Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi a jeho vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) se podle průběžných výsledků zřejmě nepodařilo v místních volbách dobýt radnice v Istanbulu a Ankaře. Prezident výsledky označil za zlomové a uznal, že jeho strana nedosáhla požadovaných výsledků. Starostové obou měst z největšího opozičního uskupení, Lidové republikánské strany (CHP), vedou s velkým náskokem v průběžném sčítání hlasů a již se prohlásili za vítěze. Kandidáti CHP uspěli i v dalších velkých tureckých městech a metropolitních oblastech. Pro opozici bylo nedělní hlasování zásadním testem po prohře v loňských prezidentských a parlamentních volbách. Při násilných střetech během hlasování zemřeli nejméně tři lidé a další desítky utrpěly zranění.
Starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu vedl po sečtení více než 87 procent okrsků s padesáti procenty hlasů. Nad kandidátem z AKP a bývalým ministrem životního prostředí Muratem Kurumem měl kolem 23. hodiny náskok deseti procentních bodů. „Vyhráli jsme volby. Děkuji vám za podporu,“ řekl Imamoglu svým příznivcům.
Za vítěze voleb se podle agentury AFP prohlásil i současný starosta Ankary Mansur Yavas. Ten měl po sečtení tří čtvrtin okrsků náskok 25 procentních bodů nad kandidátem AKP. „Ti, kteří byli přehlíženi, vyslali signál těm, kteří vládnou,“ řekl svým příznivcům Yavas. Kandidáti opoziční CHP vedou i v dalších třech největších tureckých městech a metropolitních oblastech.
Šéf CHP Özgür Özel k výsledkům komunálních voleb řekl, že voliči vyslali vládě důležitý signál. „Otevřeli dveře nové atmosféře v politice,“ řekl šéf strany. Podle něj voliči odměnili dobrou práci starostů CHP v největších tureckých městech, která dobře vedli i bez podpory centrální vlády. Podle celostátních výsledků, jež reflektují stav v osmdesáti procentech okrsků, kde skončilo sčítání, CHP dostala 37 procent hlasů a AKP 36 procent hlasů.
Erdogan označil hlasování za zlomové
„Bohužel jsme nedosáhli výsledků, které jsme si představovali,“ uvedl Erdogan před sídlem AKP v Ankaře. Neobvykle tichému davu podle AFP řekl, že hlasování bylo pro jeho tábor zlomovým bodem, ze kterého vyvodí důsledky. Prezident také slíbil, že bude „respektovat rozhodnutí“ voličů.
Podle politického analytika Merta Arslanalpa je nedělní výsledek voleb pro Erdogana jedna z nejtěžších volebních porážek od vstupu do celostátní politiky před více než dvaceti lety, píše agentura Reuters. Podle dalších pozorovatelů může mít Imamoglu po tomto hlasování prezidentské ambice.
Volby provázely násilnosti. Střety se odehrály v turecké obci Agaclidere, asi třicet kilometrů od města Diyarbakir. Podle agentury AFP se při nich střílelo a jedna kulka zasáhla dokonce auto novináře. Obětí se stal volební pracovník, který se snažil spor dvou skupin urovnat, píše agentura Bianet. Další dva lidé zemřeli při potyčkách a střelbě v provinciích Bursa a Siirt.
Podle volebního úřadu se až na několik málo výjimek volební místnosti uzavřely v 16:00 SELČ, tedy podle oficiálního plánu.
„Hlavním tématem voleb je ekonomika, protože hospodářská situace Turecka je velmi špatná. Neustále klesá kurz turecké měny, inflaci se nedaří zpomalit, i když se ministrem financí stal po volbách v roce 2019 renomovaný ekonom Mehmet Simsek, který není členem vládní strany a který se pokusil navázat spojení s Mezinárodním měnovým fondem. V poslední době jsem se dočetl, že získal nějakou půjčku od Světové banky, ale inflaci se nadále nedaří příliš zkrotit, čili lze předpokládat, že to bude hlavním testem vládnoucí strany,“ řekl v neděli odpoledne turkolog Tomáš Laně.
Erdogan si myslí na Istanbul
Pro tureckou hlavu státu je podle analytika klíčové zejména vítězství v Istanbulu. „Istanbul je Erdoganova srdeční záležitost, protože odtamtud pochází a vznikl tam celý základ jeho kariéry. Pochází z istanbulské chudinské čtvrti a vzhlížel k bohaté sekulární čtvrti. To ho utvrdilo v jeho islamistických hodnotách a v jeho boji proti sekularismu. Tam se také stal v polovině devadesátých let starostou,“ připomíná Laně.
V březnu roku 2019 v Istanbulu těsně zvítězil současný starosta Imamoglu, Erdoganova vládní strana AKP však dosáhla zrušení hlasování. V opakovaných volbách v červnu však Imamoglu přesvědčivě zvítězil, když dostal 54 procent hlasů. „Jsme připraveni ukázat vůli lidu a co nejdůrazněji odpovědět těm, kteří vás chtěli podvést lhaním, pomluvami a konspiracemi,“ prohlásil Imamoglu.
Místní ale nevidí šance starosty moc příznivě. „Lidé nevěří, že mohou vyhrát volby. Vláda udělá vše, co je třeba, všechny triky, aby opozice nevyhrála,“ citoval britský deník The Guardian Hüsniye Kurtovou z Istanbulu.
Erdogan během kampaně nabádal Turky, aby hlasovali pro kandidáta AKP. „Respektujeme rozhodnutí lidí, kteří přijdou k volebním urnám. Ale věřím, že nikdo nebude souhlasit s tím, aby jeho městu někdo ukradl dalších pět let,“ podotkl turecký prezident.
„Strana AKP dokončila velmi důležité projekty pro rozvoj této země,“ řekl podle agentury Reuters 28letý Faruk Baran po hlasování na jihovýchodě země. Je přesvědčený o tom, že AKP musí být silná na místní úrovni, aby mohla pokračovat ve své politice.
„Erdoganovi jde tentokrát hlavně o Istanbul, i kvůli tomu, že je to patnáctimilionové město, kde žije pětina tureckého obyvatelstva a které má největší hospodářskou a kulturní moc v celé zemi,“ vysvětluje Laně.
Metrový volební lístek
Současný prezident uspořádal před hlasováním řadu mítinků. „Někdy se ptám, kdo je vlastně náš protivník?“ komentoval Imamoglu angažmá prezidenta v předvolební kampani. V Istanbulu kandiduje za AKP bývalý ministr životního prostředí Murat Kurum. O funkci istanbulského starosty mělo zájem skoro padesát kandidátů, takže volební lístek měřil téměř metr.
Po loňských prezidentských a parlamentních volbách, kdy Erdogan obhájil další mandát a jeho AKP se spojenci získala parlamentní většinu, se rozpadl opoziční blok. Imamoglua tak nominovala jen CHP a v Istanbulu se očekával mezi stávajícím starostou a vládním kandidátem těsný souboj. Pohodlný náskok měl podle agentury AP ankarský starosta Yavas. Třetí největší turecké město Izmir je baštou opozice a šance kandidáta AKP na zvolení tam byly velmi nízké.
Volby v Turecku se odehrály v neférových podmínkách – pozorovatelé poukazují na velmi jasnou převahu, kterou měl Erdogan a jeho strana ve státních i části soukromých médií. Opoziční politici čelili různým ústrkům ze strany úřadů a představitelé kurdských stran jsou v některých případech stíháni za údajné vazby na Stranu kurdských pracujících (PKK), za což v Turecku hrozí vysoké tresty.
