Tureckem zmítají největší protesty za více než deset let, píše AP

Turecká policie ve čtvrtek ráno rozehnala demonstraci u univerzity v Ankaře. Studenti protestovali proti zatčení a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Z vazby byl ve čtvrtek propuštěn fotograf agentury AFP Yasin Akgül, celkově už tamní úřady propustily podle médií osm zadržených novinářů. Zemí již týden zmítají největší protesty za více než dekádu, píše agentura AP.

Studenti se chtěli vydat na pochod a shromáždili se, aby přečetli tiskové prohlášení u bran Technické univerzity Blízkého východu v Ankaře, uvedla stanice Halk TV a tamní média. Demonstranti se ale střetli s bezpečnostními silami, které proti nim použily slzný plyn, vodní děla a plastové náboje. Poté se studenti schovali za barikádu z popelnic, dokud je policie nezadržela.

Zákonodárce Lidové republikánské strany (CHP) Meli̇h Meri̇c byl podle AP při akci policie zmáčený vodním dělem a zasažen slzným plynem. „Moji přátelé studenti chtěli jen učinit prohlášení pro média, ale policie to nedovolila, toto je výsledek,“ prohlásil na videích, která sdílel na sociálních sítích.

Úřady neupřesnily, kolik studentů bylo zatčeno, píše AP. Ráno ale propustily sedm novinářů včetně fotografa agentury AFP Akgüla, kteří byli zadrženi a vzati do vazby, kde čekali na soud kvůli zpravodajství o protestech. Od minulého týdne policie zadržela 1418 lidí a toto pondělí také osm tureckých novinářů v Istanbulu a tři v Izmiru.

Agentura AFP poukazuje na to, že její zaměstnanec byl sice propuštěn z vězení, úřady ale trvají na jeho obvinění. „Nedělal jsem nic jiného než svou práci,“ hájil se Akgül. „Cílem tohoto zadržení je znemožnit nám pořizování fotek v terénu,“ dodal.

„Vítáme Akgülovo propuštění, které představuje nápravu obrovské nespravedlnosti. Požadujeme propuštění všech ostatních novinářů, kteří byli zbaveni svobody kvůli hrubě nespravedlivému zacházení,“ prohlásil Erol Önderoglu z organizace na ochranu svobody tisku Reportéři bez hranic (RSF).

Zásahy v oblasti médií

Turecké úřady ve čtvrtek naopak kvůli „ohrožování veřejného pořádku“ vyhostily novináře BBC Marka Lowena, kterého předtím zadržovaly 17 hodin a v zemi žil pět let. Šéfka zpravodajství BBC Deborah Turnessová označila deportaci za „extrémně znepokojivý incident“. Mluvčí britského ministerstva zahraničí v pátek podle agentury AFP Turecko vyzval k dodržování zásad právního státu včetně „rychlých a transparentních řízení u soudu“.

Na deset dní také úřady zastavily vysílání televizního kanálu SZC TV nakloněného opozici a pohrozily mu odebráním licence. Za pokrývání událostí kolem Imamoglua pak uložily pokutu čtyřem médiím včetně Halk TV.

Lídr CHP Özgür Özel slíbil, že zákonodárci se postaví po bok protestujících v naději, že se tak podaří snížit napětí v zemi. V úterý ale varoval, že pokud bude policie demonstranty provokovat, svolá k nepokojům na pro úřady citlivé místo půl milionu lidí.

Imamoglu odsoudil policejní násilí

Za týden protestů bylo podle Reuters zadrženo nejméně 1900 lidí. V celé zemi demonstrovaly od zatčení Imamoglua minulou středu statisíce lidí. Imamoglu ve středu z vězení policejní násilí proti demonstrantům odsoudil. „Nemůžu je nazývat policisty, protože moje čestná policie by se nechovala tak krutě k dětem národa,“ uvedl na sociálních sítích.

Rovněž Česko odsuzuje násilí proti pokojným demonstracím, uvedlo ve středu ministerstvo zahraničí (MZV). Zadržení hlavního zástupce opozice podle něj vyvolává pochybnosti o tom, zda Ankara nadále dodržuje demokratické tradice. Ministerstvo doporučilo Čechům v Turecku s ohledem na aktuální bezpečnostní situaci pečlivě zvážit cesty do velkých měst a do příhraničních oblastí se Sýrií, Irákem a Íránem.

Úřad OSN pro lidská práva vyzval turecké úřady, aby zajistily dodržování práva na svobodu projevu a shromažďování v souladu s mezinárodním právem.

Opozice upozorňuje na chabé důkazy

Zatčení a uvěznění Imamoglua, který byl obviněn z korupce a z podpory terorismu, kritizuje opozice v zemi jako politicky motivované. Vláda trvá na tom, že soudní moc je nezávislá, ale podle kritiků jsou důkazy proti Imamogluovi založeny na utajených svědcích a postrádají důvěryhodnost.

V neděli CHP potvrdila Imamoglua jako kandidáta v tureckých prezidentských volbách plánovaných na rok 2028. Prezident Recep Tayyip Erdogan se jich už účastnit nesmí, nedá se ale vyloučit, že bude chtít změnit ústavu tak, aby mohl stát v čele země i nadále.

Starosta Istanbulu Imamoglu byl zatčen 19. března na základě obvinění z korupce. Turecké ministerstvo vnitra oznámilo, že mu dočasně pozastavilo výkon funkce. Zastupitelstvo v Istanbulu ve středu zvolilo nového starostu Nuriho Aslana, který je Imamogluův blízký spolupracovník a svou funkci by mohl vykonávat až do roku 2029.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...