Trump připravuje odstoupení od Pařížské dohody, píše NYT

Tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se úřadu ujme 20. ledna příštího roku, už připravuje opětovné odstoupení od Pařížské dohody o klimatu. Podle informací deníku New York Times (NYT) již má tým připraven příslušný exekutivní příkaz, který odstoupení od dohody nařizuje. Deník The Wall Street Journal (WSJ) zase popisuje přípravy na masové deportace imigrantů bez povolení k pobytu, které byly jedním z hlavních Trumpových předvolebních slibů.

„Tento krok (odstoupení od Pařížské dohody, pozn. red.) bude součástí většího úsilí o demontáž toho, co Trumpovi spojenci považují za agendu ,politického probuzení‘ nebo za projekty, které nepřispívají ke zlepšení ekonomiky,“ napsal list.

Od Pařížské dohody o klimatu republikán Trump odstoupil již během svého prvního funkčního období. Poté, co jej v úřadu vystřídal demokrat Joe Biden, vydal exekutivní příkaz, podle nějž se USA k dohodě opět připojily.

Cílem dohody z roku 2015 je udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia a společně postupovat proti změně klimatu. Současná administrativa počítala s tím, že závazky vyplývající z dohody znamenají pro USA snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 50 procent ve srovnání s rokem 2005.

Těžba i vývoz LNG

Trumpův tým připravující předání moci má kromě toho připravené i další dekrety, které zmenší rozlohu některých chráněných rezervací, což by mělo umožnit těžbu na místech, kde to dosud nebylo možné. To by se mohlo například týkat dvou rezervací ve státě Utah, jejichž plochu Trump výrazně zmenšil při svém prvním mandátu. Krok pak zvrátil Biden.

Dále se očekává, že Trump ukončí přerušení povolování nových vývozů zkapalněného zemního plynu (LNG) a zruší výjimku, která Kalifornii a některým dalším státům umožňuje mít přísnější normy ohledně znečištění ovzduší.

Trumpův tým, který připravuje předání moci v oblastech životního prostředí a energetiky, podle listu řídí bývalý ropný lobbista David Bernhardt a Andrew Wheeler, který ve Washingtonu pracoval pro uhelné společnosti. NYT oba líčí jako muže dobře obeznámené s chodem úřadů a s „mnohaletou zkušeností s rozkládáním ochrany životního prostředí na federální úrovni“. Podle listu Bernhardt v první Trumpově administrativě umožnil těžbu zhruba na čtyřech milionech hektarů federálních pozemků, kde to dříve nebylo možné.

Možný krizový stav

Dramatické změny zřejmě Trumpův návrat přinese také v imigrační politice. Republikán v kampani líčil přistěhovalce jako hrozbu pro Američany a sliboval „největší deportační program v dějinách“ země. Avizovaná snaha vyhostit miliony lidí pobývající v USA bez povolení by však byla logisticky náročná a také velmi nákladná.

Podle informací listu WSJ nyní Trumpovi poradci zvažují vyhlášení krizového stavu v souvislosti s migranty, což berou jako postup, který by jim umožnil využít prostředky armády na vymáhání imigrační politiky. Exprezidentovi spolupracovníci uvádí, že nová administrativa by se nejdříve zaměřila na zhruba 1,3 milionu přistěhovalců, kteří již od imigračního soudu dostali poslední výzvu o vyhoštění.

„Americký lid výrazným rozdílem znovuzvolil prezidenta Trumpa a dal mu mandát, aby naplňoval sliby, se kterými vedl kampaň,“ uvedla jeho mluvčí Karoline Leavittová.

Kdo bude vládnout?

Pokračuje také formování budoucí Trumpovy administrativy. Kromě Susie Wilesové, která fakticky povede Bilý dům, ještě nejsou potvrzená žádná jména. Tým Trumpa však podle listu The Financial Times požádal bývalého obchodního zmocněnce vlády Roberta Lighthizera, aby tuto funkci vykonával i v příštím Trumpově kabinetu.

Jmenování Lighthizera by naznačovalo výrazný posun směrem k ochranářské obchodní politice. Lighthizer jako zmocněnec prosazoval například vysoká cla na dovoz oceli a dalších surovin a zastával kritický postoj ke Světové obchodní organizaci.

Agentura Reuters rovněž informuje, že Trump požádal exkandidáta na prezidenta Roberta Kennedyho o návrhy na personální obsazení federálních zdravotnických úřadů. Kennedy, který nakonec podpořil Trumpa, je známý mezi jiným odmítavým postojem k očkování. Jakou bude mít on sám roli v nové Trumpově administrativě, není zcela jasné.

Trump také spolupracuje s miliardářem Elonem Muskem, který mu pomáhal v kampani. Ve středu se podle médií účastnil telefonátu zvoleného prezidenta s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským. Axios uvádí, že hovor trval asi 25 minut a že Musk slíbil Zelenskému, že bude Ukrajině bránící se ruské agresi dál poskytovat satelitní komunikaci skrze projekt Starlink jeho společnosti SpaceX.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
Právě teď

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 20 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 6 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 7 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 7 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.