Texas omezil čínské vlastnictví a zřídil zvláštní jednotku

V americkém Texasu budí emoce nový zákon, který omezuje lidem a firmám z Číny, Ruska, KLDR a Íránu nákup a pronájem nemovitostí. Úřady argumentují ochranou národní bezpečnosti, řada zejména čínských přistěhovalců ale mluví o xenofobii a přepisování pravidel demokracie.

Texaský zákon SB 17 vznikl začátkem letošního roku a v červnu ho podepsal republikánský guvernér Greg Abbott, který jej označil za „nejpřísnější zákaz v Americe“, jehož cílem je odradit zahraniční „protivníky“ od působení ve druhém největším státě USA s druhou největší ekonomikou.

Abbott tvrdí, že jeho nejvyšší prioritou je bezpečnost a ochrana obyvatel Texasu. Zákon vešel v platnost 1. září a za jeho porušení hrozí pokuta více než čtvrt milionu dolarů nebo vězení.

Legislativa zakazuje určitým osobám a organizacím ze zemí označených za hrozbu pro národní bezpečnost nabývat nemovitosti v Texasu – včetně domů, komerčních prostor a zemědělské půdy. Omezuje i dobu, po kterou si mohou nemovitost pronajmout, a to na méně než jeden rok, uvádí server BBC News.

Čínská špionáž na vzestupu

První na seznamu „nepřátel“ je uvedena Čína, kterou texaští politici viní z používání „nátlakových, podvratných a zhoubných vlivových aktivit k oslabení Spojených států“ ve snaze předčit USA ekonomicky, vojensky a politicky.

Podle BBC legislativní úsilí v Texasu částečně vyvolalo kontroverzní odkoupení 140 tisíc akrů pozemků poblíž letecké základny Laughlin čínským podnikatelem Sun Kuang-sinem pro větrnou farmu v letech 2016 až 2018.

Projekt se nakonec neuskutečnil, jelikož Texas schválil zákaz dohod s určitými zahraničními společnostmi v oblasti „kritické infrastruktury“. Texaský senátor John Cornyn loni varoval, že Sun jako člen Komunistické strany Číny a bývalý vysoce postavený vůdce čínské armády měl nejspíše instrukce přímo od vlády v Pekingu.

Riziko v posledních letech stoupá. Průzkum provedený washingtonským think tankem Centrum pro strategická a mezinárodní studia odhalil mezi lety 2000 až 2023 celkem 224 případů čínské špionáže namířené proti Spojeným státům.

Například v roce 2020 vláda USA uzavřela čínský konzulát v Houstonu, protože podle vysoce postavených amerických úředníků špionážní a vlivové aktivity konzulátu dosáhly úrovně, která ohrožovala národní bezpečnost. Čínští agenti se kupříkladu v roce 2022 on-line vydávali za Američany a brojili proti výstavbě závodu na zpracování vzácných zemin v Texasu, upozornila nezisková Nadace pro obranu demokracií (FDD).

Nový zákon se nevztahuje na občany USA a držitele zelené karty. Osoby s platnými vízy budou mít i nadále nárok vlastnit jednu nemovitost, v níž pobývají. Kritici však tvrdí, že bez ohledu na výjimky je norma diskriminační a kdokoli, kdo vypadá jako Číňan, by mohl být podroben nespravedlivé kontrole.

V roce 2023 žilo v Texasu nejméně 120 tisíc lidí, kteří se narodili v pevninské Číně. „Je to protiasijské, protiimigrantské a konkrétně namířené proti čínským Američanům,“ řekl BBC texaský demokratický poslanec Gene Wu.

Obvinění z diskriminace

Nezisková organizace Chinese American Legal Defense Alliance (CALDA) podala v červenci žalobu jménem tří držitelů víz z Číny s argumentem, že zákon je protiústavní. Soudce později případ zamítl a postavil se na stranu generálního prokurátora státu, který uvedl, že žalobci – držitelé studentských a pracovních víz žijící v Texasu – nebudou zákonem osobně dotčeni.

Pro širší skupinu držitelů víz ze čtyř zemí však nedostatek jasného výkladu právních ustanovení stále vyvolává nejistotu, píše BBC. CALDA se již proti rozsudku odvolala.

Čínský podnik v USA – ilustrační foto
Zdroj: Reuters/Carlo Allegri

Absolventka texaské univerzity Čchin-lin Li v žalobě uvedla, že ji norma šokovala. „Pokud neexistují lidská práva, pak jsme zpátky tam, kde jsme byli před 150 lety,“ upozornila. „Myslím, že to lidem zabrání ve studiu a práci tady, protože je to spousta problémů, když na to jen pomyslím,“ dodala.

