Turci hlasovali v prezidentských a parlamentních volbách, které by mohly ukončit dvacetiletou vládu autoritářského prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle průzkumů ho mohl už v prvním kole porazit dlouholetý politik a lídr opozice Kemal Kilicdaroglu, jehož podporují všechny velké opoziční strany. Volební místnosti se zavřely v 16 hodin středoevropského času, první výsledky se očekávají v neděli večer. Pokud by nikdo nezískal přes padesát procent hlasů, uskuteční se druhé kolo prezidentských voleb 28. května. Zájem o volby byl tradičně velký.
Turecký volební úřad YSK uvedl, že se hlasování obešlo bez problémů. Například podle předsedkyně opoziční Lidové republikánské strany (CHP) v Istanbulu Canan Kaftanciogluové se ale v nejlidnatějším tureckém městě odehrály u volebních místností ojedinělé incidenty.
Očekává se, že první předběžné výsledky hlasování se objeví v neděli po osmé hodině večerní středoevropského času, kdy přestane platit embargo na jejich zveřejnění. Do té doby smí turecká média zveřejňovat jen oficiální stanoviska volebního orgánu. YSK by však termín mohl posunout.
Průzkumy mírně favorizovaly Kilicdaroglua
„Poslední průzkumy byly velmi vyrovnané, dávaly těsný náskok Kilicdarogluovi. Ale umísťovaly ho buď těsně pod padesátiprocentní hranici nutnou pro vítězství v prvním kole, nebo těsně nad ní,“ podotkl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. Připomněl, že na poslední chvíli se kandidatury vzdal opoziční kandidát Muharrem Ince a že kandidáti zůstávali tři, takže je stále matematicky možné, že v neděli vítěz jasný nebude a bude se konat druhé kolo.
Nyní devětašedesátiletý Erdogan byl od roku 2003 premiérem a od roku 2014 je prezidentem. V předchozích volbách v roce 2018 vyhrál už v prvním kole, tehdy ale proti němu nestál jen jeden silný opoziční lídr.
Čtyřiasedmdesátiletý Kilicdaroglu je kandidátem bloku šesti stran zvaného Národní aliance, v němž je i jeho Lidová republikánská strana (CHP), nyní druhá největší parlamentní formace. Podporu má ale i od druhé největší opoziční parlamentní strany, prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), která do voleb nevyslala vlastního kandidáta.
Kilicdaroglu: Všem nám chyběla demokracie
Ve vítězství Kilicdaroglua doufají lidskoprávní aktivisté, za Erdoganova režimu totiž končili ve vězení i novináři, opoziční politici či nepohodlní státní úředníci jen za kritiku vlády. Zavřeny byly také desítky nezávislých novin či vydavatelství.
„Všem nám chyběla demokracie. Chybělo nám být spolu, chybělo nám vzájemné porozumění,“ řekl u volební urny hlavní Erdoganův sok Kilicdaroglu. „Uvidíte, jaro se do této země vrátí, a dá-li Bůh, bude trvat navždy.“
Erdogan zemi a její demokracii popřál „příznivou budoucnost“. „Je důležité, aby všichni voliči bez obav odevzdali své hlasy… a ukázali tak sílu turecké demokracie,“ dodal. Podle agentury DPA může své hlasy odevzdat zhruba 61 milionů voličů.
Oba kandidáti nabízejí odlišný pohled na systém, který má v Turecku dál pokračovat. „Erdogan chce samozřejmě pokračovat v té cestě, kterou začal, poukazoval před volbami na úspěchy své vlády, nejrůznější infrastrukturní projekty, na zahraniční politiku, která je z jeho pohledu vedena více autonomněji, opozici obviňuje ze spolupráce se Západem,“ poukázal Černohorský na Erdoganovo tvrzení, že Kilicdaroglu spolupracuje s USA s cílem ho svrhnout.
