Americký prezident Donald Trump se v pátek v Pekingu druhým dnem setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, informují tiskové agentury. Čínský vůdce šéfa Bílého domu uvítal podáním ruky v zahradách uzavřeného vládního komplexu Čung-nan-chaj, kde se oba nechali vyfotografovat. Společným obědem Trump oficiální návštěvu Číny ukončil a poté odletěl do Washingtonu. Oba státníci summit podle médií považují za úspěšný.
Hlavní část summitu Trumpa se Siem se uskutečnila ve čtvrtek. Trump odpoledne navštívil Chrám nebes v Pekingu a poté v projevu na státní večeři pozval Siho na 24. září na návštěvu Bílého domu. Čínský ministr zahraničí Wang I později uvedl, že Si pozvání přijal.
Oba prezidenti se shodli, že Hormuzský průliv musí zůstat otevřený kvůli volné přepravě ropy a zemního plynu a hovořili o potřebě prohloubit ekonomickou spolupráci, včetně rozšíření přístupu amerických firem na čínský trh a čínských investic v amerických průmyslových odvětvích.
Právě na obchod kladla Trumpova administrativa při současné návštěvě Číny velký důraz, podotkl zpravodaj ČT ve Washingtonu Václav Černohorský. Šéfa Bílého domu doprovázela v Číně početná skupina podnikatelů z předních firem, jako jsou Nvidia, Tesla, Apple, Boeing, Visa či JPMorgan.
Obchodní dohody však zatím nejsou příliš konkrétní, konstatoval Černohorský. „Na druhou stranu je potřeba říci, že nebývá pravidlem, že se velké obchody vždy a v plné míře oznamují hned během těchto úvodních setkání a jednání. Byznysoví lídři, zástupci největších a nejvlivnějších amerických firem, které Trump na svou misi do Číny vezl, měli možnost se setkat také s čínskými byznysmeny, představiteli čínského státu, a ta jednání budou nepochybně dál pokračovat,“ dodal zpravodaj.
O některých dílčích výsledcích obchodních jednání Trump v průběhu své cesty přece jen informoval. V rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že Čína chce nakupovat ropu od Spojených států. Hovořil také o tom, že Čína je připravená nakoupit velké množství amerických zemědělských produktů.
Tématem byl i Tchaj-wan
Trump a Si podle čínských médií ve čtvrtek hovořili také o Tchaj-wanu. Právě tento ostrov, který Čína považuje za svou součást a USA podporují jeho nezávislost, označil čínský prezident za nejdůležitější téma čínsko-amerických vztahů. Údajně také uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
Čína se snaží propojit otázku Tchaj-wanu s celkovým rámcem spolupráce s USA, napsal deník The Wall Street Journal s odvoláním na analytiky. Poznámka čínského prezidenta o ostrově upoutala pozornost přímočarostí na pozadí výroků státníků o stabilitě vzájemných vztahů.
Trump nicméně na palubě prezidentského speciálu Air Force One sdělil, že mezi velmocemi v otázce Tchaj-wanu neexistují rozpory. Rovněž řekl, že se v rozhovorech o Tchaj-wanu k ničemu nezavázal. „Poslední věc, kterou teď potřebujeme, je válka 9500 mil daleko,“ prohlásil podle stanice CNN republikán. Šéf Bílého domu také odmítl sdělit, zda by USA přišly asijskému ostrovu na pomoc v případě vojenského konfliktu s Čínou. Dodal, že stejnou otázku mu v pátek položil čínský prezident. „Řekl jsem, že o tom nemluvím,“ podotkl.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který Trumpa v Pekingu doprovázel, ve čtvrtek prohlásil, že postoj Washingtonu vůči Tchaj-wanu se nezměnil. Bylo by podle něj chybou, kdyby se Čína Tchaj-wanu zmocnila silou.
Skupina amerických senátorů na Trumpa před odletem do Pekingu naléhala, aby pokročil s odkládaným prodejem zbraní Tchaj-wanu v hodnotě čtrnáct miliard dolarů (asi 290 miliard korun). Návrh balíčku se už několik měsíců zdržuje na americkém ministerstvu zahraničí a zákonodárci Trumpa požádali, aby jej předal Kongresu. Bílý dům i Kongres na konci loňského roku schválili předchozí balíček zbraní pro Tchaj-wan v hodnotě 11,1 miliardy dolarů. K rozhodnutí o dalším americkém prodeji zbraní Tchaj-peji ale ještě nedošlo. „Rozhodnu o tom já,“ řekl v pátek Trump.
