Tradičně neutrální Omán posiluje vztahy s Ruskem

Omán, který se tradičně prezentuje jako neutrální země, v posledních letech prohlubuje hospodářské a diplomatické vztahy s Ruskem. Jde mimo jiné o strategii, jak zajistit naplnění Vize 2040, která má snížit závislost země na příjmech z ropy. Omán často zastává v regionu roli mediátora. Začátkem května Maskat zprostředkoval příměří mezi USA a jemenskými islamisty hútii a hostí jaderné rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem.

Ománská neutrální zahraniční politika pod vedením jeho dlouholetého vůdce Kábúse bin Saída, který zemřel v roce 2020, prošla v posledních dekádách důležitými změnami, zejména poté, co se dostal k moci jeho bratranec, současný sultán Hajtham bin Tárik, píše blízkovýchodní server Manara Magazine.

Maskat s Moskvou navázaly diplomatické vztahy v roce 1985, tedy v době, kdy v čele Sovětského svazu stanul reformátor Michail Gorbačov. Mezi zeměmi přitom dříve panovalo značné napětí. Během povstání v Dafáru mezi lety 1963 až 1976 Sověti podporovali marxistickou Lidovou frontu pro osvobození Ománu a tehdejší sultán Kábús žádal o mezinárodní podporu, aby zastavil šíření komunismu z jižního Jemenu do sousedního Dafáru, připomíná web The New Arab.

Názorová shoda

Aktuálně ale Rusko a Omán zastávají stejné postoje k řadě palčivých témat týkajících se regionu. Omán byl jedinou zemí Rady pro spolupráci arabských států v Perském zálivu, která udržovala vztahy s Rusy podporovaným syrským diktátorem Bašárem Asadem až do loňského pádu režimu. Obě země rovněž kritizovaly vojenskou intervenci Saúdské Arábie v Jemenu a blokádu Kataru v roce 2017, jejíž ukončení se Maskat snažil zprostředkovat.

V roce 2023 se setkal s ruským vládcem Vladimirem Putinem i ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem ománský korunní princ a ministr kultury Sajíd Teazín bin Hajtham al-Saíd, který vyjádřil tehdy souhlas s představou šéfa Kremlu ohledně vybudování „nového světového řádu a hospodářských vztahů bez dvojích standardů a nových center mezinárodní ekonomiky“.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov (vpravo) se svým ománským protějškem Sajídem Teazínem bin Hajthamem al-Saídem v Moskvě v červenci 2023
Zdroj: Reuters/Natalia Kolesnikova

Bující obchod

Oteplování vztahů je patrné i v oblasti ekonomiky. Objem obchodu mezi oběma státy vzrostl mezi lety 2021 až 2024 na dvojnásobek a loni činil 346 milionů dolarů. Zatímco Omán do Ruska vyváží hlavně kovy, zemědělské a rybí produkty, opačným směrem proudí obilí, stavební materiály a stroje.

Ruské investice v Ománu navíc v roce 2024 dosáhly více než třiceti milionů dolarů, upozornil server Arabinform Journal. Registrováno bylo v zemi loni 277 firem s ruským podílem, napsal web Oman Observer.

Historická návštěva

Koncem letošního dubna se stal Hajtham bin Tárik historicky prvním vládcem této blízkovýchodní země, který zavítal na oficiální návštěvu do Ruska. V Moskvě jednal přímo s Putinem.

Obě země při té příležitosti podepsaly deset dohod týkajících se posílení spolupráce v oblasti obchodu, diplomacie, zemědělství, energetiky, dopravy, vzdělávání či bezpečnosti. Státy se zavázaly společně bojovat proti terorismu i změnám klimatu a odsouhlasily program zrušení vízové povinnosti.

Během vřelé schůzky ruský vládce s bin Tárikem podpořili dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu a apelovali na stažení izraelských sil ze všech okupovaných palestinských území. Jelikož je Omán hlavním zprostředkovatelem dialogu mezi USA a Íránem, Putin podrobně hovořil se sultánem také o regulaci íránského jaderného programu.

Putinův poradce Jurij Ušakov přitom nabídl ruskou pomoc při zprostředkování nové dohody. Rusko má sice omezený vliv a kapacitu ovlivňovat americko-íránské rozhovory, nicméně opakovaně dává najevo touhu stát se klíčovým hráčem v regionu, poznamenal New Arab.

Ománský sultán Hajtham bin Tárik s ruským vládcem Vladimirem Putinem při setkání v Moskvě v dubnu 2025
Zdroj: Reuters/Sputnik/Sergei Savostyanov

Postoj k rusko-ukrajinské válce

Rusko-ománské vztahy nijak zvlášť nepoznamenal ani vpád sil Kremlu na Ukrajinu v roce 2022. Přestože Omán v březnu 2022 na Valném shromáždění OSN hlasoval pro odsouzení totální ruské invaze, diplomatické vazby na Moskvu neomezil, upozorňuje New Arab.

Už v květnu 2022 se například uskutečnilo jednání ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova s jeho ománským protějškem Sajídem al-Busaidím. Ten následně zdůraznil neutrální postoj své země ke konfliktu a uvedl, že chyby byly před jeho vypuknutím na obou stranách. Zpochybnil také, že by západní sankce mohly přispět k ukončení války.

