládou nejsou na pátek plánovány.“ 

Nejvýše postaveným mužem v Afghánistánu má být podle dřívějších zpráv vůdce islamistického hnutí mulla Hajbatulláh Achúndzáda, který se soustředí především na náboženské otázky. Předseda vlády mu bude podřízen.

Za předchozího režimu Talibanu v letech 1996 až 2001 byl v čele Afghánistánu mulla Umar, označovaný titulem vůdce věřících. Vládu tvořila nevolená rada, která vládla autokraticky a prosazovala radikální formu islámského práva šaría, dokud nebyla svržena za pomoci invaze zahraničních vojsk.

Taliban po svém srpnovém nástupu k moci slíbil, že do vlády přizve více stran. Hnutí se také snaží vystupovat umírněněji než dříve, mnozí Afghánci mu ale nevěří. Ve vládě nebudou mít zastoupení ženy, které zatím marně volají po rovnoprávnosti.

Do řízení země chce promlouvat také několik bývalých politiků, kteří neuprchli. Například exministr financí Omar Zachílvál přisuzuje rychlé vítězství islamistů vedení uprchlého prezidenta Ašrafa Gháního, které prý lidé nesnášeli. „Jsme zřejmě jedni z mála lidí, kteří tu společně jednají s Talibanem. Jsem optimista. Bude to snadné? Nikoliv,“ prohlásil Zachílvál.

Spory uvnitř Talibanu

Analytici v posledních dnech upozorňují, že Taliban není zdaleka tak jednotný jako pod vedením mully Umara v devadesátých letech, jenž měl absolutní moc. Zdroje z hnutí agentuře Reuters řekly, že Taliban tvoří různé skupiny, jejichž zájmy a priority se při jednání o vládě musí vzít v úvahu.

Podle indického listu Hindustan Times představuje jednu z frakcí klan Hakkání, který v minulých týdnech významně posílil svou pozici tím, že stál za obsazením Kábulu, včetně prezidentského paláce či ministerstva obrany. Klan má silné vazby na Pákistán a byl v posledních letech jednou z nejmocnějších a nejobávanějších povstaleckých skupin. Na svědomí má řadu útoků na afghánské a zahraniční vojáky.

Tradičním sídlem Talibanu je Kandahár, kde má své stoupence syn zakladatele hnutí mulla Muhammad Jakúb. „Kandahárská frakce byla v minulosti v rozhodovacím procesu vlivnější, ale síť Hakkání nyní posílila, protože se ujala kontroly nad Kábulem,“ řekl Reuters jeden z velitelů islamistů, který si nepřál být jmenován.

Rozpory údajně nepanují jen mezi klanem Hakkání a stoupenci mully Jakúba. Mulla Jakúb se snaží přivést do vlády spíš vojenské prvky na rozdíl od druhého nejvyššího muže Talibanu mully Baradara, který staví na prvcích politických, píše list Hindustan Times. Mulla Jakúb, který je rovněž členem vojenské komise Talibanu, podle indického deníku prohlásil, že ti, kteří žili v luxusu v katarské metropoli Dauhá, nemohou diktovat podmínky těm, kteří vedli svatou válku proti americkým okupačním silám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...