Spojené státy udržují formální diplomatické vztahy s Čínou, ale zároveň neoficiální vztahy s Tchaj-wanem a jsou nejdůležitějším dodavatelem zbraní na tento ostrov. Ze zákona jsou povinny poskytovat Tchaj-wanu prostředky k vlastní obraně.
Ve vzdušném prostoru v blízkosti Tchaj-wanu během Trumpovy návštěvy přestaly létat čínské vojenské letouny, informovalo v pátek podle stanice CNN tchajwanské ministerstvo obrany. Tchajwanská armáda si zvykla na každodenní sledování čínských vojenských letadel, která běžně krouží kolem ostrova. Ve vodách v okolí Tchaj-wanu se však podle ministerstva obrany v posledních 24 hodinách pohybovalo sedm lodí čínského námořnictva.
„Řada nových dohod“
Trump v pátek brzy ráno pekingského času (před půlnocí na pátek SELČ) vyjádřil naději ve zlepšení vztahů s Čínou. „Doufejme, že naše vztahy s Čínou budou pevnější a lepší než kdykoli dříve!“ napsal Trump v závěru obsáhlého příspěvku na své síti Truth Social.
Čínské ministerstvo zahraničí v pátek ráno SELČ bez bližších podrobností uvedlo, že Trump a Si Ťin-pching dosáhli během svých rozhovorů v Pekingu „řady nových dohod“. Oba lídři se rovněž shodli, že budou náležitě zohledňovat vzájemné obavy a posílí komunikaci a koordinaci v mezinárodních a regionálních otázkách, uvedl resort s tím, že rozhovory „podpořily vzájemné porozumění a prohloubily vzájemnou důvěru“.
Čínský vůdce v pátek na závěr dvoudenní návštěvy uvítal amerického hosta v zahradách uzavřeného vládního komplexu Čung-nan-chaj. Americký prezident květiny kolem sebe komentoval slovy, že se jedná o „nejkrásnější růže, které kdy kdo spatřil“, a čínský lídr slíbil, že mu pošle semínka. Si podle čínských státních médií označil Trumpovu cestu za historickou a přelomovou. Lídři podle něj dospěli k novému vymezení konstruktivních, strategických a stabilních vztahů. „Prezident Trump chce učinit Ameriku opět skvělou a já jsem odhodlán vést čínský lid k uskutečnění velkého oživení čínského národa,“ prohlásil Si.
Poté americká delegace zamířila na letiště. Školáci oblečení do modré a bílé v odstínech amerického leteckého speciálu při Trumpově příjezdu mávali americkými a čínskými vlajkami v synchronizovaném pohybu, píše agentura AP. „Sbohem, sbohem,“ skandovaly děti. Trump při nástupu do Air Force One zvedl pěst a zamával. Šéfa Bílého domu, který před odletem nepromluvil, na letiště doprovodil čínský ministr zahraničí.
Trump se během návštěvy vyjadřoval méně formálně než jeho čínský protějšek. Státní návštěvu v pátek označil za velmi úspěšnou a nezapomenutelnou a Sia označil za svého starého přítele. „Velmi ho respektuji,“ prohlásil americký prezident. Republikánský prezident také řekl, že ze summitu vzešlo „několik fantastických obchodních dohod“, které jsou podle něj prospěšné pro obě země.
Letadla i zemědělské produkty
Si svolil koupit dvě stě letadel firmy Boeing, uvedl ve čtvrtek Trump. Pro Peking to bude první nákup komerčních letadel americké výroby za téměř deset let. Počet zdaleka nedosáhl přibližně pěti set kusů, s nimiž trhy počítaly, a akcie společnosti Boeing klesly o více než čtyři procenta, píše agentura Reuters.
Rovněž se očekává, že Čína uzavře dohodu o nákupu amerických zemědělských produktů v hodnotě desítek miliard dolarů, prohlásil Trumpův zmocněnec pro obchod Jamieson Greer.
