Ukrajina bojuje o Kinburnskou kosu. Strategický výběžek by mohl otevřít cestu na Krym

Mluvčí ukrajinských jižních obranných sil Natalija Humenjuková potvrdila, že ukrajinská armáda provádí bez bližší specifikace vojenskou operaci v oblasti Kinburnské kosy. Ovládnutí strategického místa by umožnilo ukrajinským silám snadnější postup do levobřežní (východní) Chersonské oblasti a potenciálně také na Krym.

Kinburnská kosa je čtyřicet kilometrů dlouhý a necelých deset kilometrů široký západní výběžek Kinburnského poloostrova, který se nachází na východním břehu Dněpru jihozápadně od Chersonu. Úzké území pokryté pískem a slanými bažinami, které ústí do Černého moře, je poslední výspou, kterou podle zprávy amerického Institutu pro studium války (ISW) ruské síly v Mykolajivské oblasti okupují.

Výběžek se nachází jen čtyři kilometry od Očakiva na severním břehu Černého moře a umožňuje lépe kontrolovat vstup do řek Dněpru a Jižního Bugu, stejně jako do jejich městských přístavů Chersonu a Mykolajivu.

Důležitost akce dokládá to, že ukrajinští představitelé neposkytovali k této operaci bližší informace. Podle serveru Ukrinform se tam ukrajinským vojákům podařilo zneškodnit ruskou základnu včetně sedmi tanků a dvou jednotek obrněných vozidel. V úterý pak informoval server Ukrajinska pravda, že podle šéfa správy Mykolajivské oblasti Vitalije Kima zbývá Ukrajině osvobodit tři osady na území Kinburnské kosy.

„Nepřítel tam stahuje síly z dočasně obsazeného území, takže si může dovolit obnovit své rezervy i poté, co způsobíme škody. Přesto pokračujeme v bojových operacích. Jakmile budou k dispozici výsledky, budeme o nich informovat. Prozatím je tato vojenská operace v tichém režimu,“ uvedla v pondělí Humenjuková.

Ukrajinská armáda nicméně už den po osvobození Chersonu, tedy 13. listopadu, akci naznačila. Tweetovala záběry jednotek plavících se na člunech s komentářem „krásný Dněpr“.

Podle Humenjukové výběžek „není dostatečně velký, aby odolal velké koncentraci vojsk“. Roční období by navíc mohlo hrát ve prospěch Ukrajiny. „V této době tam bývá bouřkové počasí. A je náročné byť jen stát na jednom místě. V bouřkách tam bývá velmi silný vítr,“ dodala Humenjuková s tím, že právě špatné podnebí je pro Ukrajinu výhodou.

Strategický význam výběžku

Ruské síly využívaly oblast Kinburnské kosy k provádění běžných raketových a dělostřeleckých úderů na ukrajinské pozice v Očakivě a dalších místech podél Ukrajinou kontrolovaného pobřeží Černého moře.

Kontrola Kinburnské kosy by podle ISW umožnila ukrajinským silám zmírnit ruské údery na severní pobřeží Černého moře, zvýšit námořní aktivitu v této oblasti a provést potenciální operace k dalšímu postupu směrem na levý (východní) břeh Chersonské oblasti pod výrazně menší palbou ruského dělostřelectva ve srovnání s přímým překročením řeky Dněpru.

Právě území na východ od řeky Dněpru s tímto úzkým severozápadním výběžkem je strategicky významné. Ruské vojenské pozice v této oblasti umožňují ruským jednotkám využívat dělostřelectvo, bezpilotní letouny a raketovou palbu k ostřelování velké části ukrajinského pobřeží Černého moře a také remorkérů a lodí s obilím. A to navíc z krátkého dosahu, aniž by Rusové museli používat nákladnější vojenskou sílu většího dostřelu, jejíž zásobování je podstatně složitější, jak uvádí ISW.

Pro ruskou stranu je také mnohem snazší podnikat konkrétní útoky za podpory palby z této oblasti, než kdyby museli Rusové provádět operace až ze základen na Krymu. Pro Ukrajinu je naopak klíčové, aby znovu dobyla území v jihozápadní Chersonské oblasti tak, aby zesílila kontrolu nad celým západním pobřežím Černého moře.

To potvrzuje také Alessio Patalano, profesor válečných studií na King's College v Londýně: „(Kinburnský) poloostrov je geograficky umístěn tak, že můžete umístit své dělostřelectvo a pobřežní obranu, kterou můžete posouvat dále, a přitom chráníte hlavní přístav a logistické uzly. Zároveň vytváříte na křídle ochranu ukrajinských sil před potenciální ruskou odvetou,“ řekl k strategickému významu území Patalano

Cesta ke Krymu

Ukrajinská ofenziva v oblasti Kinburnské kosy je dalším z důsledků osvobození Chersonu, ze kterého se ruské jednotky stáhly, a podle Newsweeku jsou tak mnohem zranitelnější vůči dalším ukrajinským útokům v jihozápadní oblasti.

Po útěku z Chersonu se ruské síly začaly restrukturalizovat tak, aby bránily Krym, který byl Ruskem ilegálně anektován v roce 2014. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci srpna slíbil poté, co jeho armáda zahájila protiofenzivu v regionu, že si Ukrajina vezme poloostrov zpět, což znovu rezonovalo po dobytí Chersonu.

Zprávy z médií na Krymu v pátek uvedly, že ruští občané začali utíkat do sousedních ruských oblastí kvůli obavám, že Ukrajina brzy znovu dobude toto území. Podle zpráv mnoho Rusů odešlo z Krymu po vojenském úderu ukrajinské armády.

Satelitní snímky údajně ukázaly, že ruské síly zřizují obranné pozice u vstupu na Kinburnský poloostrov, aby se pokusily zastavit ukrajinský průlom. „Mohli bychom se za pár měsíců ohlédnout zpět a říct, že tohle byl bod v čase, kdy se všechny věci změnily téměř definitivně. Pokud se Ukrajincům podaří zajistit opěrný bod na opačné straně řeky, nevidím důvod, proč by nemohli Rusy z Krymu vytlačit úplně,“ dodal Patalano

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 6 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...