Novou legislativu kritizuje i majitel autobazaru Jason Jüan, který jako naturalizovaný občan USA narozený v Číně dosud považoval Texas za svůj domov. Ve volném čase vedl demonstrace a legislativu označil za „Zákon o vyloučení Číňanů z roku 2025“ s odkazem na kontroverzní normu z roku 1882, jež zakazovala imigraci čínských dělníků do USA.

Do roku 1965 platil v Texasu pozemkový zákon, který omezoval nákup pozemků osobami, jež nejsou občany USA. Byl ale zrušen, protože byl považován za „nepřiměřený a diskriminační“ a namířený proti „ekonomickému rozvoji“. „Zákaz vlastnictví domu lidem, jako jsem já, na základě jejich země původu, je diskriminační,“ řekl teď BBC Jüan.

Miliony dolarů v ohrožení

Nový zákon by podle kritiků mohl znamenat milionové ztráty pro stát Texas. Kromě malých podniků by změny mohly ovlivnit i působení nadnárodních společností z Číny. Mezi lety 2011 až 2021 stálo 34 čínských firem za 38 investičními projekty v Texasu. Kapitálové investice činily 2,7 miliardy dolarů a vytvořeno bylo 4682 pracovních míst, shrnuje BBC.

Některé firmy již údajně hledají alternativy. Makléřka komerčních nemovitostí se sídlem v Dallasu Nancy Linová sdělila britskému serveru, že několik potenciálních čínských klientů pozastavuje své investiční plány, včetně některých v sektoru elektromobilů a solárních panelů.

„Pokud se tento problém nepodaří vyřešit, myslím, že pro čínské společnosti bude obtížnější vstoupit na trh v Texasu. Ty, které již mají stávající nájemní smlouvy, je nemohou obnovit. Pokud ano, může to být pouze na maximálně jeden rok,“ konstatovala makléřka.

Pozemková omezení pro cizince zavedla i řada jiných států USA. Celkem třicet z nich už schválilo dohromady 54 zákonů, jež omezují vlastnictví nemovitostí zahraničními subjekty. Celkem 26 z nich bylo přijato po roce 2021, dvanáct během letošního roku, uvádí čínsko-americká nevládní organizace Výbor 100.

Například Ohio zvažuje ještě přísnější zákaz pro „nepřátelské země“, který by se mohl vztahovat i na držitele zelené karty. „Snaží se přepsat pravidla demokracie, ale stále existuje šance, že bychom mohli změnit kurz,“ řekl BBC Jüan. „Jinak se USA začnou mnohem více podobat Číně,“ obává se aktivista.

Speciální jednotka

Texas navíc zřídil v rámci jiného zákona SB 2514 při svém ministerstvu veřejné bezpečnosti vůbec první jednotku, která má od začátku září bojovat proti zhoubnému zahraničnímu vlivu, upozornila nezisková Nadace pro obranu demokracií.

Oficiálním úkolem této jednotky je bránit vyvíjení nátlaku na obyvatele státu, chránit je před operacemi „protivníků ze zahraničí“, posílit státní agentury a chránit kritickou infrastrukturu. Zákon také aktualizuje státní program školení v oblasti kybernetické bezpečnosti tak, aby zahrnoval vzdělávání o zahraničním zhoubném vlivu.

Čínsko-americké vztahy
Zdroj: Reuters/Dado Ruvic/Illustration

Většina státních zákonů namířených proti zahraničnímu vlastnictví byla přijata od roku 2023, tedy ve stejném roce, kdy se čínský špionážní balon objevil v severoamerickém vzdušném prostoru, což vedlo k významnému zhoršení americko-čínských vztahů, podotýká BBC.

Kongres USA v současné době projednává osmnáct návrhů zákonů týkajících se této problematiky. Vláda prezidenta Donalda Trumpa už oznámila, že plánuje zakázat čínským občanům nákup zemědělské půdy v USA.

Podle amerického ministerstva zemědělství vlastnili investoři propojení s Čínou k 31. prosinci 2023 v USA 112 234 hektarů zemědělské půdy, íránští investoři přiznali 1226, Rusové 4,5 hektaru a KLDR nic.

Velká část pozemků ovládaných Čínou je vlastněna společností Smithfield Foods, kterou v roce 2013 získala skupina WH, čínský konglomerát vedený magnátem Wan Longem, informoval server The Straits Times.

Pokud jde o samotný vliv nepřátelských aktérů, Washington v poslední době úsilí spíše snížil, všímá si FDD. Nadace poznamenala, že Trumpova administrativa kupříkladu zrušila pracovní skupinu pro zahraniční vliv při ministerstvu spravedlnosti a omezila kapacity v tomto směru rovněž u diplomacie a resortu vnitřní bezpečnosti.

Šéfka zpravodajských služeb Tulsi Gabbardová nedávno oznámila svůj záměr rozpustit Centrum pro zahraniční škodlivý vliv. Všechny tyto skupiny přitom podle FDD sehrály klíčovou roli při odhalování vlivových operací vedených z ciziny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...