Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Nahrávám video

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.

Odložení vojenských akcí Trump podmínil úspěchem aktuálních schůzek a diskuzí, které podle něj budou pokračovat v tomto týdnu. Dosavadní vyjednávání označil na své sociální síti Truth Social mimo jiné za detailní a do hloubky jdoucí.

Svým rozhodnutím Trump prodloužil sobotní ultimátum, kdy dal blízkovýchodní zemi 48 hodin na úplné otevření Hormuzského průlivu pod pohrůžkou zničení íránských elektráren.

Nahrávám video

Írán popírá, že by s USA jednal

Íránské zpravodajské agentury však Trumpova slova popírají. Agentura Fars s odkazem na své zdroje uvádí, že Írán s USA nejedná přímo ani nepřímo. „Žádná jednání se nekonala a ani se nekonají,“ uvedla agentura Tasním. „Nekonají se jednání mezi Teheránem a Washingtonem,“ napsala rovněž agentura Mehr.

Íránská oficiální média Trumpovo oznámení interpretují tak, že Spojené státy pozastavily své záměry kvůli hrozbě íránské odvety.

Nahrávám video

Íránské revoluční gardy už dříve v pondělí reagovaly na možný útok na íránské elektrárny prohlášením, že v případě takového útoku bude Teherán v odvetě útočit na izraelské elektrárny a také elektrárny zásobující elektřinou americké základny v regionu.

Na seznamu zařízení, na které by Írán mohl udeřit, je podle agentury Fars také jaderná elektrárna ve Spojených arabských emirátech.

„Iniciativy směřující ke zmírnění konfliktu“

Íránské ministerstvo zahraničí ovšem podle agentury Mehr uvedlo, že existují iniciativy směřující ke zmírnění konfliktu. Ministerstvo se podle Mehru rovněž domnívá, že cílem Trumpova kroku je dosáhnout snížení cen ropy, aby mohl pokračovat s vojenským tažením proti Íránu.

Agentura Tasním uvedla, že Teherán od začátku války dostává vzkazy od některých zprostředkovatelů ve snaze snížit napětí. „Jasná odpověď Íránu zněla, že bude pokračovat se svou obranou až do dosažení požadované úrovně odstrašení,“ napsala agentura Tasním.

Podle zpravodaje serveru Axios Baraka Ravida jednali vysoce postavení činitelé Turecka, Egypta a Pákistánu separátně s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Cílem je podle jeho zdroje deeskalace konfliktu na Blízkém východě.

Ravid také napsal, že diplomaté z trojice zemí pomáhají předávat vzkazy mezi Washingtonem a Teheránem. „Zprostředkování pokračuje a přináší pokrok. Jednání se týkají ukončení války a vyřešení všech sporných otázek,“ citoval novinář svůj zdroj.

Snaha o schůzku v Islámábádu

Americký prezident tvrdí, že v neděli večer jeho zmocněnec Steve Witkoff a zeť Jared Kushner jednali s „respektovaným“ íránským lídrem. Jeho jméno nesdělil, ale řekl, že nešlo o nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího. Jednání budou podle Trumpa v pondělí pokračovat. „Chci jen říct, že jsme na pokraji reálné možnosti uzavření dohody,“ řekl podle agentury Reuters před odletem z Floridy do Memphisu.

Ravid později na síti X napsal, že Witkoff a Kushner jednají s předsedou íránského parlamentu Mohammadem Bágherem Ghálíbáfem. S odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele také uvedl, že zprostředkovatelské země se snaží uspořádat schůzku v pákistánském hlavním městě Islámábádu, která by se mohla konat ještě tento týden.

Írán by zastupoval Ghálíbáf, USA Witkoff a Kushner a případně i americký viceprezident JD Vance. Podle agentury AP ale Ghálíbáf odmítl, že se nějaká jednání s USA odehrála.

Ghálíbáf jako možný budoucí vůdce země, píše Politico

Server Politico s odvoláním na dva zdroje z Trumpovy administrativy napsal, že Bílý dům v tichosti uvažuje o Ghálíbáfovi do budoucna jako o partnerovi k jednání, a dokonce jako o možném vůdci Íránu. Ghálíbáf je podle nich přinejmenším některými představiteli Bílého domu vnímán jako vhodný partner, který by mohl v další fázi války zemi vést a vyjednávat s Washingtonem. Ten však zatím není připraven upnout se ke konkrétní osobě a doufá, že při hledání někoho, kdo by byl ochoten uzavřít dohodu, prověří více kandidátů, uvedly zdroje serveru pod podmínkou zachování anonymity.

„Je vážným kandidátem,“ řekl jeden ze zdrojů, ale zdůraznil, že zatím nebylo přijato žádné rozhodnutí. „Patří mezi nejžhavější kandidáty... Musíme je ale prověřit, a nesmíme to uspěchat,“ dodal.

Ghálíbáf je předsedou parlamentu od roku 2020. V minulosti byl vrchním velitelem vzdušných sil íránských revolučních gard, šéfem policejních složek a v letech 2005 až 2017 starostou Teheránu. Několikrát neúspěšně kandidoval na prezidentský úřad.

Hovory Vance s Netanjahuem

Informovaný zdroj serveru Axios uvedl, že americký viceprezident Vance hovořil v pondělí s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o snahách jednat s Íránem. Podle zdroje byl tématem telefonátu také obsah možné dohody o ukončení americko-izraelské války s Íránem.

Netanjahu telefonicky hovořil i s Trumpem, který se podle něj domnívá, že lze využít „obrovských úspěchů izraelské a americké armády, aby se v podobě dohody naplnily válečné cíle“. Tato dohoda by podle Netanjahua měla ochránit klíčové zájmy Izraele a USA.

Šéf Bílého domu uvedl, že Írán chce uzavřít dohodu, a pokud k takové dohodě dojde, Spojené státy odeberou Íránu obohacený uran. Dle agentury Reuters Trump také prohlásil, že existuje shoda na patnácti bodech a že íránští představitelé souhlasili s tím, že Írán nebude mít jadernou zbraň.

Před začátkem války procházela Hormuzským průlivem zhruba pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Kvůli hrozbám a útokům na lodě ze strany Íránu se provoz snížil přibližně o devadesát procent, což vedlo k výraznému nárůstu cen ropy i plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...