„KIlicdaroglu nabízí změnu systému, návrat od prezidentského k parlamentnímu, posílení oddělení mocí, posílení demokracie, a tím pádem – z jeho pohledu – i zlepšení ekonomické situace,“ dodal zpravodaj ČT.
V parlamentních volbách favoritem Erdoganův blok
V případě parlamentních voleb byly hlavními favority Lidová aliance, jejíž hlavní silou je Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), a dvě opoziční koalice.
Nejvíce hlasů by podle předvolebního průzkumu respektované agentury Konda získal Erdoganův blok s 44 procenty hlasů. Národní alianci, jejíž součástí je i Kilicdarogluova Lidová republikánská strana (CHP), přisuzuje sondáž 39,9 procenta hlasů. Do parlamentu by se dostala i prokurdská Aliance práce a svobody, pod jejíž hlavičkou kandidují politici HDP, a to se zhruba dvanácti procenty hlasů.
Kurdští voliči, kteří tvoří patnáct až dvacet procent oprávněných voličů, budou hrát klíčovou roli, napsala před volbami agentura Reuters. Je podle ní však nepravděpodobné, že by opoziční Národní aliance získala parlamentní většinu.
„Může se stát, že Turecko bude mít parlament, ve kterém žádný z těchto bloků nebude mít jasnou většinu,“ upozornil Černohorský s tím, že důležitou roli by pak mohl mít třetí subjekt, prokurdská strana HDP.
„Pokud by vyhrál například Kilcdaroglu prezidentskou volbu, ale ta současná vládní koalice volbu parlamentní, tak by Kilicdarogluovi nezbývalo než vládnout pomocí prezidentských dekretů a jeho role by v takové situaci byla obtížnější. To platí samozřejmě i obráceně, tedy v případě, že by Erdogan vyhrál prezidentské volby a opoziční blok volby parlamentní,“ doplnil zpravodaj ČT.
Zemětřesení nemuselo mít na preference vliv
Mnoho lidí v provinciích postižených únorovým zemětřesením, při kterém zahynulo přes padesát tisíc lidí, vyjádřilo hněv nad pomalou reakcí vlády. Existuje ale jen málo důkazů, že by to výrazně změnilo preference při volbách, uvádějí agentury.
V provincii Diyarbakir na převážně kurdském jihovýchodě země, který zemětřesení zasáhlo, někteří voliči médiím řekli, že hlasovali pro opozici, další ale dali hlas Erdoganovi. „Země potřebuje změnu,“ řekl 26letý Nuri Can. Kilicdaroglua volil kvůli hospodářské krizi, se kterou se Turecko potýká. „Po volbách bude za dveřmi opět ekonomická krize, takže jsem chtěl změnu.“
Jedenapadesátiletý Hayati Arslan dal svůj hlas současnému prezidentovi. „Ekonomická situace země není dobrá, ale stále věřím, že Erdogan tuto situaci napraví. Prestiž Turecka v zahraničí s Erdoganem výrazně stoupla a já si přeji, aby to pokračovalo.“
O volby byl velký zájem
Zájem o volby byl velký, na mnoha místech se u volebních místností tvořily fronty. Volební účast v Istanbulu podle tamní předsedkyně opoziční CHP Kaftanciogluové dosáhla nejméně devadesáti procent.
Enormní zájem voličů je tradiční, při minulých volbách v roce 2018 přesáhla účast 85 procent, připomněl Černohorský s tím, že volby přitom nejsou v Turecku povinné.
Podotkl také, že zatímco prezidentští kandidáti byli tři, parlamentních voleb se účastnilo více než dvacet subjektů, a hlasovací lístek pro parlamentní volby proto měřil zhruba metr.
To je podle místních pozorovatelů i jeden z důvodů, proč byly volební místnosti tak plné a proč se před nimi dělaly takové fronty. Voličům totiž trvalo dlouho nejen vybrat, ale pak dva volební lístky také složit do jedné obálky, kterou pak vhazovali do uren, uzavřel zpravodaj ČT.
