Turecko pošle vojáky do Libye, oznámil Erdogan. Vláda v Tripolisu se diví, odkud pozvánka přišla

Nahrávám video

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že hodlá vyslat vojáky do Libye. Příslušný zákon bude podle něj předložen parlamentu na jeho lednovém zasedání. Informovala o tom agentura Reuters. O pomoc požádala Ankaru mezinárodně uznávaná vláda v Tripolisu, tvrdí Erdogan. Podle Reuters to ale popřel jeden z libyjských ministrů.

Turecký prezident ve středu navštívil Tunisko, kde jednal o spolupráci na zajištění klidu zbraní v sousední Libyi. Tunis stejně jako Ankara hodlá podle Erdogana podporovat mezinárodně uznávanou vládu premiéra Faíze Sarrádže se sídlem v Tripolisu.

„Vzhledem k tomu, že teď máme pozvání (od Libye), přijímáme ho,“ oznámil Erdogan a doplnil, že parlament bude o vyslání vojáků do Libye hlasovat, jakmile opět zasedne, tedy kolem 8. či 9. ledna.

Kdo Turky pozval, není jasné

Podle agentury Reuters nicméně není jasné, odkud pozvání přišlo, jelikož ministr vnitra tripoliské vlády sdělil, že Turecko zatím oficiální žádost o vojenskou pomoc od Tripolisu neobdrželo. Tripolis ji ale podle ministra může poslat v případě další eskalace bojů.

Poskytli jsme a poskytneme veškerou podporu vládě v Tripolisu, která bojuje proti pučistickému generálovi, kterého podporují arabské a evropské státy.
Recep Tayyip Erdogan
turecký prezident

Od svržení dlouholetého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 se země stále nevzpamatovala z chaosu. O vládu kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety – ten na východě, za nímž stojí samozvaná Libyjská národní armáda (LNA) generála Chalífy Haftara, neuznává vládu premiéra Sarrádže v Tripolisu, která má podporu OSN.

„Turecko je mocný stát s jednou z největších armád Severoatlantické aliance. V případě, že se mu podaří přepravit vlastní techniku a vojáky do Libye na podporu mezinárodně uznávané vlády, mohlo by to (do dění) zasáhnout velmi významně. Otázkou je, jestli se mu to podaří. Haftarova armáda už dříve prohlásila, že jakékoli spatřené turecké plavidlo, letadlo či vojáka potopí, sestřelí, zastřelí,“ upozornil spolupracovník ČT Thomas Kulidakis.

Turecko se podle něj dostalo do izolace ve východním Středomoří kvůli invazím do severní Sýrie a Iráku. V této oblasti jsou přitom významné zdroje surovin jako zemní plyn. „Turecko se dohodou s Libyí snaží vymanit z mezinárodní izolace a vznášet nároky v této oblasti,“ vysvětlil Kulidakis.

Kontroverzní dohody

Turecká vláda podepsala koncem listopadu se Sarrádžovou vládou hned dvě dohody – jednu o vojenské spolupráci a druhou o hranicích ve východním Středomoří, v níž si obě strany v moři vymezily výlučné ekonomické zóny.

První dohodou Ankara znepokojila zejména Rusko, druhou vyvolala spor s Řeckem, řeckou částí Kypru a s Egyptem kvůli zónám průzkumu a těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří.

Dohoda o vojenské spolupráci má Sarrádžově vládě pomoci v boji proti LNA. Obě strany konfliktu totiž mají i přes zbrojní embargo OSN vojenskou podporu jiných států.

Turecko podporuje Sarrádžovu vládu, zatímco Egypt, Jordánsko či Spojené arabské emiráty podle nedávné zprávy expertů OSN podporují Haftara. Podle neoficiálních zdrojů podporuje Haftara také Rusko.

Erdogan podle Reuters poznamenal, že Rusko má v Libyi dva tisíce žoldnéřů. „Pomáhají válečnému baronovi (Haftarovi), zatímco my přijímáme pozvání od právoplatné vlády té země. To je rozdíl mezi námi,“ prohlásil Erdogan.

Turečtí a ruští činitelé tento týden jednali o situaci v Sýrii a Libyi. Ruský list Vedomosti uvedl, že rozhovory trvaly mnohem déle než původně předpokládané tři dny.

Podle Kulidakise v Libyi hrozí vypuknutí zástupné války. „Turecko se chce dohodami vymanit z izolace, ale zároveň způsobuje destabilizaci, takže státy Středomoří, které se na něj už teď dívaly s velkou nedůvěrou, se na něj dívají ještě s větší nedůvěrou. Hrozí zástupná válka v Libyi, která by se mohla rychle rozšířit,“ obává se Kulidakis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...