O těchto dohodách však bylo k dispozici jen málo podrobností. Podle Reuters nic nenasvědčuje průlomu v otázce prodeje pokročilých čipů H200 pro umělou inteligenci společnosti Nvidia do Číny. Trump se přitom na poslední chvíli rozhodl pozvat tchajwansko-amerického generálního ředitele firmy Jensena Huanga na cestu do Číny a do Air Force One ho přibral na Aljašce.
Na summitu ale největší ekonomiky světa nedospěly k rozhodnutí ohledně prodloužení křehkého obchodního příměří z loňského října, které vyprší v listopadu, uvedl v pátek Greer.
Peking vyzval k úplnému příměří na Blízkém východě
Peking v pátek také v souvislosti se summitem prezidentů vyzval k úplnému příměří na Blízkém východě a k co nejrychlejšímu znovuotevření Hormuzského průlivu. „Námořní trasy musí být co nejdříve znovu otevřeny, jak žádá mezinárodní společenství (...) Co nejdříve musí být zavedeno úplné a trvalé příměří,“ uvedlo podle agentury AFP čínské ministerstvo zahraničí v prohlášení.
Trump k otázce Íránu podle agentury Reuters řekl, že se svým protějškem „urovnali řadu různých problémů, které by jiní lidé vyřešit nedokázali“. Uvedl také, že mají velmi podobný názor na to, jak konflikt ukončit – nechtějí, aby Teherán získal jadernou zbraň, a „chtějí mít otevřený“ Hormuzský průliv. V rozhovoru s Fox News, který tato televizní stanice odvysílala v noci na pátek, Trump mimo jiné řekl, že mu s Íránem dochází trpělivost, a zopakoval, že by Teherán měl uzavřít mírovou dohodu.
Čína je největším odběratelem íránské ropy a Trump podle AP doufá, že Si svou pozici využije k tomu, aby přiměl Írán k mírové dohodě za podmínek stanovených Američany. Trump během návštěvy rovněž uvedl, že Si ho ujistil, že Čína nebude Íránu dodávat vojenské vybavení.
Podle tisku summit, kterému dominovala přátelská gesta, nepřinesl nic zásadního
Na výsledky summitu reagují i média. Summit obou lídrů byl podle nich pojat jako velkolepé setkání dvou starých přátel. Média se nicméně shodují, že lídři největších ekonomik světa během dvou dní nedospěli k zásadním obchodním dohodám či k rozhodnutím o Tchaj-wanu nebo válce s Íránem.
Například podle serveru Axios se za srdečným veřejným vystupováním Trumpa a Sia v posledních dvou dnech skrývá neúprosná realita. Trump se během návštěvy snažil prezentovat užší vztahy s Čínou, a to po deseti letech odklonu, k jehož zahájení přispěl více než kterýkoli jiný americký prezident, míní server.
Bílý dům dal v měsících před Trumpovou návštěvou pokyn vysokým americkým představitelům, aby se v zájmu sblížení velmocí vyvarovali zbytečných konfrontací s Čínou, napsal deník The New York Times (NYT). To se však nepodařilo. Americké ministerstvo financí v posledních několika týdnech uvalilo nové sankce na čínské firmy, které podle něj Íránu poskytly data k umožnění úderů na americké základny na Blízkém východě. Ty způsobily škody v řádech miliard dolarů. Washington rovněž obvinil Peking z kradení modelů umělé inteligence od amerických technologických firem. Navzdory přátelské atmosféře summitu tak bylo patrné napětí mezi oběma zeměmi, píše NYT.
Si se domnívá, že moc Spojených států slábne a moc Číny roste. Jeho přístup k zahraniční politice vychází z představy, že svět zažívá „velké změny nevídané sto let“, čímž má podle NYT na mysli zánik poválečného řádu, v němž dominují Spojené státy. Dojem dvou supervelmocí na stejné úrovni je tím, čeho chtěl Si návštěvou amerického prezidenta dosáhnout, míní podle deníku The Washington Post analytici. Pečlivě režírovaná okázalost a vzájemná gesta plná respektu mezi dvěma nejmocnějšími muži na světě měly značit geopolitickou rovnováhu, po které Číňané dlouho toužili a které se Američané vzpírali.
