Turecko už není partnerem, Unie musí být tvrdší a jednotnější, tvrdí Macron

Nahrávám video

Turecko už není ve východním Středomoří partnerem, s nímž by se dal vést plodný dialog, přesto se ale jihoevropské země budou dál pokoušet takový dialog navázat. Během summitu zemí jižní části Evropské unie na Korsice to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve svém závěrečném prohlášení státy Ankaru varovaly, že EU bude uvažovat o sankcích, pokud Turci budou dál narušovat suverenitu Řecka a Kypru průzkumem ropných ložisek ve Středomoří.

„My Evropané musíme vystupovat jasně a tvrdě vůči vládě prezidenta Erdogana, která se nyní chová nepřijatelně,“ nechal se slyšet Macron. Podle něj už Ankara není v oblasti východního Středomoří pro EU partnerem. „Evropa musí mít jednotnější a jasnější hlas,“ dodal šéf Elysejského paláce s tím, že je Francie připravena znovu zahájit s Tureckem „plodný dialog“.

Po skončení jednání Macron řekl, že země chtějí s Tureckem dál odpovědně jednat „v dobré víře“, ale že zároveň nejsou „naivní“.

Náměstek řeckého ministra zahraničí Miltiadis Varvitsiotis nabádá evropské lídry, aby dočasně přijali „závažné“ ekonomické sankce, pokud Turecko nestáhne svá vojenská a těžební plavidla z vod u Kypru. „Sankce by měly vytvořit dočasný, ale tvrdý tlak. Vyslat zprávu o tom, že Evropa přišla vyjednávat, ale také bránit své hodnoty,“ nechal se slyšet náměstek.

Země středomořského křídla EU, mezi které kromě Francie patří i Portugalsko, Španělsko, Itálie, Malta, Řecko a Kypr, se schází v korsickém Ajacciu v době, kdy ve východní části Středozemního moře panuje napětí mezi Řeckem a Tureckem. Vyvolal ho spor o průzkum těžby ropy a zemního plynu, který Ankara zahájila v oblasti mezi Krétou a Kyprem. Řecko považuje postup Turecka za narušení své suverenity. Turecké průzkumné vrty ve východním Středomoří se nelíbí ani Kypru.

Turecké námořní nároky podle koncepce Mavi Vatan (Modrá vlast)
Zdroj: Hurriyet.com.tr/Wall Street Journal a University of the Aegean

„Pokud by toto Turecku prošlo, pokud by to Turecko dokázalo vojensky, politicky a diplomaticky ustát a odstrašit rivalizující nároky na tuto exkluzivní ekonomickou zónu, tak se stane významným vrátným,“ přibližuje spor zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. Ankara by v důsledku mohla například zamezit položení plynovodů ve vodách, které si nárokuje.

Nahrávám video

Právě suverenitu členských zemí EU a dodržování mezinárodního práva označil Macron za nepřekročitelnou hranici. „Francouzská pozice byla v uplynulých měsících důsledná, situaci jsme neeskalovali,“ zdůraznil Macron. Francie na konci srpna vyslala do oblasti východního Středomoří tři stíhačky Rafale a jednu fregatu s vrtulníkem, které se účastnily společného vojenského cvičení s Řeckem, Itálií a Kyprem.

„Kypr a Řecko plně podporujeme a jsme s nimi vzhledem k opakovaným narušením jejich suverenity… konfrontačními akcemi Turecka solidární,“ uvedly země ve svém prohlášení. „Trváme na tom, že pokud ohledně dialogu s Tureckem nedojde k pokroku a Turecko neukončí své jednostranné aktivity, je EU připravena dát dohromady seznam dalších restriktivních opatření,“ dodaly státy s tím, že o věci by se mělo jednat na summitu EU koncem září.

Macron a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis mluvili také o situaci v řeckém uprchlickém táboře Moria na Lesbu, který ve středu zničil rozsáhlý požár. Mitsotakis pak řekl, že Evropa by měla být tváří tvář migrační krizi s Řeckem solidární a přejít od slov k činům.

Jeho výzvu už některé země vyslyšely. Německo a Francie oznámily, že se ujmou 400 nezletilých migrantů bez doprovodu, které řecké úřady letecky evakuovaly z ostrova Lesbos do severního Řecka. Také Nizozemsko se nabídlo, že po požáru přijme stovku migrantů, z toho polovinu nezletilců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...