Maskat trvá na své politice neangažovanosti, což mu otevírá v Kremlu dveře k prohlubování spolupráce. „Navzdory tomu, že Rusko zneužívá potraviny jako zbraň a sabotuje dohodu o vývozu obilí z oblasti Černého moře, Omán v roce 2023 dovezl z Ruska pšenici v hodnotě 132 milionů dolarů. Zachování tohoto dodavatelského řetězce obchodu s obilím zmírnilo inflační rizika a bylo zásadní pro širší ekonomickou stabilitu Ománu,“ podotýká New Arab.

Blízkovýchodní weby bin Tárikovu dubnovou návštěvu Moskvy označují za novou éru. „Toto partnerství odráží adaptivní strategie obou zemí uprostřed globálních politických a ekonomických transformací,“ uvedl server Arabinform Journal s tím, že významným aspektem dohod byl závazek podporovat projekty nízkouhlíkového rozvoje a hospodářskou spolupráci.

„Nejnovější vývoj ve vztazích mezi Ománem a Ruskem svědčí o širším přeskupení současného multipolárního mezinárodního systému, v němž menší státy zaujímají přístup taktického vyvažování mezi Východem a Západem,“ píše Manara Magazine.

Optimismus ohledně užší spolupráce mezitím přichází z obou států. Zpráva Ruské rady pro mezinárodní záležitosti z února 2025 ocenila potenciál strategického partnerství a vyjádřila optimismus, že protizápadní nálady v Ománu vyvolané válkou v Gaze poskytnou Rusku ekonomické příležitosti.

Ambiciózní Vize 2040

Vlivný ománský ekonom Júsuf bin Hamed al-Baluší zase podle New Arab vyjádřil naději, že ruští inženýři a stavební firmy by mohli pomoci s rozvojem přístavů, logistických center a chytrých měst v rámci klíčového projektu Vize 2040. Ten ohlásil v roce 2020 současný sultán.

Ambiciózní program se dotýká hospodářství, sociální oblasti i kultury a jeho hlavním cílem je diverzifikace ekonomiky Ománu, která je do značné míry závislá na příjmech z ropy. Země plánuje do roku 2030 produkci jednoho milionu tun zeleného vodíku ročně, do roku 2050 až osmi milionů tun.

Pro Maskat je tak nyní stěžejní navázat silná mezinárodní partnerství na Západě i na Východě. Sultanát již uzavřel mezinárodní investiční dohody mimo jiné s Velkou Británií, Japonskem nebo Belgií. Očekává se, že investice do těchto projektů překročí dvacet miliard dolarů, což Omán staví do pozice lídra v oblasti vývozu udržitelné energie, uvádí Arabinform Journal.

Ománský sultán Hajtham bin Tárik s britským premiérem Keirem Starmerem v srpnu 2024
Zdroj: Reuters/Alberto Pezzali

„Rozvíjející se vztahy mezi Ománem a Ruskem představují cennou příležitost, založenou na společných výhodách a strategickém plánování. I když se současné objemy obchodu mohou jevit skromné, existuje silný základ a značný potenciál pro růst. Sílící ruský zemědělský export, zejména pšenice a ječmene, může účinně podpořit cíle Ománu v oblasti potravinové bezpečnosti, čímž se zemědělský obchod stává klíčovou oblastí zájmu. Zároveň mohou jedinečné ománské produkty najít cenné trhy v rámci velké ruské spotřebitelské základny,“ popisuje al-Baluší v komentáři zveřejněném finančním webem Zawya.

V globalizovaném světě podle tohoto experta představuje Omán jako aktivní mediátor lákadlo pro investory a stává se žádaným obchodním centrem. Rusko zase funguje pro blízkovýchodní zemi jako brána na euroasijské trhy a k příležitostem technologické spolupráce mimo Perský záliv.

V době západních sankcí a sílící nevraživosti mezi USA a Čínou lze podle odborníků očekávat, že sbližování Moskvy s Maskatem bude pokračovat. „Ekonomický pragmatismus, strategická diverzifikace a politická neutralita jsou charakteristickými znaky přístupu Ománu, které zajišťují jeho rostoucí význam na světové scéně,“ míní Arabinform Journal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 6 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 9 hhodinami

Ukrajinští záchranáři dorazili do Francie pomáhat při hašení lesních požárů

Ukrajinská státní záchranná služba (SES) oznámila, že 2. srpna dorazil smíšený tým ukrajinských záchranářů do francouzského departementu Gironde, kde posoudil situaci v místě rozsáhlých lesních požárů. Zástupce hasičského a záchranného sboru departementu Gironde Aurélien Pétit uvedl, že odborníci z Ukrajiny budou vzhledem ke svým jedinečným zkušenostem s hašením rozsáhlých požárů působit v nejnáročnější oblasti.
před 11 hhodinami

Lesní požár poblíž Athén se zatím stále nedaří dostat pod kontrolu

Stovky řeckých hasičů již čtvrtý den bojují s hořícími lesy severozápadně od hlavního města. Jen v oblasti Attiky, historickém regionu Řecka, kde leží i Athény, již oheň pohltil přes sto domů a tisíce hektarů borových lesů a zemědělské půdy. Hašení ztěžují oblaka hustého kouře. Silný vítr, který plameny ještě více rozdmýchává, navíc znemožňuje specializovaným letounům nasávat mořskou vodu a hasit ze vzduchu, takže pozemní jednotky bojují s plameny samy. Předběžné vyšetřování naznačuje, že lesní požár byl způsoben jiskrami z vibrujících vodičů na soukromém elektrickém vedení přenášejícím elektřinu z větrných turbín. Dva lidé již kvůli tomu byli zatčeni a čelí obvinění ze žhářství. Víkendová srážka hasičských vrtulníků, při které zemřeli dva lidé, se nadále vyšetřuje.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.