Trump uvalí cla na Čínu, Mexiko i Kanadu

Spojené státy od 4. března zavedou dodatečné desetiprocentní clo na dovoz zboží z Číny. Oznámil to prezident Donald Trump s tím, že chce, aby ke stejnému datu vstoupila v platnost i 25procentní cla pro Kanadu a Mexiko. Jako důvod uvedl, že z těchto zemí stále míří do USA drogy.

„Z Mexika a Kanady proudí do naší země nadále drogy v obrovském a nepřijatelném množství,“ tvrdí na své sociální síti Truth Social republikánský prezident.

Plánovaná cla na dovoz z Mexika a Kanady byla 3. února na jeden měsíc pozastavena, desetiprocentní clo na dovoz z Číny už ale začalo platit 4. února. Americká administrativa od té doby vysílala nejasné signály ohledně toho, zda po vypršení odkladu cla pro Mexiko a Kanadu skutečně vstoupí v platnost. Ještě ve středu Trump říkal, že je zavede až od 2. dubna.

Na prahu obchodní války

Na začátku února se šéf Bílého domu spokojil s ústupky od svých sousedů výměnou za posílení ochrany hranic proti nelegální migraci a slib tvrdšího boje proti pašování drogy fentanylu. Cla přitom odložil jen několik hodin předtím, než měla vstoupit v platnost. Severoamerickou obchodní válku s nejistými důsledky pro světovou ekonomiku se tak dosud podařilo oddálit.

Kanadský premiér Justin Trudeau slíbil okamžitou a mimořádně silnou reakci. Zároveň ale uvedl, že jeho země intenzivně pracuje na odvrácení hrozby cel.

Rovněž mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová doufá v dialog. „Jak víte, má svůj vlastní způsob komunikace,“ poznamenala ve čtvrtek. Mexická vláda si podle ní nicméně zachová chladnou hlavu a optimismus, že se podaří dosáhnout dohody.

Mexiko ve čtvrtek oznámilo, že předalo do Spojených států 29 lidí, které chtějí americké úřady soudit v souvislosti s drogovými delikty. Podle tisku jsou mezi vydanými někteří známí narkobaroni, například zakladatelé kartelu Los Zetas či Rafael Caro Quintero, který byl odsouzen za vraždu agenta americké protidrogové centrály.

Hrozbu zavedení cel Trump často používá jako vyjednávací taktiku, aby si vynutil ústupky. Prezident tvrdí, že mimo jiné pomohou vyrovnat pasivní americkou obchodní bilanci. Ekonomové ale varují před možným dopadem na americké spotřebitele, které mohou zasáhnout vyšší ceny vyvolané omezením dovozu.

EU v hledáčku

Evropské unii šéf Bílého domu pohrozil brzkým uvalením 25procentních cel. Trump nespecifikoval produkty, jichž se mají týkat, zmínil pouze automobily. Dříve mluvil také o polovodičích nebo lécích.

Americký prezident tvrdí, že evropské země nespravedlivě vyvážejí do USA více, než dovážejí, přičemž rozdíl činí 300 miliard dolarů (7,2 bilionu korun). Evropská komise ale trvá na tom, že obchodní přebytek činí jen zhruba polovinu této částky, pokud se počítá pouze zboží, a pokud se započtou i služby, jde podle Bruselu pouze o 50 miliard dolarů (1,2 bilionu korun).

Nahrávám video

Podle místopředsedy hnutí ANO Radka Vondráčka Trump dělá to, co říkal už před volbami, a určitě by představitelé Evropy neměli čekat na to, jestli bude uvalen tarif 25 procent. „Už jsme byli svědky toho, že cla, která měla být uvalena, byla odvolána,“ upozornil politik v Událostech, komentářích s tím, že Trump zřejmě není „fanouškem Evropské unie“.

„Nevíme, na jaký produkt by cla měla být. Může to být jeden z mnoha výstřelů Donalda Trumpa, a nebo to myslí vážně a pak se uvidí, jestli to je Trump obchodník, nebo jestli chce bořit a chce poškodit Evropu,“ konstatoval senátor Ondřej Lochman (STAN).

Nahrávám video

Podle senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL) by měla EU analyzovat, proč se to vůbec děje. „Myslím, že to Trump dělá záměrně, dělá si legraci z Evropské unie, protože pětisethlavá Unie (EU má více než 448 milionů obyvatel - pozn. red.) a samozřejmě Evropa ještě větší trh teď zoufale těká a neví, co má dělat. A on ví, že jsme bezbranní, že jsme se nepřipravili,“ podotkl politik.

„Evropa je silnější, pokud se chová jednotně. Nepomáhá nám, když sami sebe označujeme za bezbranné a zároveň z těchto řečí má Trump stejně jako Vladimir Putin radost. Oba dva si přejí Evropu slabou a posílit sebe. A tomu bychom se měli postavit,“ soudí senátorka Adéla Šípová (Piráti).

Dopady na automobilový průmysl

Reciproční cla by podle Reuters mohla zvláště zasáhnout evropský automobilový průmysl. EU má desetiprocentní clo na osobní automobily, což je čtyřnásobek amerického cla na stejné zboží. Brusel dal opakovaně najevo, že chystá odvetná opatření. Spor už se projevil mírným poklesem cen akcií například evropských automobilek na burzách.

Trump se už dříve rozhodl odstranit výjimky z amerických cel na ocel z roku 2018, což znamená, že na veškerý dovoz oceli do USA se bude od 12. března vztahovat minimálně pětadvacetiprocentní clo. U cel na dovoz hliníku se sazba zvýší z deseti na 25 procent.

Nový americký prezident chtěl nedávno uvalit cla také na dovoz z Kolumbie kvůli tomu, že tato jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety. Bogota nakonec souhlasila s přijímáním migrantů vyhoštěných z USA a cla se odložila.

Trump dříve pohrozil vysokými cly také Rusku, a to v případě, že nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Uvalením vysokých cel a dalších sankcí pohrozil i dalším „podílejícím se“ zemím. V poslední době však o clech nemluví a k Rusku se staví i přes kritiku Západu a Ukrajiny vstřícněji.

V předvolební kampani Trump obviňoval Indii z nedodržování pravidel světového obchodu a pohrozil jí zavedením cel. Při únorové návštěvě indického premiéra Naréndry Módího ve Washingtonu se ale oba lídři dohodli, že Indie bude dovážet více americké ropy a plynu, čímž se sníží obchodní deficit mezi oběma zeměmi. Dillí uvaluje na americký vývoz nejvyšší cla ze všech hlavních obchodních partnerů USA. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...